KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Andrej Babiš ve středu ve sněmovně opět řádil jak urvaný ze řetězu, ale mnozí z nás jsou z něj natolik otupělí, že už na to nejsou schopni adekvátně reagovat. Aspoň že tak učinil generální ředitel České televize Jan Souček. Ani my ostatní bychom si Babišovo řáděni neměli nechat jen tak líbit.
„Je věcí poslanců, s jakou mírou agresivity a urážek jsou připraveni se smířit v jejich vzájemné komunikaci a akceptovat ji jako novou úroveň české politiky. Vyzýváme je ale, aby upustili od napadání a dehonestace novinářů. Jde o nerovný a tudíž nečestný boj. Novinář, pokud má zůstat profesionálem, nemůže na svoji obranu použít stejné prostředky.“
Tak zní část prohlášení, které za Českou televizi podepsali její generální ředitel Jan Souček a ředitel Zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena. A mají pravdu, předseda hnutí ANO to už zase přehnal a je naprosto v pořádku pojmenovat a odmítnout svinčík, který po sobě jeho výroky zanechaly.
— Souček Jan (@HonzaSouek) December 12, 2024
Andrej Babiš je v politice už víc než deset let. Každý v této zemi ví, jaký je to nechutný hulvát, jak přistupuje ke svému okolí, jak je schopen jednat s těmi, kteří se mu znelíbí, jakých metod i slov se neštítí, jak bezohledný je to predátor. Tam, kde by jiný ubral, on ještě přitlačí. Jak je cynický a bez skupulí.
Ve středu to byl ve sněmovně naprosto typický příklad. To množství slovních výkalů, manipulací, překroucených a z kontextu vytržených vět, ta míra nenávisti a sprostoty, arogance a hnusu, sebevědomí a křiváctví – to vše je v jeho podání bezbřehé a nekonečné. Nic nemá hranice, Babišovi není nic cizí, dovolí si všechno.
Což není nic nového ani objevného. Přesto je tady jeden zarážející moment. Ten středeční projev jsem – tak jako vždycky – pečlivě poslouchal. Sledoval jsem i reakce na něj. Ve čtvrtek ráno jsem si ho ještě jednou celý přečetl. „Typický Babiš,“ mávnul jsem nad tím rukou – jenže to je přesně ono.
Vždyť on nás svým humpoláckým přes deset let trvajícím výplachem nakazil. Co bychom v roce 2011 nebo 2013 považovali za naprosto neakceptovatelné, nad tím dneska mávneme rukou. Babiš šíří nákazu cynismu, zla a hnusu, kterému se společnost nedokáže bránit, protože je většině lidí proti srsti použít na svou obranu ty samé prostředky.
A co hůř: kdyby s ním část politiků začala hrát na jeho hřišti, kde se neuznává nic než hrubá síla, kde neexistují pravidla, natož nějaké ctnosti, nebylo by jim to nic platné. On totiž vždycky zajde o kus dál, do prostoru, kam se většina lidí neodváží – prostě proto, že je to hnus. Což ovšem neznamená, že bychom se tomu neměli bránit.
Navzdory tomu, že jsme vinou toxického prostředí – což ovšem nejde jen za Babišem, ale i za jinými aktéry a sociálními sítěmi, kde se epidemie neurvalého hulvátství bez zábran šíří – za ty roky dost otupěli, měli bychom se zas a znova pokoušet rozvzpomenout, že byly časy (a není to zase tak dávno), kdy se debaty s názorovými oponenty vedly sice tvrdě, leč přece jen s jistou mírou respektu.
Dodnes v britském parlamentu, kde rovněž probíhají velmi divoké a hlasité debaty, má předseda sněmovny právo, pokud některý z poslanců pronese urážlivá slova na adresu jiného, trvat na tom, aby je buďto odvolal, anebo aby opustil sál a byl na zbytek jednacího dne ze sněmovny vyloučen.
Prostě a jednoduše: Byť to není zrovna jednoduché a byť ta choroba, kterou rozsévá Babiš a jemu podobní, postupně prorůstá celou zemí, někdo mu musí stále pořád dokola, zas a znova připomínat, že si to nenecháme líbit. A že nejsme ochotní akceptovat jeho míru agresivity.
A nic se na tom nesmí změnit ani v případě, že vyhraje příští volby a bude opět premiérem.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
