KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Vláda nastavila maximální ceny pohonných hmot výš, než jsou jejich aktuální průměry na trhu. Takový zásah nejenže řidičům nepomůže, ale může naopak motivovat čerpací stanice ke zdražení.
Vláda Andreje Babiše se pustila do regulací marží a konečných cen nafty a benzinu na čerpacích stanicích. Maximální ceny pro následující den bude ministerstvo financí vydávat každý předchozí den ve dvě odpoledne. Pro dnešek se tak za benzin nesmí účtovat víc než 43,15 koruny za litr. U nafty nesmí maximální cena překročit 49,59 koruny za litr. Vládní stropy jsou ale výrazně vyšší než průměrné ceny na pumpách den před jejich vyhlášením. V pondělí stál litr benzinu v průměru 41,61 koruny a nafta 48,51 koruny za litr.
Jaký smysl dává vyhlásit vládní strop, který je vyšší než reálné průměrné ceny na pumpách? Je to čistý populismus, který vládu nic nestojí. Řidičům v ničem nepomůže. Ve finále jim naopak může zvednout ceny. Takhle prostě funguje ekonomika. Babišova vláda svým stropem říká: ti, kdo prodávají levněji, si klidně mohou dovolit zdražit. My regulujeme, ale pustíme je výš. Pumpaři tak budou přirozeně v pokušení zvednout ceny. A někteří, kdo před regulací prodávali levněji, to také udělali.
Zdražme, když je strop výš
Andrej Babiš a Alena Schillerová oficiálně tvrdí, že tímto cenovým stropem chtěli zabránit excesům na některých pumpách na exponovaných místech na dálnicích. Právě tady politici rádi točí záznamy na sociální sítě a dělají si selfíčka se stojany. Takže regulace ministerstva financí možná vyřeší těchto pár instagramových excesů, ale stovkám dalších pump dá šanci zvednout ceny. A až si zákazníci budou stěžovat, pumpař jen řekne: „Řídíme se vládní regulací.“
Marketingové hrozící ceny
Ministerstvo financí navíc úplně nesmyslně přímo v tiskové zprávě píše, že bez vládního zásahu by cena u nafty dosáhla dnes již 56,77 koruny za litr a u benzinu 48,59 koruny za litr.
Vláda tedy lidem vzkazuje: na litru benzinu jsme vám naší regulací ušetřili 5,33 koruny. Na naftě 7,18 koruny.
Realita je taková, že strop leží výrazně nad průměrnými cenami z pondělí, než se regulovat začalo. Ministerstvo financí zároveň vyzývá, aby „čerpací stanice přistupovaly k maximálním přípustným cenám jen ve výjimečných případech a snažily se udržovat cenovou hladinu pod stanovenou hranicí.“
Vláda zároveň snížila o 1,939 koruny za litr spotřební daň u nafty. Spolu s DPH, která se u ceny počítá z částky, v níž už je započtena i spotřební daň, to znamená pokles o 2,35 koruny. U benzinu se spotřební daň nesnižuje vůbec.
Vláda Andreje Babiše tak hraje pro lidi divadlo, že zasahuje do cen, a ve skutečnosti žádný zásah, který by cenu snížil, nedělá. To by strop musel ležet pod průměrnou cenou.
Proč není strop níž, když se kabinet do regulace pouští? Buď zjevně vidí, že marže zatím nejsou na čerpacích stanicích nijak přestřelené, ale cítí politickou potřebu zásahu. Něco lidem předvést, když to dělají všechny země okolo a nečinnost už vyvolává kritiku a nespokojenost.
Volič víc ocení dávku než snížení ceny
Druhým vysvětlením je, že se Babišův kabinet nechce připravit o příjmy z daní, které mu vyšší ceny na spotřebních daních a DPH při drahé naftě a benzinu přinášejí. Spotřební daně z pohonných hmot mají letos přinést do rozpočtu 86 miliard korun. Za první tři měsíce letošního roku už stát vybral 20,4 miliardy. A přestože jsou ceny benzinu a ropy poslední měsíc vysoké, je inkaso ze spotřební daně jen o 5,5 procenta vyšší než loni.
Na DPH ze všeho zboží a služeb chce stát vybrat 416 miliard korun. Za první tři měsíce letošního roku je to 94 miliard korun. O 2,5 procenta víc než loni. Právě snaha nepřijít o vyšší inkaso z daní může být jeden z motivů, proč je strop vysoko. Andrej Babiš si může vytvářet polštář pro chvíle, kdyby přišly skutečně vážné dopady energetické krize a musel by lidem platit nějaké kompenzace přímo ze státního rozpočtu.
Z marketingového pohledu totiž vždy lépe funguje, když lidem přímo vláda pošle peníze. Oni vidí dávku od Andreje Babiše. To je efektnější než snížení ceny benzinu na pumpě, které si s vládou přímo nespojí.
Například Poláci kromě stropů snížili od 31. března DPH u pohonných hmot na 8 procent.
Ignorace marží rafinerií zvedá strop
Ministerstvo financí zveřejnilo vzorec, podle nějž bude každý den maximální ceny stanovovat. „Maximální přípustná maloobchodní cena je stanovena jako součet následujících tří hodnot: průměr velkoobchodních denních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts (vč. spotřební daně) + 2,5 Kč marže + DPH,“ píše v tiskové zprávě.
A právě tady se dostáváme k podstatě toho, proč je strop pro čerpací stanice tak vysoký. Vláda do něj bez kontrol počítá automaticky ceny v rafineriích. A vzhledem k tomu, že polský Orlen a maďarský MOL kontrolují dohromady skoro 40 procent pump, velmi snadno si zvýší marži ve své rafinerii a na čerpací stanici, kde se kontroluje, ji budou mít nízkou.
Podle zákona o cenách by přitom stát mohl kontrolovat i regulovat cenu v rafineriích. To ale nedělá a ani zatím neoznámil záměr se do toho pustit.
Vysoké marže Poláků a Maďarů
Největší podíl na českém trhu pump mají totiž polský státní PKN Orlen a maďarský, opět státem většinově kontrolovaný, MOL. Dohromady mají podle dostupných dat zhruba 730 pump. Jedničkou je Orlen se 430 benzinkami, což je zhruba 30 procent trhu. To je samo o sobě velmi významná tržní síla schopná udávat ceny na trhu. A tak se na ni také dívá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Dvojkou na trhu je maďarský MOL se 300 čerpacími stanicemi a podílem na trhu kolem 15 procent. Jak polská, tak maďarská firma zároveň vlastní rafinerie, které benzinkám dodávají. Polský Orlen je vlastníkem společnosti Unipetrol. Maďaři mají svoji rafinerii. V obou případech jsou to státní firmy plně pod vlivem tamní politiky.
Je velmi snadné přesunout marži z benzinky do části rafinerie. Tam ji česká vláda není schopná kontrolovat. Ekonom Lukáš Kovanda citoval už minulý týden studii švýcarské banky UBS, která ukazuje, že od začátku března, kdy začal americký a izraelský útok na Írán, má MOL aktuálně zhruba o 50 procent vyšší marži v rafinerii, než vykazuje normálně. U polského Orlenu je to 25 procent.
Polská vláda Donalda Tuska už před dvěma týdny uvedla, že se chystá na Orlen uvalit daň z mimořádných zisků. Ty vzhledem k regulaci konečných cen na polských pumpách nemůže získávat jinde než z marží v rafineriích. A právě odtud si chce polský kabinet peníze stáhnout, aby mohl kompenzovat výpadky DPH a spotřební daně ve státním rozpočtu. Donald Tusk se na rozdíl od Andreje Babiše o své lidi skutečně stará.
