KOMENTÁŘ JANA MALINY | Konec diplomatických tanečků. Německo oficiálně obvinilo ruský stát ze zosnování fyzického hybridního útoku. Berlín tak reaguje na srpnový nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku. Přestože Rusko přešlo od kyberútoků k reálným trhavinám, evropští politici se stále bojí přiznat to nejzásadnější: s Moskvou už dávno válčíme.
Evropa včera konečně překročila svůj vlastní stín a přestala si hrát na to, že ohořelé dráty a výbušniny u letišť jsou dílem náhody. Zatímco v minulosti Berlín ukazoval na Moskvu oficiálně spíše u kybernetických kampaní, jako bylo hacknutí e-mailů vládní SPD státní skupinou APT28 (GRU), nyní jde o posun na fyzické bojiště.
Na úterní tiskové konferenci (1. září 2026) vystoupili němečtí ministři vnitra a zahraničí (Alexander Dobrindt a Johann Wadephul) s naprosto nekompromisním prohlášením: za pokusem o útok výbušninou vybaveným dronem na letišti Lipsko/Halle je Rusko.
Vyšetřování ukázalo, že operaci s největší pravděpodobností provedli takzvaní „low-level agents“ – tedy jednorázově najatí vykonavatelé, kteří však dostali techniku a zadání přímo od ruských státních struktur. Konkrétně se mělo jednat o Lotyše s ruskými kořeny a Rusa žijícího v Bělorusku.
Německo na tento státem sponzorovaný terorismus odpovídá zatím diplomaticko-sankčním bičem. K 18. září zavírá ruský generální konzulát v Bonnu, ukončuje fungování Ruského domu v Berlíně a tlačí na Evropskou unii, aby okamžitě zpřísnila sankce proti takzvané ruské „stínové flotile“. Otevřený vojenský střet se ale nekoná. Berlín si schválně ponechává v záloze aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy (společné konzultace, pozn. red.), aby mohl eskalaci a odstrašení dávkovat postupně.
O čem se však na tiskových konferencích oficiálně mlčí, je fakt, že útoky neustávají. Jak aktuálně informuje agentura Reuters, německá policie právě v těchto hodinách vyšetřuje závažné sabotáže rozvoden elektrické energie v Braniborsku a poblíž Kolína nad Rýnem. Podpis Moskvy visí ve vzduchu, ale tvrdé forenzní důkazy v této šedé zóně, i kvůli najímání amatérských žhářů, opět chybí.
Putinova mistrovská hra s mizernými kartami v ruce
A to je přesně podstata celé ruské hry. Rusům se zkrátka musí nechat jedno – i když jejich regulérní armáda krvácí v zákopech na Ukrajině, jejich tajné služby umí s mizernými kartami hrát neuvěřitelně vysokou hru.
Schéma je děsivě jednoduché. Přes šifrovanou síť Telegram naverbují nějakého zadluženého teenagera, slíbí mu pár eur v kryptoměně za to, že přinese výbušninu k letištnímu plotu nebo zapálí důležitý transformátor. Z pohledu mezinárodního práva je dokazování přímého vlivu Kremlu těžké. Výsledek je ale pro Putina naprosto dokonalý: celá Evropa musí okamžitě investovat stamiliony eur do zabezpečení své kritické infrastruktury a běžné obyvatelstvo se začíná bát.
Němečtí politici to sice opatrně a byrokraticky nazývají „cílem hybridní války“. Já ale tvrdím naprosto otevřeně to, co se mnozí stále bojí vyslovit: My s Ruskem prostě ve válce už dávno jsme. Jistě, je to válka hybridní. Ale je to válka!.
Přestaňme dělat překvapené
Podobně ostře to vidí i znalec Ruska a český novinář žijící v Moskvě Jiří Just. I on zdůrazňuje, že bychom měli okamžitě přestat žít v iluzích a tvářit se, že nás se konflikt netýká. „Musíme se probudit. My jsme s Ruskem skutečně v hybridní válce,“ říká jasně Just.
Vysvětluje, že naše dlouhodobá a intenzivní pomoc Ukrajině – peníze, zbraně i vojenský výcvik – Rusko neuvěřitelně štve. A Moskva na to logicky reaguje tím jediným způsobem, který jí na našem území zbývá. „Rusko si samozřejmě nemůže dovolit bombardovat Německo, Polsko a nedej bože Česko. Ale bude podnikat hybridní útoky a bude jich se vší pravděpodobností podnikat víc,“ varuje rusista.
Podle Justa by evropští politici měli přestat na tiskových konferencích hrát překvapené divadýlko pokaždé, když někde někdo zapálí sklad. Naopak, měli by s občany uzavřít jasnou a dospělou dohodu. Měli by nahlas říct: Ano, pomáháme Ukrajině. Je to tak správné. A přesně proto na nás Rusko útočí. Tato rizika přijímáme, bereme je na sebe a musíme s nimi zkrátka počítat.
„Hybridní útoky Ruské federace v Evropě jsou novou realitou. Smutnou, tragickou, ale realitou,“ shrnuje Just současný stav našeho kontinentu.
Vítězstvím Ruska by byl náš strach
Jak z toho ven? Pouze tupě přijímat rány nefunguje. Kdo je jen tiše absorbuje, ten agresora přímo motivuje k dalším a tvrdším útokům.
Proberme se. Jsme ve válce a musíme se na to mentálně i technologicky připravit. Tím největším vítězstvím Vladimira Putina by totiž nebylo to, že vybouchne ukrajinský Antonov v Lipsku. Skutečným a absolutním vítězstvím Ruska by bylo, kdybychom se kvůli hořícím rozvodnám začali bát a ze strachu a touhy po „falešném míru“ snížili naši pomoc Kyjevu.
Pravdou je přesný opak. Tyto stupňující se hybridní sabotáže a dronové akce v Evropě nám jasně ukazují, jak moc naše podpora Ukrajiny funguje a jak moc to Moskvu v zákulisí bolí.
Stokrát omílané, leč stále pravdivé: Rusové rozumějí pouze jednomu jedinému jazyku: hrubé síle a nekompromisnímu postoji. Naše odpověď na letiště v Lipsku tak nesmí být strach, ale naopak maximální možná eskalace dodávek těch nejmodernějších zbraní na ukrajinskou frontu. Jak z vděku za to, že tam ti kluci umírají za celou Evropu, tak z elementární morální povinnosti stavět se zlu.
A politici by měli říct na rovinu - jsme ve válce. Tečka. Ne jako ten blbec Babiš, že nechce nikoho strašit. Takovýmto „hrdinstvím“ ty šmejdy nezastavíme.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a my vám pomůžeme jasně a sebevědomně pojmenovávat věci jejich pravými jmény. Díky moc.
