Renault Espace není jako kdysi, ale je to zdaleka nejlepší „rodinný Francouz“

Mezi rodinnými auty není moc tradičnějších jmen než Espace. V roce 1983, kdy se představila první generace, šlo o zcela revoluční počin, který v Evropě založil později extrémně populární kategorii velkoprostorových aut MPV. Na podvozkové platformě auta nižší střední třídy tehdy Renault poskytl zákazníkům až sedmimístné prostorné vozidlo s nebývalými možnostmi variabilního uspořádání jednoprostorové karosérie. Espace se přitom řídil jako kterékoliv „normální“ auto a díky motoru uloženému podélně měl i velmi dobré jízdní vlastnosti. Také loni představená šestá generace modelu je svým způsobem revoluční.

Minulá generace měla po třiceti letech výroby Espacu jako MPV sice blíže k „esúvéčku“ než k velkoprostorovému modelu a na prodejních číslech byly menší prosotorové dispozice znát. Současné vydání má hodně společného s elegantně střiženým modelem Austral, je však naladěno na „rodinnější“ notu včetně možnosti sedmimístného uspořádání.

Šestá generace je sice o plných 14 cm kratší než předchůdce, na délce vnitřního prostoru to  ale díky dlouhému rozvoru znát není. Občasného dojmu jisté stísněnosti se v Espacu nelze vzhledem k menší výšce kabiny. Tu naštěstí ve špičkové výbavě umí trochu odlehčit velké střešní okno, jež je situováno prakticky nad celým vnitřním prostorem – není ovšem jakkoliv otevírací. Vpředu a zejména ve druhé řadě mají cestující místa přehršel, zadní „dvojka“ běžně zavřená do kufru je naproti tomu vyloženě nouzová, a to i pro děti nad tři roky.

Podle toho, jestli jedete v pěti- nebo sedmimístném uspořádání, se mění také velikost kufru od velkolepých 777 litrů po symbolických 159 litrů. Obecně bychom doporučovali si peníze za sedmimístné uspořádání ušetřit a zůstat u klasické „pětky“. Ta dvě místa navíc stejně nejde moc využít. Kufr je sice veliký, má však poměrně malý vstupní otvor a jeho víko se otevírá jen do malé výšky, takže člověk vysoký 185 cm snadno přijde k úrazu hlavy. 

Stejně jako u Méganu E-tech a Australu je architektura palubní desky velice zdařilá a plně funkční, a to i navzdory minimu fyzických tlačítek. Právě vnímaná kvalita zpracování, ergonomie a materiálů použitých v interiéru představuje oproti dřívějšku velký skok vpřed. Příjemné je ovládání převodovky páčkou vpravo pod volantem podobně jako u Mercedesu a dnes už i Škody. Multimediální systém disponuje výborným ozvučením Harman Kardon a samozřejmě také širokými možnostmi konektivity.

Renault býval pověstný širokou nabídkou pohonných jednotek pro svoje modely, Espace si však vystačí s jediným a dlužno říct, že velmi povedeným.

Spalovací část dvousetkoňového hybridu zahrnuje přeplňovaný tříválec o objemu 1,2 litru o výkonu 130 koní, dále jsou k dispozici dva elektromotory: hlavní elektromotor s výkonem 70 koní poháněný lithium-iontovou baterií o kapacitě 2 kWh/400 V pro ryze elektrický pohon a sekundární vysokonapěťový startér-generátor (25 k) pro startování spalovacího motoru a řazení rychlostních stupňů. Jde o klasický full-hybrid, tedy životaschopné řešení nezávislé na zásuvce.

Výrobce slibuje kombinovanou spotřebu 4,6 litru benzinu, což by bylo opravdu hezké, ale ani mých zostřených testovacích 6,0 není úplně k zahození, uvážíme-li, že rodiny asi budou jezdit klidněji. Teoreticky byste tak na jedno natankování mohli ujet přes tisíc km.

Hybridní systém je každopádně velmi variabilní, takže umožňuje různé kombinace pohonu podle aktuální potřeby. Espace může jet pouze na elektřinu, pouze na benzín, kombinovat obojí nebo jet střídavě na benzin a elektřinu, a přitom dobíjet baterii. Možný je i ryze rekuperační mód, rovněž s možnostmi nastavení intenzity.

Stinnou stránkou sofistikovaného pohonu je, že řídící elektronika místy trochu zmatkuje, což je pak znát na plynulposti jízdy. K popsaným variantám totiž musíte připočíst ještě čtyři možnosti nastavení jízdních režimů plus jeden individuální program a také měnitelný setup práce zadní natáčecí nápravy 4Control. 

V praxi potom nemáte často pocit, že byste auto řídili vy, spíše si tak trochu dělá, co chce. Z řízení není poznat, co se zrovna chystá a když zatočíte, „řízne“ Espace často zatáčku až nerodinně ostře. Ne úplně příjemným je také občasné samovolné propadání se brzdového pedálu bot botou – důsledek nastavené rekuperace. Řidič se v Espacu zkrátka občas cítí spíš jako spolujezdec.

Na druhou stranu je potřeba říct, že i na 20“ kolech je podvozek vcelku komfortní, přesto bych volil spíš menší 18" nebo aspoň 19" ráfky pro ještě větší pohodlí. Blahodárný vliv má určitě v Espacu vůbec poprvé zavedená víceprvková zadní náprava, díky které zadní část auta nabrala na jistotě. Natáčení zadních kol se zase v malých rychlostech stará o výbornou manévrovatelnost, ve vysokých zase optimalizuje úhel průjezdu zatáčkou.

Renault stál před koncem předešlé generace Espacu před těžkou volbou, zda legendární model „zaříznout“, nebo pro něj nalézt trochu jinou filozofii. Současný Espace je ještě silněji než předešlá generace spíše SUV typem, navíc trochu zaměnitelným s technicky spřízněným modelem Austral. 

Na druhou stranu má Espace všechny atributy moderního efektivního auta s o poznání kvalitnějším interiérem než dřív a sofistikovaným ekologickým pohonem. Espace začíná na 880 000 Kč, což je o dost míň, než podobně zaměřená a ne tak moderně koncipovaná Škoda Kodiaq, třeba pohon všech kol ale u Renaulu nedostanete.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.