Nafta za padesát: konec dieselů? Řidiči začínají utíkat k elektromobilům

„Vývoj na trhu s palivy naznačuje spíše stabilizaci na vyšších cenových hladinách než brzký návrat k dřívějším úrovním. Pro český i globální trh to znamená postupnou proměnu zákaznických preferencí. Tedy změnu orientace ze spalovacích motorů na hybridy a plug-in hybridy a plně elektrifikované pohony,“ říká ředitel české Toyoty Martin Peleška. Dokumentuje tím fakt, že zejména osobní dieselová auta se nečekaně rychle dostávají na seznam ohrožených druhů.

Cena litru nafty se šplhá přes padesát korun, benzin je na tom relativně lépe, i tak ale mnozí řidiči v Česku a v celé Evropě (kde je ještě dráž) začali znovu počítat. Geopolitické napětí na Blízkém východě spolu s vysokými daněmi a emisními poplatky způsobily, že tankování bolí víc než před pár týdny. Zejména pro majitele dosud tolik oblíbených dieselových aut, která ještě nedávno platila za „úsporná“, se stala nafta noční můrou – v některých zemích zdražila o desítky procent za pár týdnů.

Ano, nastává chvíle, kdy se elektromobily (a částečně i plug-in hybridy) mohou vrátit do hry jako atraktivní alternativa. Ne jako ideologický projekt Bruselu, ale jako pragmatické řešení pro peněženku.

Pro průměrného řidiče, který najede 15–20 tisíc kilometrů ročně, znamená cena nafty kolem 50 korun za litr roční náklady na palivo kolem sta tisíc korun. U elektromobilu s reálnou spotřebou 15–18 kWh/100 km a domácím nabíjením za průměrnou cenu elektřiny vychází provoz často na třetinu až polovinu – a to už není zanedbatelné.

Online platformy jako mobile.de nebo francouzská La Centrale hlásí v posledních týdnech výrazný nárůst zájmu o ojeté elektromobily. Lidé hledají úsporu okamžitě, ne až za pět let. V Německu, Francii i Belgii rostou prodeje použitých EV, zatímco zájem o starší diesely rychle ochabuje. Vysoké ceny paliva tak fungují jako nečekané „dotace“ pro elektromobilitu – tentokrát ne z veřejných peněz, ale přímo z kapes řidičů.

Statistiky z roku 2025 už naznačily současný trend: podíl čistě spalovacích aut (benzín + nafta) v EU klesl pod 36 %, zatímco bateriové elektromobily (včetně všech druhů hybridů) dosáhly u prodejů nových aut na 17–19 % trhu a v některých měsících i přes 20 %. Nafta se propadla na historické minimum kolem 9 %. V roce 2026 tento vývoj pokračuje – elektromobily rostou o desítky procent, zatímco diesel dál ztrácí.

Studie přitom ukazují, že právě cena benzínu a nafty patří mezi nejsilnější faktory ovlivňující rozhodnutí při koupi vozu – silnější než mnohé dotace.

Samozřejmě, není to tak jednoduché. Elektromobily stále bojují s vyšší pořizovací cenou (i když se v roce 2025 mírně snížila díky levnějším modelům), omezenou a nerovnoměrně rozloženou infrastrukturou a obavami z dojezdu v zimě. Pro řidiče, kteří denně najedou stovky kilometrů po dálnici, může diesel (nebo hybrid) zůstat rozumnější volbou – aspoň zatím.

Přesto vysoké ceny nafty fungují jako katalyzátor. Firmy s fleetovými vozy přepočítávají TCO (total cost of ownership) a zjišťují, že elektromobily vycházejí levněji už po dvou-třech letech. Řidiči, kteří dříve váhali, teď s napětím šustí po večerech s účtenkami za tankování a začínají si procházet internetové konfigurátory elektrifikovaných modelů.

Podobnou situaci už jsme zažili po vpádu Rusů na Ukrajinu v roce 2022. Tentokrát ale drakonické ceny přicházejí v době, kdy elektromobily už mají lepší dojezd, rychlejší nabíjení, levnější baterie a širší nabídku modelů i lepší infrastrukturu.

Zdá se proto, že drahá nafta dává po rozčarování z úvodní „dělostřelecké přípravy“ elektromobilitě druhou šanci – tentokrát nejen zelenou, ale především ekonomickou. Jestli tento impuls vydrží, záleží na tom, jak dlouho ceny zůstanou vysoko a jak rychle se rozšíří nabíjecí infrastruktura a dostupné modely za rozumné peníze.

Jedno je jisté: řidiči v Evropě už neřeší jen emise a image. Řeší hlavně peníze. A v této rovnici elektromobily najednou vypadají mnohem přitažlivěji než před pár měsíci nebo lety.