Z Ústavního soudu (ÚS) zaznělo to, na co již delší dobu upozorňují někteří advokáti: české soudy vykládají ustanovení trestního zákona o organizované skupině působící ve více státech příliš extenzivně, což vede k nedůvodnému ukládání velmi přísných trestů. Podle ústavních soudců je tak potřeba, aby bylo bez pochybností prokázáno, že obviněný o působení skupiny ve více státech opravdu věděl. ÚS tak rozhodl v případu, kdy k tomuto závěru soudy dospěly jen proto, že stěžovatel inkasoval za marihuanu platby v eurech.
Ačkoliv je v poslední době stále častější, že ÚS ruší zprošťující rozsudky obecných soudů, některé jeho senáty se tomuto trendu vymykají. Jde především o jeho první senát.
Ten naposledy tento týden vyhlásil nález, kterým vyhověl jednomu z odsouzených v rozsáhlém drogovém případu. A vyslovil názor, že soudy příliš extenzivně vykládají ustanovení trestního zákona o organizované skupině působící ve více státech.
V případě využití této tzv. kvalifikované skutkové podstaty přitom mnohonásobně narůstá hrozící trest: například u drogových trestných činů je sazba stejná, jako u trestného činu vraždy.
„Ústavní soud nepovažuje tento výklad trestních soudů v obecnosti za protiústavní. Je však nutné upozornit a vnímat, že se jedná o výklad extenzivní, tedy v mnohých případech poměrně vzdálený tomu, co je účelem postihování závažné kriminality, kterou představují organizované skupiny působící ve více státech. Trestní soudy nesmí nikdy opomíjet, o jak závažnou okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby se v konkrétním případě jedná, a nesmějí pod ni podřazovat jednání pachatelů takříkajíc automaticky,“ uvádí se v odůvodnění aktuálního nálezu.
Ten dále pokračuje s poukazem na předchozí případy: „Pokud již trestní soudy v minulosti dospěly k relativně extenzivním výkladům objektivní stránky dané kvalifikované skutkové podstaty, pak je tím spíše jejich povinností zvlášť pečlivě prokazovat subjektivní stránku trestného činu, tedy zavinění pachatele ve vztahu k této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Jednoduše řečeno, dospěla-li trestní judikatura k širokému výkladu toho, co je organizovanou skupinou působící ve více státech, je nutné podrobně a bez důvodných pochybností prokázat právě to, že pachatel věděl, že organizovaná skupina, se kterou je ve spojení (či je jejím členem), působí ve více státech.“
Euro není automaticky vstupenkou do mezinárodního gangu
Senát v čele s Tomášem Langáškem v tomto případu rozhodoval o ústavních stížnostech dvou pravomocně odsouzených obchodníků s drogami, kteří napadali mj. právě to, že u nich nebyla dostatečně prokázána ona okolnost vědomého působení v organizované skupině působící ve více státech.
Zatímco v případě jednoho z nich neměli ani ústavní soudci pochybnost o jeho zapojení do přeshraničního obchodu s drogami (pachatelé dodávali marihuanu mimo jiné do Rakouska), v případě druhého stěžovatele to podle nich naopak dostatečně prokázáno nebylo.
Soudy totiž tuto vědomost stěžovatele o zapojení do nelegálního obchodování s „cizinou“ dovodily pouze z jediné okolnosti, totiž že inkasoval platby v eurech.
Odmítly přitom jeho argument, že platby v eurech už nejsou ničím neobvyklým. Naopak, přijímal-li za marihuanu platby v eurech, musela to u něj podle soudů „vyvolat vědomí reálné možnosti, že tyto prostředky budou dále směřovány i do zahraničí“.
Série pouhých domněnek o zapojení do skupiny působící ve více státech nemůže jako důkaz obstát.
„Argumenty obviněného o tom, že platby v eurech jsou v obchodním styku stále častější, navíc zjevně cíleně přehlíží skutečnost, že v dané trestní věci šlo o nelegální obchod s návykovou látkou, u níž platba měnou euro postrádá ekonomické souvislosti, jež jsou dány v případě legálních obchodních transakcí,“ dodal k tomu v odůvodnění odmítnutí stěžovatelova dovolání Nejvyšší soud.
„V posuzované věci nelze z pouhého faktu, že stěžovatel předával obálky s eury mezi dvěma odsouzenými, dovodit jeho úmysl, tedy aktivní (volní) vztah či vědomí o vážné možnosti existence organizované skupiny působící ve více státech,“ odmítli ovšem ústavní soudci takovou logiku obecných soudů v odůvodnění nálezu.
Úmysl stěžovatele totiž nebyl podle ústavních soudců prokázán, ale vystavěn na sérii domněnek, které nemohou jako důkaz o úmyslu o zapojení do skupiny působící ve více státech obstát.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
