Soudce Okresního soudu v Teplicích letos v květnu zastavil z důvodu promlčení případ podezření z manipulace při zadávání veřejné zakázky, protože nalézací soud setrvale zprošťoval jednu z obžalovaných obžaloby. A to navzdory pokynům odvolacího soudu a usvědčujícím odposlechům, v nichž úřednice zakázku se spoluobžalovanými domlouvá. Podle státního zastupitelství tak teplický soud fakticky zlegalizoval trestnou činnost.
Neshoda mezi nalézacím a odvolacím soudem může v extrémním případě vést až k situaci, kterou státní zástupce popsal jako soudem legalizovaná trestná činnost. Jde o případ ze sklonku roku 2012, kdy tehdejší úřednice teplického magistrátu řešila zakázku na dopravní značení ve městě, přičemž její okolnosti poměrně podrobně probírala s dalšími dvěma uchazeči.
Ti dosud pro město stejnou práci dělali a měli tak zájem na pokračování zakázky. Policie na odposleších zachytila hovory, v nichž úřednice mluvila o maximální nabídce, informovala o jiných uchazečích, o konkrétním postupu či dokonce jak může případně „kompenzovat“ nižší cenu. S tím, že pokud zakázku dostanou, bude mít lepší Vánoce.
Podnikatelé odsouzeni, úřednice bez trestu
Přesto nakonec od soudu odešli s trestem za manipulaci soutěže pouze dva podnikatelé. Trestní stíhání bývalé úřednice bylo zastaveno, protože bylo podle soudu po deseti letech promlčeno. Důvod? Senát teplického okresního soudu v čele s Danou Kolářovou, nynější předsedkyní teplického soudu, úřednici obžaloby pětkrát zprostil, navzdory opačnému názoru ústeckého krajského soudu.
Podle teplického soudu se totiž ze strany úřednice jednalo o běžnou komunikaci o veřejné zakázce. A navíc bylo logické, že měla zájem na pokračování dosavadní dobré spolupráce.
„Pokud obžalovaná sdělovala obžalovanému svou víru v to, že to bude právě obžalovaný, který ve výběrovém řízení uspěje, jeví se soudu jako rozumné vysvětlení, že s obžalovaným jako podnikatelem měl její odbor dobré zkušenosti a nebyl jediný důvod si nepřát další dobrou a neproblematickou spolupráci i do budoucna,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí soudu.
Pětinásobné odvolání
S takovým hodnocením soudu ovšem setrvale nesouhlasil státní zástupce, který pětkrát podal proti zprošťujícímu rozsudku odvolání.
„Státní zástupce si nedokáže ani hypoteticky představit možnost, že soud s ohledem na propojené jednání všech tří obžalovaných učiní trestně odpovědným pouze dva obžalované (uchazeče o veřejnou zakázku) a jednání obžalované (v inkriminované době státní autority) zlegalizuje. Takové jednání dle názoru státního zástupce vytváří ideální návod k páchání trestné činnosti na základě a v mezích zákona,“ napsal státní zástupce ve svých odvoláních.
A stejného názoru jako on byl i odvolací senát Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozsudky teplického soudu opakovaně rušil. V lednu letošního roku, kdy tak rozhodl už popáté, pak dokonce nařídil i změnu senátu.
„Právě z pořízených odposlechů vyznívá již zřejmý vzájemný vztah a spolupráce obžalované s obžalovaným, nesoucí i znaky dohody a ujištění, že ‚v případě potřeby se nějak na metrech domluví‘. Nejen v tomto ohledu, ale i stran nedovolenosti jednání obžalované v určitých momentech, tedy před oficiálním vyvěšením výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku či v době poté, lze přisvědčit podrobné a logické argumentaci a závěrům uplatněným v odvolání státního zástupce,“ odůvodnil svůj pohled na věc odvolací soud.
Role Ústavního soudu
Jeho rozhodnutí obstálo i před Ústavním soudem, který případ posuzoval na základě ústavní stížnosti bývalé úřednice, která se nelíbilo, že by případ měl být odejmut teplické předsedkyni.
„Z napadeného usnesení krajského soudu je zřejmé, že pokud jde o odposlechy, krajský soud opakovaně okresnímu soudu nařídil, aby je coby důkazy hodnotil v celém rozsahu a podle jejich skutečného obsahu, bez nekritického přijetí jejich výkladu stěžovatelkou (obžalovanou). Krajský soud v napadeném usnesení uvedl i konkrétní případy hovorů, které dle jeho posouzení nebyly jako důkaz hodnoceny komplexně ve vztahu k dalším zjištěným okolnostem, zejména k informacím z jiných odposlechů. Z odůvodnění usnesení krajského soudu tedy vyplývají konkrétní skutečnosti, na jejichž základě se krajský soud rozhodl postupovat dle § 262 trestního řádu. Nejednalo se proto o rozhodnutí neodůvodněné či přímo svévolné,“ konstatoval senát Ústavního soudu v čele s Ditou Řepkovou, která byla zároveň soudkyní zpravodajkou.
Případ nakonec skončil soudním rozhodnutím o zastavení trestního stíhání letos v květnu. Bývalá úřednice netrvala na projednání věci a soudním rozhodnutí o její případné vině či nevině a stížnost nepodal ani státní zástupce.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
