Nedávné sankce vůči ruské burze MOEX a Národnímu clearingovému centru ze strany Spojených států vzbudily skoro až paniku ohledně toho, co se bude dále dít s rublem. Kurz vystřelil až někam k 200 rublům za jeden dolar, některé noviny psaly o tom, že v Rusku před směnárnami stojí několikahodinové fronty. Moskevská burza byla nucena ukončit obchodování s dolarem a eurem. Jak se ale později ukázalo, situace není pro Rusko tak dramatická, jak to mohlo na první pohled vypadat, a prvotní panika rychle ustoupila, pokud tedy nějaká byla. Důvodů je hned několik, ale tím hlavním je zkrátka to, že Rusko podobné sankce očekávalo už dlouho.
Sankce proti moskevské burze výrazným způsobem ztěžují obchody s dolarem a eurem. Zatímco obchod na burze je vysoce likvidní a transparentní, obchody mimo burzu vyžadují nalezení druhé strany, která má zájem o vaši měnu. To není úplně jednoduché, ale také ne úplně nemožné.
Firmy, které mají povinnost prodávat svoje tržby v zahraničí prostřednictvím burzy za rubly, budou mít situaci o něco složitější, protože budou svoje dolary či eura prodávat na mimobankovním trhu a, s trochou nadsázky, podávat o prodeji zprávu do ruské centrální banky.
Trochu to připomíná situaci se SWIFT a odstřižením ruských bank. I pokud bychom pominuli, že nešlo zdaleka o všechny banky, jde o komunikační prostředek, nikoli o zamezení obchodu jako takového. Ten může probíhat i jiným způsobem, byť složitěji. Jedná se tak o krok k primitivizaci ruské ekonomiky, ale rozhodně ne natolik, aby to způsobilo problémy.
Jak (ne)fungují sankce uvalené na Rusko: Rozpočtový deficit za letošek už vyrostl na 4 biliony rublů
Další slabinou, proč ani toto ruskou měnu nepoloží, je to, že Rusko mělo na přípravu na sankce dva roky. Už někdy v červenci 2022 přinesla ruská centrální banka scénáře, co se stane, pokud bude zavedena sankce na burzu.
Nelze tak v žádném případě mluvit o tom, že by situaci nemohla očekávat a že by se na ni nepřipravila. Velká část obchodů na ruské burze se nyní odehrává v jüanech. Rusko v současné době stále více závisí na Číně a tato nová sankce tuto závislost jen posílí.
Výsledkem budou nejspíše různé kurzy zahraničních měn. Zatímco na burze stanovení kurzu probíhá jednoduše a prakticky okamžitě, stanovování oficiálního kurzu centrální bankou bude, podle jejích představitelů, probíhat na základě dat dvoustranných obchodů, respektive mimobankovního trhu.
Téměř jistě dojde k tomu, že směnárny o něco zvýší rozdíl mezi nákupem a prodejem. Na druhou stranu, i v současném Rusku existuje dostatečná konkurence na to, aby nešlo o nějaký dramatický skok.
Rusové sice říkají, že se bez dolarů a eur rádi obejdou, ale přeci jen je pro cesty do zahraničí potřebují. A to samé platí i pro ruské firmy obchodující se zahraničím. Ruské karty Mir s několika málo výjimkami nejsou zrovna rozšířené, západní společnosti z Ruska pro změnu odešly. Pro cesty do zahraničí tedy Rusové musí disponovat hotovostí.
Rubl je v zahraničí, pokud nepočítáme země postsovětského prostoru (i tam omezeně) zcela bezcenný, jüan na tom není o mnoho lépe. Stále platí, že platby za hotely, leteckým společnostem či další služby na místě probíhají v dolarech či eurech. Těchto operací se ale nová sankce nedotkne.
Nákupy v bankách by neměly být ohrožené už jen z toho prostého důvodu, že pokud je jednou bankovka v oběhu, není možné kontrolovat, kde se zrovna nachází. Ruské firmy musí nakupovat za dolary či eura, protože o samotný rubl nikdo příliš nestojí (i obchod s Indií probíhá v pro Rusko velmi nevýhodných rupiích).
Rusko prostě, kromě surovin, nemá co nabídnout – zbraně, které kdysi vyváželo, potřebuje samo, ostatní výrobky se dají pořídit například v Číně, s vyšší kvalitou za nižší cenu.
Co lze říct se stoprocentní jistotou, je to, že se sankce nedotknou financování války. Rusko platí hlavní část nákladů, tedy mezd a žoldů, výplat zraněným či za zabité, v rublech. To samé se týká nákupu vojenské techniky, protože ta probíhá prostřednictvím státních zakázek, opět, pochopitelně v rublech. Na nic z toho nebude mít nová sankce výrazný vliv.
Nebude mít vliv ani na nákupy zbraní z dalších zemí. Ani Severní Korea, ani Írán rozhodně neobchodují s Ruskem prostřednictvím transparentních obchodů na burze, ale spíše prostřednictvím barterového obchodu služby za služby, není tak důvod, aby jejich spolupráce s Ruskem ustala.
Otázkou je už jen to, jak budou pokračovat obchody v budoucnosti, protože Rusko si je drony či dělostřelecké náboje (v případě severokorejských navíc s nevalnou kvalitou) do velké míry schopno vyrábět samo.
Prvotní panika tak, jak ji ukazovaly některé zprávy, byla spíše přáním než reálným stavem věcí. Jako u jiných sankcí, okamžitý pád ruské ekonomiky někam do chaosu se nedal očekávat a ani nenastal. Dolar za 200 rublů byl spíše projevem tržní ekonomiky, byť s ruskými specifiky. A stejně tak trh vrátil kurz zpět.
Dalším ztížením plateb za dovozy však může právě trh situaci ruské ekonomiky zhoršit. Ale ani to nebude přes noc. Nedá se říct, že by sankce byla „ničím“, ale naděje na zlom, který přinese, byla opravdu hodně přehnaná.
