O tom, že Švédsko je jednou z nejčistších zemí Evropy i světa, není sporu. Důvodem je mimo jiné i systém zálohování plechovek a plastů, díky kterému v tamní přírodě prakticky nenajdete odhozenou PET lahev či plechovku.
Švédsko je rozlohou sice šestkrát větší než Česká republika, ale pohozený odpad v přírodě či u silnic (littering) prakticky nemusí řešit. Důvodem je jednak přísná legislativa, která za znečišťování okolí počítá s vysokými pokutami, jednak recyklace, kterou mají Švédové v krvi.
Data ukazují, že každý Švéd vrátí téměř 260 plastových a plechových obalů ročně, což v přepočtu znamená téměř 90procentní návratnost. Zbylých asi 10 procent převážně zmizí do zahraničí kvůli přeshraničnímu obchodu.
Švédové jsou světoví „mistři zálohování“. S vratným sklem začali už na konci 19. století, před 40 lety přidali zálohy (ve Švédsku „pant“) na plechovky a o deset let později zálohovací portfolio doplnili o PET lahve.
„Hlavním důvodem, který nás k tomu tehdy motivoval, byla snaha o ochranu přírody – aby se obaly neválely v lesích a u silnic,“ vysvětluje Erik Ebbeson manažer zákaznické péče Returpacku, společnosti, která má zálohování na starosti.
Švédský systém zálohování plechovek a PET lahví je triviální a z pohledu zákazníka funguje na stejném principu jako v Česku zálohy na sklo. V momentě, kdy zákazník koupí nápoj v plechovce nebo petce, připlatí si zálohu (= pant), kterou po vrácení obalu inkasuje zpět.
Vratná místa jsou po celém Švédsku: kromě automatů v samoobsluhách a supermarketech či samostatně stojících automatických boxech (které jsou rozmístěny podobně jako v Česku třeba kontejnery na textil) lze vracet obaly v restauracích, sportovních klubech, na festivalech, a podobně.
Švédské zálohové automaty jsou poměrně vychytané. Peníze za petky si Švédové mohou hned po vrácení obalů nechat poslat přímo na bankovní účet, nebo je mohou poslat na charitu – je to otázka jednoho stisknutí tlačítka. Mimochodem, ve Švédsku má zálohování i vlastní mobilní aplikaci a dokonce hymnu (pozor, je extrémně návyková).
Jádrem švédského zálohového systému je nezisková společnost Returpack, kterou rovným dílem vlastní nápojáři a maloobchodníci a na jejíž provoz dohlíží vláda. Returpack je zodpovědný za sběr, recyklaci a následně prodej recyklovaného materiálu třetím stranám (třeba „odpadářům“ z Veolie), od kterých si následně nápojáři nakupují materiál na nové obaly.
Podle Ebbesona jde finančně o „hru s nulovým součtem“ – náklady na vyplácení záloh, sběr obalů a jejich zpracování pokryje „packaging fee“, které Returpack inkasuje od nápojářů, a tržby za prodej recyklovaného materiálu.
Švédové dnes vracejí 88,5 procenta všech obalů, ovšem peníze za zálohovné už dávno nejsou jejich hlavní motivací. „Je to mnohem spíš o tradici, o tom, že vracet PET lahve a plechovky je zkrátka normální,“ krčí rameny Erik Ebbeson.
Ostatně „panty“ (zálohy) ve Švédsku jsou poměrně nízké: u plechovek a PET lahví do jednoho litru je záloha pouze jedna švédská koruna (2,2 CZK). A pro srovnání: Švédské mzdy jsou přibližně 1,7krát vyšší než v Česku, kde legislativa počítá u PETek se čtyřkorunovou zálohou.
Ve Švédsku – kterým se u svého systému zálohování inspirovalo třeba Slovensko – je dnes zálohování PET lahví pro lidi stejná rutina jako v Česku třeba zálohování pivních lahví.
A se stejnými benefity: naprostá většina společnosti tyto obaly vrací a když je někdo „jen“ odloží vedle popelnic, díky tomu, že jde o zálohované obaly, je někdo jiný velmi rychle sebere a vrátí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
