Vláda chystá zásah do cen pohonných hmot, který má zkrotit zdražování na pumpách. Regulace marží ale míří na nejslabší článek řetězce. Klíčovou roli totiž hrají rafinerie ovládané státními firmami z Polska a Maďarska.
Andrej Babiš oznámil, že jeho vláda chystá regulaci marží u benzinu a nafty na čerpacích stanicích. Konkrétní návrh přinese na vládu ve čtvrtek ministryně financí Alena Schillerová. Ta zároveň připravuje i návrh na snížení spotřební daně. Ta dosahuje u benzinu 12,84 korun na litr a u nafty 9,94 koruny na litr.
Babiš a jeho ministři se už ráno před jednáním vlády sešli se zástupci největších hráčů na trhu a informoval je o připravovaných zásazích. Ti přirozeně růst marží popírají. Stejně jako je popírali za éry inflace potravináři v čele s Babišovým Agrofertem.
Rozjíždí se tradiční hra, kdo v celém dodavatelském řetězci za drahé zboží může. Prodejce je vždy psychologicky nejsnadnějším terčem, protože zákazník nakupuje právě u něj. Zlobí se na Tesco nebo Orlen, nikoliv na potravináře nebo rafinerii. Politicky je proto zásah na konci dodavatelského řetězce nejefektnější. Volič vidí, že politik reguluje u zdroje. Na samotný pokles ceny to zrovna u nás nemusí mít zásadní vliv. Nejvyšší marže se totiž pravděpodobně skrývá jinde. Nebo tam snadno půjde přesunout.
Vysoké marže Poláků a Maďarů
Největší podíl na českém trhu pump mají totiž polský státní PKN Orlen a maďarský opět státem většinově kontrolovaný MOl. Dohromady mají podle dostupných dat zhruba 730 pum. Jedničkou je Orlen se 430 benzinkami, což je zhruba 30 procent trhu. To je samo o sobě velmi významná tržní síla schopná udávat ceny na trhu. A tak se na ni také dívá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚHOS.
Dvojkou na trhu je Maďarský MOL se 300 čerpacími stanicemi. A podílem na trhu kolem 15 procent. Jak polská, tak maďarská firma zároveň vlastní rafinerie, které benzinkám dodávají pohonné hmoty. Polský Orlen je vlastníkem společnosti Unipetrol. Maďaři mají svoji rafinerii. V obou případech jsou to státní firmy plně pod vlivem tamní politiky.
Je velmi snadné přesunout marži z benzinky do části rafinerie. Tam ji česká vláda schopná kontrolovat není. Ekonom Lukáš Kovanda citoval už přes víkend studii švýcarské banky UBS, která ukazuje, že od začátku března, kdy začal americký a izraelský útok na Írán, zvedly obě firmy výrazně své marže. Podle švýcarských dat má MOL aktuálně zhruba o 50 procent vyšší marži v rafinerii než vykazuje normálně, u polského Orlenu je to o 25 procent.
Naše státní benzinky ceny neovlivní
Maďaři na domácích pumpách rozjeli dvojí ceny. Regulují jen pro své občany. Ostatní platí tržní cenu. Regulaci cen chystají i Poláci, kteří zároveň uvažují o zavedení daně z neočekávaných zisků na plně státní PKN Orlen. Zjevně z ní chtějí dotovat ceny na domácích pumpách. A odkud asi ty mimořádné zisky přijdou? Mimo jiné z českého Unipetrolu, odkud nakupuje značná část českých pump. To je státní kapitalismus ve středoevropském podání.
České státní benzinky EuroOil spolu s Fialovou vládou pořízeným Robin Oilem mají na trhu podíl do deseti procent. Nemají tak šanci ceny udávat. Udávají ho tady maďarské a polské státní firmy. Z toho je vidět, jak nesmyslný nákup benzinek byl. V krizi k ničemu nepomáhají.
Z poměrů na trhu je vidět, že ani kontrola marží u benzínek nemusí vzestup cen zastavit, když se marže přesune do polských a maďarských rafinerií. Tohle si bude muset Andrej Babiš vyřešit s Donaldem Tuskem a kamarádem Viktorem Orbánem. To nemá s trhem nic společného.
Tankuje se do zásoby
K vzestupu cen ale výrazně přispívá i to, že lidé a firmy se v obavách z dalšího zdražování začali předzásobovat. Podle předběžných dat Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu vzrostla v březnu spotřeba nafty proti běžným měsícům zhruba o 25 procent. U benzinu o 15 procent. Cena nafty a benzinu roste v posledním měsíci téměř nejrychleji z celé Evropy. Zároveň ale stále zůstává ve srovnání s jinými zeměmi levnější. Na tom mají zásadní podíl především výrazné rozdíly v daních.
