KOMENTÁŘ STANISLAVA VÍTKA | Měsíc po dramatickém zásahu amerických sil v Caracasu už opadla první vlna emocí. Zůstává ale klíčová otázka: jak je možné, že pokročilé systémy protivzdušné obrany a ozbrojené složky nedokázaly reagovat? Odpověď je méně konspirační, než by se mohlo zdát – a mnohem víc vypovídá o povaze diktátorského režimu.
Americká administrativa sice navenek srozumitelně nekomunikuje své cíle, ale směr pohybu je poměrně konzistentní a jasný: maximalizovat svou páku a minimalizovat svou odpovědnost.
Počáteční eskalace byla prezentována jako boj proti pašování narkotik – včetně útoků na lodě podezřelé z pašování drog. Poté se tlak přesunul do ekonomické sféry skrz soudně schválené zabavení ropných tankerů, podléhajících sankcím a k rétorice „karantény“ a blokády, zaměřené na odříznutí peněžních toků z vývozu ropy.
Koncem minulého roku už Donald Trump otevřeně mluvil o vrácení práv na venezuelskou ropu a nutnosti ovládnutí strategických aktiv.
Zásah proti Madurovi byl následně rámován jako policejní akce – operace založená na zatykači, ospravedlněná obviněními a sankčními pravomocemi, i proto byl Maduro v teplákovce fotografován nejprve v doprovodu agentů DEA. To navíc umožnilo administrativě argumentovat, proč Kongres nebyl o akci informován předem.
Kde byla venezuelská armáda?
Bezprostřední reakcí mnoha analytiků, včetně autora tohoto textu, na hladký průnik americké letecké kavalérie skrze protivzdušnou obranu Caracasu, byla jednoznačná domněnka, že venezuelská armáda musela být do operace přímo namočená.
S odstupem času se však ukazuje, že realita byla mnohem prostší: pokročilé ruské systémy PVO nebyly často ani propojeny s naváděcími radary, nebo zůstaly vypnuté a opuštěné ve stodolách.
Venezuela nákup těchto systémů oznámila s velkou pompou v roce 2009, v době rostoucího napětí s Washingtonem. Tehdejší socialistický vůdce Hugo Chávez souběžně s likvidací domácí ekonomiky prohluboval závislost země na Rusku a Číně, globálních rivalech USA.
Chávez tyto zbraně prezentoval jako zásadní odstrašující prvek proti americké agresi. Za standardních okolností by taková obrana skutečně nutila Spojené státy k rozsáhlé operaci na eliminaci jednotlivých vrstev PVO – a ani to by samo o sobě k bezpečnému průniku vrtulníků nad opevněné hlavní město nestačilo. Takový odpor měl navíc poskytnout vedení země dostatek času k úniku do bezpečí.
Venezuela nedokázala udržet v provozu moderní ruské systémy S-300 ani starší komplexy Buk (stejný typ, jakým proruští povstalci před dvanácti lety nad Ukrajinou sestřelili civilní let MH17). To ponechalo její vzdušný prostor zcela nechráněný ve chvíli, kdy Pentagon zahájil operaci Absolute Resolve. Navzdory měsícům varování nebyla země na americkou invazi připravena a klíčovým faktorem úspěchu operace se stala zjevná nekompetentnost venezuelské armády.
Některé zprávy naznačují, že Madurův vnitřní okruh infiltrovala americká rozvědka, což však neznamená plošný odpor armády. Kompromitována byla zřejmě jen nejvyšší vrstva režimu, pravděpodobně s tichým souhlasem funkcionářů, kteří usoudili, že pasivita sníží jejich osobní riziko v době, kdy byl Trump odhodlán k rázným krokům.
Podle dostupných informací je však nejpravděpodobnějším vysvětlením armádní pasivity ta nejméně „romantická“ varianta: neschopnost rychlé koordinace. Systém velení nebyl navržen pro obranu státu, ale jako diktátorská pojistka proti převratům. V takovém nastavení znamenalo jakékoli jednání bez výslovného schválení shora profesní sebevraždu.
Po Madurově odstranění se řetězec velení rozpadl a struktura, která léta trestala jakoukoli iniciativu bez předchozí autorizace, automaticky upadla do nečinnosti. K vysvětlení výsledku tedy není nutné předpokládat totální zradu; stačil rozvrat velení v kombinaci s aparátem, který z principu bránil rychlé reakci. Madurovu pretoriánskou gardu navíc netvořili Venezuelané, ale Kubánci, kteří byli během úderu z velké části eliminováni.
Maduro padl rychle. Skutečný příběh ale teprve začíná. Co přesně Spojené státy s Venezuelou zamýšlejí? A je cílem demokracie, nebo jen kontrola ropy a bezpečnostních zájmů?
👉 Ve 2. dílu naší minisérie se podíváme na skutečný plán Washingtonu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
