GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Konsolidace českých veřejných financí se zastavila, podle nové zprávy Národní rozpočtové rady se trend dokonce obrací. Strukturální deficit se znovu prohlubuje, zadlužení roste a významnější nápravu vláda odsouvá do dalších let. Předseda NRR Mojmír Hampl to říká natvrdo: české veřejné finance už podle nelze označit za udržitelné. Není to přitom jen o abstraktní výrok; je jen otázkou času, než to investoři či ratingové agentury dají Česku pořádně pocítit.
Výdajové rodeo se rozjíždí naplno. Vláda pro příští rok schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 386 miliard korun, což by mělo strukturální deficit veřejných financí poslat z letošních 2,5 procenta HDP na 3,5 procenta. To Národní rozpočtová rada označuje vzhledem k nekrizovým časům jako bezprecedentní expanzi. Jen pro připomenutí: tyto úrovně Česko dosahovalo během covidových let, kdy se ekonomika země zastavila.
Obrat současné vlády je patrný hlavně při pohledu do minulých let. Ještě po přijetí Stanjurova konsolidačního balíčku se české veřejné finance vydaly směrem k postupnému ozdravování. Bylo to sice pomalé a s řadou výhrad a „ale“, ovšem základní směr byl správný. Podle NRR však tuto trajektorii zásadně změnily loňské volby a následná rozpočtová politika nové vlády.
„Konsolidační úsilí, které bylo nastoleno v minulých letech, se nejen zastavilo, ale dokonce obrátilo a veřejné finance již nemůžeme označit jako udržitelné,“ shrnuje předseda rady Mojmír Hampl.
Jedním z ukazatelů je výše zadlužení Česka. V roce 2025 dosáhl dluh veřejných institucí 44,2 procenta HDP a podle NRR tím překonal předchozí rekord z roku 2013. Je jen nasnadě, že vzhledem k plánovaným deficitům bude dluh dále bobtnat. Ostatně, rada posunula projekci nárazu Česka do dluhové brzdy z roku 2037 na 2034.
Vyšší zadlužení má zároveň stále viditelnější cenu i pro voliče, dobře je to vidět třeba na tom, kolik peněz vynakládáme na dluhovou službu, tedy na splátky úroků. Ještě loni tato částka byla něco pod 100 miliardami korun, pro letošní rok je v rozpočtu připraveno téměř 110 miliard a návrh rozpočtu na rok 2027 počítá s částkou kolem 130 miliard korun. Pro další rok pak NRR předpokládá náklady na úrovni 150 miliard korun.
Nedůvěra k deficitům
Vysoké deficity přitom nevzbuzují pochybnosti jen mezi ekonomy a odborníky. Podle zářijového průzkumu Medianu považuje navrhovaný schodek za nepřijatelný 62 procent lidí, velká část z nich přitom patří mezi voliče současných vládních stran. Sentiment vůči přílišnému zadlužování se tak otáčí napříč zemí.
Vláda sice tvrdí, že počítá s výraznějším konsolidačním úsilím až v letech 2028 a 2029, ale NRR tuto cestu považuje za málo přesvědčivou a ne úplně realistickou. Závazky podle ní nejsou podložené konkrétními opatřeními a potřebné škrty či nové příjmy se odsouvají do hektického volebního roku, kde lze velké úspory očekávat jen se značnou dávkou fantazie.
Kabinet svou hospodářskou strategii staví mimo jiné na rychlejším hospodářském růstu, investicích a dodatečných příjmech z potírání šedé ekonomiky či obnovené elektronické evidence tržeb. Ministerstvo financí argumentuje, že právě kombinace růstu a těchto opatření umožní v dalších letech schodky snižovat.
Jenže představa, že z dluhového problému lze jednoduše „vyrůst“, má podle NRR své limity. Rada to ukazuje na modelovém příkladu: pokud by Česko chtělo stabilizovat dluhovou kvótu jen díky růstu ekonomiky, reálný HDP by musel mezi lety 2027 a 2076 růst přibližně o 27 procent ročně každý rok.
Jde sice o mechanickou účetní ilustraci a nikoliv o realistický scénář, pointa výpočtu je ale zřejmá: samotný hospodářský růst problém strukturálně deficitních veřejných financí nevyřeší. „Není realistické očekávat, že by bylo možné z nepříznivé dluhové trajektorie vyrůst pouze prostřednictvím růstu nominálního HDP,“ uzavírá Národní rozpočtová rada.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
