Platy soudců a státních zástupců se letos možná nesníží tak, jak by měly podle zákona, který tento týden schválila Poslanecká sněmovna. Předsedové soudů totiž pochybují, že je v souladu s aktuálním rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (SD EU). Pokud k takovému závěru v průběhu března dojdou, nebudou se zákonem řídit. „Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU,“ sdělil INFO.CZ předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.
Poslanci vládní koalice sice tento týden s doslova odřenýma ušima přehlasovali veto prezidenta republiky Petra Pavla a schválili novelu zákona o platech představitelů státní moci, avšak špičky justice zvažují, zda ho budou aplikovat.
Minulý týden totiž SD EU rozhodl v případech platu litevských a polských soudců. A dospěl k závěru, že platy soudců mohou být zmrazeny jen ve veřejném zájmů a spolu s platy ostatních činitelů a zaměstnanců státu.
Právě toto rozhodnutí SD EU nyní předsedové soudů analyzují. Vydávají totiž svým soudcům platové výměry, a jako orgán státní správy soudů jsou povinni zkoumat soulad zákona s unijním právem. A pokud by dospěli k závěru, že aktuálně přijatá platová novela je s rozhodnutím SD EU v rozporu, neřídili by se jí.
Vydali by pak platové výměry podle původního znění zákona, který stanovil platový koeficient pro výpočet platu soudců na trojnásobek průměrného platu. Tedy tak, jak učinili již na konci minulého roku.
„Mezi předsedy soudů i vedoucími státními zástupci panuje shoda, že platy soudců a státních zástupců za únor 2025 budou určeny z částky uvedené v zákoně, který byl schválen přehlasováním veta prezidenta republiky. Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU z 25. února 2025 ve věci platů polských a litevských soudců. Právně jde o velmi složitou problematiku, která vyžaduje důkladné promyšlení,“ napsal INFO.CZ předseda NSS Karel Šimka.
„Musíme tudíž nyní posoudit, jak (podle jakých pravidel) postupovat při určení platu soudců. V úvahu přichází v zásadě toliko dvě možnosti – na základě principu aplikační přednosti unijního práva aplikovat článek 2 a článek 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii tak, jak je vyložil SD EU v rozsudcích ze dne 27. 2. 2018 Associação Sindical dos Juízes Portugueses (C-64/16) a ze dne 25. 2. 2025, Sąd Rejonowy w Białymstoku (C-146/23) a Adoreikė (C-374/23), a (v důsledku toho) neaplikovat novelu platového zákona jakožto odporující primárnímu unijnímu právu, anebo aplikovat pravidla obsažená v novele (jakožto souladná s unijním právem),“ napsal předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v emailu soudcům NS.
Justice chce předejít „válce“ s exekutivou
V něm také vysvětluje, že soudcům nevydá nové, podle novely zákona aktualizované platové výměry, ale plat jim vyplatí formou zálohy. Zvolil tedy formu, jakou si vypláceli od ledna platy poslanci a senátoři.
„S ohledem na časovou tíseň, do níž se díky tomuto bezprecedentnímu postupu zákonodárného sboru dostáváme, proto bude za měsíc únor 2025 vyplacena v řádném výplatním termínu záloha na plat a náhrady, a to ve výši vycházející ze základny určené novelou, tj. z částky 121 685 Kč (jde o minimální výši, na niž soudcům bezpochyby vznikl nárok).
V průběhu března by mělo dojít k dohodě předsedů krajských a vyšších soudů na dalším postupu. Následně pak budou vydány nové platové výměry, jež budou vycházet buď z novely (dospějeme-li k závěru, že nelze přednostně aplikovat primární unijní právo), anebo z platové základny aplikované od loňského nálezu Ústavního soudu (přijmeme-li závěr o nezbytnosti přednostní aplikace primárního unijního práva). V druhém naznačeném případě by došlo k doplacení platu a náhrad za únor spolu s výplatou za březen,“ uvádí se v emailu předsedy Angyalossyho soudcům NS.
Pokud by se předsedové soudů shodli na tom, že platová novela je v rozporu s unijním právem, a platové výměry by vydali podle zákona platného před novelou, kterou minulý rok v květnu zrušil Ústavní soud, nedošlo by k již avizované vlně žalob soudců. A ve věci by tak nerozhodoval ani Ústavní soud. Odpovědnost by tak nesli jednotliví šéfové soudů a státního zastupitelství.
Takový krok by samozřejmě mohl vyvolat negativní reakci exekutivy. Ta by mohla například provést finanční kontrolu vyplácení platů soudců a státních zástupců se závěrem, že novela je s unijním právem v souladu. Takové „válce“ s exekutivou však chce justice předejít.
„Pokud by předsedové soudů a vedoucí státní zástupci přikročili k neaplikaci zákona, učinili by tak teprve poté, co by opravdu důkladně tu otázku právně promysleli a své závěry probrali s Ministerstvem spravedlnosti, případně na jeho popud s dalšími orgány a pečlivě uvážili i případné oponentní právní názory. Předsedové soudů a šéfové státního zastupitelství nejsou žádní divocí kovbojové, kteří by něco tak zásadního udělali bez předchozí pečlivé přípravy a komunikace s příslušnými orgány,“ uvedl pro INFO.CZ předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
