Trump a potraty: Proč je najednou z neřízené střely opatrný diplomat?

Trumpovo dosavadní váhání je o to překvapivější, že potraty byly jedním z hlavních témat amerických prezidentských voleb a pro někoho možná tím rozhodujícím. Trumpova demokratická protikandidátka Kamala Harrisová si totiž právě téma potratů zvolila jako ústřední bod své volební kampaně a Američanům v případě svého zvolení slíbila prosadit zavedení celostátního práva na potrat.

Naproti tomu republikána Trumpa obvykle volili ti, kteří jsou proti takzvané potratové liberalizaci a mnozí z nich by potraty nejraději (kromě naprostých výjimek) zakázali úplně.

Jenže kdo čekal, že po Trumpově vítězství nastane cosi jako frontální útok na legalizaci potratů například po polském vzoru, hluboce se zmýlil. Trump, který obvykle střílí od boku a se vším je takzvaně rychle hotový, se v otázce práva na umělé přerušení těhotenství drží až překvapivě zpátky.

„Trump v oblasti potratů nějaké kroky již podnikl, ale nejde o nic výrazného,“ říká profesorka práva na Kalifornské univerzitě Mary Zieglerová, autorka několika knih v oboru reprodukčního zdraví a práva.

Podle ní je Trumpova „opatrná váhavost“ v této otázce v příkrém protikladu s tím, jak jeho administrativa chrlí přelomové vyhlášky a nařízení v jiných oblastech: „Na zásadnější kroky, které bychom mohli v oblasti potratů vidět, ze strany Trumpovy administrativy stále tak nějak čekáme.“

Potraty jsou v Americe obecně a dlouhodobě citlivé téma, které rozhoduje volby. Zhruba polovina z padesáti států USA nějakým způsobem umělé přerušení těhotenství omezuje, přičemž ve 14 z nich platí jeho úplný zákaz, jen s velmi omezenými výjimkami v případech otěhotnění po znásilnění nebo v případě ohrožení života matky. Naproti tomu jiné státy (jako Kalifornie, Vermont nebo Maryland) jsou velmi liberální a dovolují umělé přerušení těhotenství bez velkých omezení až do 24. týdne od početí.

Interaktivní graf s aktuálními informacemi o „potratové legislativě“ + počtu provedených potratů a souvisejících demografických datech najdete ZDE.

„Otázka přístupu k potratům je pro většinu Američanů ve volbách důležitější než třeba mezinárodní politika,“ upozorňuje pro INFO.CZ Čecho-Američan Martin Ďuriš, který žije v Michiganu a je Trumpovým voličem. „A to mimo jiné kvůli tomu, že nesouhlasí s liberalizací potratů, prosazovanou demokraty.“

Jenže ti, kteří čekali, že Trump po svém vítězstvím začne rychle plnit přání milionů svých voličů a zahájí frontální tažení proti potratové liberalizaci, se (alespoň prozatím) zmýlili. Prezident, pověstný nepředvídatelnými kroky a nečekanými prohlášení, se v oblasti potratové politiky chová jako opatrný diplomat. Trumpova „nevypočitatelnost a radikalizace“ jsou najednou ty tam.

„Je to ale tím, že za rok a půl se konají volby do Kongresu, které jsou pro prosazení cílů Trumpovy administrativy velmi důležité. A prezident zjevně nechce riskovat, že by nějakými radikálnější kroky v oblasti potratů nyní přišel o část voličů,“ vysvětluje Ďuriš.

Trump své voliče z řad odpůrců umělého přerušení těhotenství zatím chlácholí tím, že to byl on, kdo ve svém prvním funkčním období prosadil soudní zrušení ochrany celostátního práva na interrupci (jmenováním konzervativních soudců, kteří v roce 2022 zrušili platnost precedensu případu Roe vs. Wade). A to znamená, že pravomoci týkající se zákazů, omezení nebo naopak rozvolnění „potratové legislativy“ jsou plně v rukou jednotlivých států USA.

Ve svém novém funkčním období Trump omilostnil aktivisty (bylo jich celkem 20), odsouzené za blokování vchodů do potratových klinik – tento krok oznámil den předtím, než promluvil k příznivcům protipotratového hnutí na jejich každoročním shromáždění „Pochod za život“ ve Washingtonu.

Jinak je ale zatím Trump v otázce potratové politiky až překvapivě diplomatický a zdrženlivý. Mimo jiné například navzdory očekávání svých příznivců z řad odpůrců potratů neslíbil, že bude usilovat o celostátní zákaz umělého přerušení těhotenství (kromě naprostých výjimek).

„Jak jsem ji zmínil, je to před důležitými volbami do Kongresu citlivá otázka. Ale jakmile v nich republikáni uspějí, Trump – svým založením stojící na straně proti potratům – určitě podnikne další, významnější kroky,“ domnívá se Ďuriš.

I kdyby totiž neměl prezident pravomoc a sílu prosadit zákaz či omezení potratů federálním výnosem, může to udělat prostřednictvím amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který reguluje výdej potratových pilulek. 

V posledních době až 60 % umělých přerušení těhotenství v USA neprobíhá na potratových klinikách, ale formou takzvané „telehealth“ – tedy zdravotní pomoci na dálku. Žadatelka se nemusí fyzicky dostavit k lékaři, ale spojí se s ním jednoduše přes telefon nebo on-line – bez ohledu na to, v kterém státu momentálně žije. Medikace – tedy „potratová pilulka“ – je jí pak zaslána domů poštou.

Možnosti takzvané potratové „telehealth“, které značně zjednodušila předchozí administrativa Joea Bidena, slíbil Donald Trump prověřit ohledně jejích důsledků a případné revizi. Žádné konkrétní kroky v tomto směru ale zatím neoznámil.

To samé se týká plánů na zastavení federální pomoci společnosti Planned Parenthood, která se sice zaměřuje na plánované rodičovství a zdravý sexuální život, zároveň je ale největším poskytovatelem potratů v USA. Ani v tomto případě však Trumpova administrativa oproti očekávání vládní dotace pro tuto organizaci nezastavila. Zatím.

I když se tak možná stane v nejbližší době nebo až po volbách do Kongresu (nebo se to nestane vůbec), jedna věc je jistá už dnes – v otázce potratů se zatím Trump chová až nezvykle diplomaticky a uvážlivě, tedy jako zcela jiný člověk, než když vyhlašuje, odhlašuje a znovu vyhlašuje cla či zastavuje válku na Ukrajině do „24 hodin“. Fakt, že se Trump dokáže chovat i „jinak“, může být vlastně pro svět dobrá zpráva.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.