Ledy se hnuly: ODS se proměnila víc, než volba Kupky napovídá. Bude to stačit na Babiše?

Kdo si myslí, že volba Martina Kupky vysílá signál kontinuity „fialovské“ ODS, plete se. Zaprvé, jinak to dopadnout ani nemohlo. Kupkův protikandidát o předsednické křeslo Radim Ivan si šel pro svých reálných 20 až 30 procent (nakonec získal 27 procent hlasů), což je v současné chvíli jeho maximum. 

Popravdě, větší hodnotu má Ivan pro ODS v čele odvážného think-tanku Česko.plus, který je mimochodem známější i produktivnější než oficiální ódéesácké platformy jako Institut Petra Fialy či Institut pro pravicovou politiku. A za dva roky to ostravský politik může zkusit znovu.

Zadruhé, Martin Kupka nezískal nijak silný mandát. Spíš utrpěl neprohru ve stylu „Ano, ale...“. A těžko se divit, když delegátům přednesl kandidátský projev bez reálné reflexe posledních čtyř let, zato plný smělých vizí a reforem. Jenže proboha, ty měly přijít poté, co vláda vedená ODS nastoupila před čtyřmi lety do Strakovky – ne ve chvíli, kdy je strana v opozici. 

Snad i proto Kupka získal nejslabší mandát předsedy v historii strany – volilo ho „jen“ 64 procent delegátů. Pro srovnání, v roce 2014, když se poprvé stal předsedou Petr Fiala, získal profesor 80 procent delegátských hlasů – a to měl proti sobě Miroslavu Němcovou a Edvarda Kožušníka.

Navzdory tomu všemu však strana nemá mnoho lepších politiků pro nadcházející období, než je právě Martin Kupka. A nebude to pro něj žádný med! Stranu čeká vypořádání se s vlastní minulostí (kdy svým voličům doručila nové a vyšší daně, namísto privatizace přišlo zestátňování a z deagrofertizace zbyl jen slib) a mravenčí práce zpětzískávání důvěry vlastních voličů. 

Na sněmu měl každý plná ústa poděbradských, olomouckých či portlíkových artikulů – ty aby k něčemu byly, tak nesmí jít o prázdné fráze, ale rámec následně naplňovaný reálnou politikou.

Předsedu ODS zároveň čekají dva roky těžké opoziční práce bez vidiny jakýchkoliv vládních postů či podílu na moci – a na to se politicky zkušený workoholik Kupka hodí bezvadně. Umí argumentovat, být viditelný, nebojí se. Má za sebou prokazatelné úspěchy na ministerstvu, ve vládě patřil k nejlepším ministrům.

Ale aby bylo jasno, i když se zatím každý předseda ODS stal posléze premiérem země, Kupka tento předpoklad zatím nemá ložený. Na kongresu dostal od delegátů šanci na dva roky v čele strany, během kterých si musí případnou nominaci na premiérskou pozici odmakat. A pokud ji chce získat, měl by do příštího kongresu strany strhnout na svou stranu i zbývajících 36 procent delegátů, jejichž hlas nyní nezískal.

Letošní sněm ODS ale nebyl jen o Kupkovi. Po pravdě, nebyl o něm vůbec. Mnohem podstatnější než předpokládaná výhra papírového favorita je širší volba do vedení strany. A tam přišly nové tváře, které nejsou přímo spojené ani s vládou Petra Fialy, ani s předchozím vedením strany. Jinými slovy, tolik potřebný čerstvý vítr. Už jen to, že prvním místopředsedou se stal ne-poslanec, primátorský kandidát Tomáš Portlík, vysílá jasný signál.

Optimismus budí i pohled na posty místopředsedů, kam kandidovaly neokoukané tváře s viditelným drajvem a jasně pravicovým smýšlením. A nikdo ze zvolených místopředsedů, Pavel Drobil, Karel Haas, Martin Červíček a Saša Vondra, nežije v sebeklamu, nikdo z nich nevěří, že strana je zalita sluncem a přízní voličů a že stačí udržovat současný kurz.  

Naopak. Od těchto kandidátů přišla slova, kterými se vypořádávají s kritikou voličů i nespokojeností členské základy. Pavel Drobil se veřejně omlouval za svou roli, kterou sehrál v přijetí windfall daně, jež zaplatili hlavně akcionáři ČEZu. „To je 170 tisíc středostavovských voličů, kteří by neměli důvod nevolit ODS – pokud bychom jim ho skrze WFT nedali,“ uvedl. 

Karel Haas (který mimochodem získal nejvíce delegátských hlasů – 384 z 502) zase jasně zmínil, že ODS za posledních 15 let přišla o dvě třetiny členů, posledních pět voleb v řadě prohrála a ztratila své spojení na tuzemské podnikatele a byznys. Štěpán Slovák, který nakonec zvolen nebyl, zase volal po permanentní kampani. „Máme teď čtyři roky na to, abychom se stabilizovali, abychom utvořili odborné týmy, abychom byli všude vidět. A ta kampaň musí být pořád. Když nebudeme mezi lidmi, neuspějeme,“ apeloval.

Nebyly to ani náznakem defétistické projevy – kandidáti jen otevřeně pojmenovali to, co štve část voličů, straníků i je samotné. To je strašně důležité a na minulém kongresu v Ostravě to chybělo. Pokud by nové vedení strany setrvalo ve své „echo chamber“, ve které dělá vše nejlépe, jen voliči tomu nerozumí, byl by to skutečný začátek konce ODS. A to by byla škoda. Není pochyb o tom, že pokud má někdo za čtyři roky vyzvat Andreje Babiše k volebnímu boji o post premiéra, jsou to právě občanští demokraté.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.