KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | S cenami ropy a plynu dnes více než samotné dění na Blízkém východě hýbou výroky Donalda Trumpa o tom, jak dlouho bude konflikt v tomto strategickém regionu trvat. Dramatické výkyvy už nesledujeme v řádu dnů, ale doslova z hodiny na hodinu. Desetidolarové skoky v ceně ropy během krátké chvíle se staly novým standardem. Po jihovýchodní Asii je Evropa druhým regionem nejvíce ohroženým energetickou krizí. Pokud by situace eskalovala natolik, že ceny energií začnou likvidovat ekonomiku a roztáčet inflační spirálu, Spojené státy zůstanou díky své pozici čistého exportéra soběstačné. USA se o sebe zkrátka dokážou postarat.
Evropa je v opačné situaci – je kriticky závislá. Pokud zůstanou ropa a plyn drahé dlouhodobě, následky pocítíme naplno v podobě plošného zdražování zboží a služeb. Novou inflační vlnu však mohou rozpoutat i krátkodobé cenové šoky, jakmile se začnou propisovat do dalších článků ekonomiky. Zatímco burzovní ceny energií kolísají oběma směry, u koncového zboží pozorujeme nebezpečný jev: jakmile se jednou zvýší, dolů už se nevracejí. Jídlo, doprava či stavebnictví zůstávají drahé i poté, co náklady výrobců a obchodníků klesnou. Ti už totiž prostor ke zlevnění nevyužívají.
Rychlý, včasný zásah proti dlouhodobé drahotě
Tuto lekci nám uštědřila velká inflační vlna let 2021 až 2023. Ceny zboží a služeb se po ní na původní úroveň už nikdy nevrátily. Lidem totiž nevadí inflace jako statistický údaj v konkrétní den, ale celková drahota. Právě nespokojenost s vysokou cenovou hladinou byla hlavním motivem, který vynesl Donalda Trumpa zpět do Bílého domu. Přestože se inflace před volbami oficiálně pohybovala kolem tří procent, voliče to nezajímalo – v hlavách měli drahotu a podle ní hlasovali.
Nyní stojíme před hrozbou další inflační vlny, kterou mohou více než centrální banky ovlivnit vlády. Právě ony mohou jednorázovými krizovými zásahy zabránit tomu, aby se krátkodobé výkyvy cen ropy a plynu natrvalo propsaly do cen ostatního zboží a služeb. Na rozdíl od energií se totiž ceny běžných produktů po odeznění krize jen málokdy snižují.
Tento přístup se osvědčil v roce 2022 například ve Francii. Ta díky včasnému zastropování cen energií zabránila rozlití inflace do celé ekonomiky a udržela ji násobně nižší než my. Zásadní otázkou nyní je, zda již nastal čas pro další mimořádný zásah. Velká část Evropy je přesvědčena, že ano, a začíná regulovat ceny pohonných hmot. Ty se totiž do cen zboží, na rozdíl od energií nakupovaných v předstihu, promítají okamžitě.
Regulaci cen benzínu a nafty již ohlásila většina sousedních zemí od Německa po Polsko. Slovensko a Maďarsko k ní přistupují nekompromisně a zvýhodňují pouze své vlastní občany. Drsnější zásah do společného evropského trhu si lze jen stěží představit. Poláci plánují spustit regulaci u čerpacích stanic příští týden během Velikonoc a i oni varují, že se budou bránit nájezdům tankovacích turistů ze sousedství.
Naše zestátněné benzinky ničemu nepomáhají
Andrej Babiš je na své poměry překvapivě zdrženlivý a nepouští se do žádných zásahů. Na vysoké marže u benzínu a nafty si zatím pouze stěžuje na sociálních sítích. Situace na trhu je přitom složitá: většinu čerpacích stanic u nás ovládá maďarský MOL a polský státní gigant Orlen (vlastník Unipetrolu). Je proto nasnadě, že ztráty, které Maďaři a Poláci utrpí domácí regulací, se pokusí kompenzovat vyššími maržemi jinde – tedy u nás. Existence státních sítí EuroOil a Robin Oil na tom nic nezmění, neboť nemají dostatečnou tržní sílu na to, aby určovaly ceny.
Většina zemí, včetně Polska, se snaží ceny pohonných hmot tlumit omezením DPH či snižováním spotřební daně. K tomuto řešení se kloní i část ODS, ovšem jeho reálný dopad na konečné ceny u pump může být minimální. Pokud se daň sníží například o 1,70 Kč na litr, v kontextu dramaticky rostoucích cen jde o zanedbatelnou částku. Navíc hrozí, že obchodníci takové snížení promítnou do cen jen dočasně, do prvního dalšího výkyvu na trhu.
Mimořádné cenové stropy
Pokud něco skutečně funguje, pak jsou to mimořádně tvrdé zásahy, které trh dočasně fakticky vyřadí z provozu: cenové stropy. K těm se pod tlakem francouzské vlády zavázal například i plně soukromý gigant TotalEnergies.
Dočasným zavedením cenových stropů lze překlenout nejprudší šoky a výkyvy. Regulace musí být nastavena tak, aby firmám stále zaručovala přiměřený zisk – jde o metodu „cost-plus“ (náklady plus přiměřený zisk), kterou po omezenou dobu umožňuje zákon o cenách. Je to sice krok byrokratický, náročný a netržní, má však sílu zabránit tomu, aby se krátkodobé cenové šoky natrvalo přelily do cen veškerého zboží a služeb. Právě to je klíčové pro zastavení inflační spirály.
Cenový strop je extrémní nástroj pro extrémní situace. Je to však jediný prostředek, který dokáže krátkodobě tlumit šokové vzestupy cen. Proti dlouhodobému zdražování ropy a plynu nás neochrání – tomu se bránit nelze a dříve či později se promítne do cen všeho.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
