KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Zatímco před deseti lety Petr Fiala hrdě prohlašoval, že napravo od ODS je jen zeď, dnes se jeho slova drolí pod rukama. Posledním důkazem toho, jak kdysi pravicová strana zabředla do populismu a instantní fiskální gratifikace, jsou přílepky druhého muže ODS Zbyňka Stanjury k novele energetického zákona. Nejde však jen o ně.
V 60. letech minulého století se na Stanfordově univerzitě odehrál slavný „marshmallow experiment“. Výzkumníci tehdy položili před malé děti bonbón s tím, že ho mohou sníst buď hned, nebo 15 minut počkat a dostat jeden marshmallow navíc.
Experiment ukázal, že ty děti, které si počkaly na druhý bonbón, dosahovaly v životě lepších výsledků – já bych si však vsadil, že kdyby byl ministr financí Zbyněk Stanjura součástí experimentu, spadal by do první, jednobonbónové skupiny.
Sledování legislativních přílepků, kterými Stanjurovo ministerstvo financí razí svou agendu, totiž pro voliče strany „napravo od nás je zeď“ musí hraničit s masochismem. Tak škodlivé a populistické kroky, nadto doprovázené rétorikou jako vystřiženou před rokem 1989, by totiž člověk snad nečekal ani od über-populisty Andreje Babiše.
Posledním příkladem jsou Stanjurovy přílepky k (jinak smysluplné) novele energetického zákona (Lex OZE III), které sledují omezení veřejné podpory pro „solární barony“. Nechápejte mě špatně – jsem ten poslední, kdo by podporoval někdejší velkorysé dotační šílenství.
Jenže jakmile jsou jednou podmínky nastavené a legislativně garantované, mají takové zůstat. Stabilní právní prostředí jedním z největších magnetů pro investory a navíc v opačném případě hrozí zemi arbitráže. Ty už se mimochodem kvůli Stanjurově přílepku připravují.
Stanjurova facka pravicovým voličům totiž otevírá cílené, administrativně náročné kontroly pro provozovatele solárních eletkráren. „Vláda tvrdí, že zlepšuje kontrolu. Ve skutečnosti ale zavádí byrokratickou past na provozovatele obnovitelných zdrojů, kdy jim dává nesplnitelný úkol s cílem jim sebrat podporu,“ upozorňuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Není sám, kdo přílepek kritizuje: proti je třeba i Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy či Svaz měst a obcí.
Přílepky k Lex OZE III a k zákonu o DPH nejsou pravicová politika. Budou mít negativní dopady na investiční prostředí, nemluvě o soudech a arbitrážích, které státní kasu vyjdou mnohem dráž,
Podle odborníků dopady přílepku Lex OZE III absurdně zatíží i menší provozovatele jako školy, obce, zemědělská družstva nebo malé a střední podniky. „Vláda jim ukládá bizarní povinnosti, kdy by například ředitelka mateřské školy měla vědět, kolik bude po roce 2030 stát na trhu v Evropě elektřina a bude muset dohledat tisíce faktur a dokladů, nebo jí hrozí pokuta až 50 milionů a kompletní ztráta podpory,“ doplňuje Krčmář.
Je zřejmé, že klíčovou snahou Stanjurova přílepku bylo ušetřit peníze na podporu solárních zdrojů, které ministerstvu financí chybějí v rozpočtu na příští rok.
Jenže Stanjura přílepek na sociálních sítích rámuje coby boj hodných domácností se zlými solárníky: „Opatření prošla navzdory odporu hnutí ANO, pro které jsou zcela nepochopitelně zájmy solárního byznysu důležitější než peněženky všech občanů.“ Taková rétorika by snad byla pochopitelná u komunistického šmejdu – ovšem nikoliv u druhého muže papírově nejpravicovější parlamentní strany.
Fakt nebudu poslouchat řeči, co je a není pravicové od hnutí, které vyluxovalo většinu levicových voličů v zemi. No určitě to není dotovat z erárních peněz podnikatele nad rámec nastavených pravidel ziskovosti. To "sorry jako". pic.twitter.com/PYhb7zPdFv
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) December 12, 2024
Jeden bonbón, dva bonbóny...
Není to poprvé, co Stanjura společně s vládou upřednostňuje krátkodobý zisk před dlouhodobou perspektivou – jinými slovy, co jako děti hltají první marshmallow, aniž by si dokázali počkat na ten druhý.
Stejný fuckup totiž ukázali schválením mimořádné windfall daně, která prakticky vzato cílí především na vytažení zisků z ČEZu bez toho, aby se kabinet musel dělit z minoritními akcionáři. I v tomto případě se jednalo o nesouvisející přílepek (tehdy k zákonu o DPH), který navíc velmi pravděpodobně bude žalovaný a (příští) vládě se vrátí jako bumerang.
Ani přílepek k Lex OZE III, ani přílepek k zákonu o DPH, nemají s pravicovou politikou nic společného. Jde o kroky, které mají a budou mít negativní dopady na tuzemské investiční prostředí a na ochotu domácích i zahraničních investorů investovat zde peníze. O soudech a arbitrážích, které státní kasu nejspíš v důsledku vyjdou mnohem dráž, ani nemluvě.
Nejpravděpodobnější vysvětlení, proč strana „napravo od nás je zeď“ přijímá populistické zákony, je ve snaze o „vyfutrování“ rozpočtu na příští rok, jehož nadsazené příjmy a podstřelené výdaje kritizují i vládní ekonomové z Národní rozpočtové rady.
Stojí přitom za pozornost, že právě peníze na podporu FVE jsou jednou z obecně nejkritizovanějších kapitol: zatímco reálné náklady mají příští rok dosáhnout více než 25 miliard, ministerstvo financí se to v rozpočtu snaží uhrát na necelých deset miliard.
Řešit výpadek zdrojů krátkozrakými přílepky na hraně ústavnosti (jak ukázal nedávný verdikt ÚS o zákonu Lex Babiš) je však pochopitelně mimořádně pitomé řešení, které v důsledku bude mít negativní dopady jak pro naši ekonomiku, tak pro strany vládní koalice, které jej protlačily.
Je navíc zřejmé, že kabinet Petra Fialy měl řadu jiných možností, jak rozpočty vyfutrovat. První na ráně pochopitelně mělo být rigidnější osekání veřejných výdajů, což ostatně byla jedna z předvolebních priorit SPOLU. Nicméně pokud se sociální transfery staly jednou z priorit této vlády, mohl kabinet alespoň privatizovat státní pivovar, hotel či další „zbytečnosti“ a získat prostředky tímto způsobem.
Jenže ani to navzdory svým slibům nezvládnul – a namísto toho ještě přitopil pod kotlem nákupem benzinek a prodělečných plynovodů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
