Vláda slibuje investice do vědy, na špičkový výzkum ale peníze nemá. Kde je problém?

Program ERC CZ je jedním z nejlepších grantových programů v tuzemsku. Schválen byl v roce 2010, první soutěž byla vypsána o dva roky později a od té doby program podpořil téměř devět desítek projektů. Ministerstvo školství údajně uvažuje o jeho zrušení, a to z toho prostého důvodu – prostě nejsou peníze. 

Dostáváme se tak do paradoxní situace: na jedné straně všude slyšíme, jak mohutně musí Evropa (a tedy i my) investovat do výzkumu a vývoje, neboť bolestně zaostáváme za Čínou a Spojenými státy; na druhou stranu, když máme po ruce nástroj, který špičkový vývoj podpoří, řekneme, že na to nemáme.

O co vlastně šlo? Granty ERC (neboli granty Evropské rady pro výzkum) jsou ty nejprestižnější granty, které mohou na našem kontinentu výzkumníci (anebo spíše výzkumné týmy) získat. Pro každé vědecké pracoviště je podání takového grantu cílem, jeho případné získání pak obrovským mezinárodním úspěchem. 

Je logické, že takových grantů není mnoho: od roku 2007 do roku 2026 eviduje Evropská rada pro výzkum celkem 128 grantů s podílem českých výzkumných institucí. Celková finanční podpora dosáhla zhruba 200 milionů eur.

ERC granty jsou však považovány za vysoce prestižní nejen kvůli výši finanční podpory. Naopak, ta je druhotným jevem. Jsou prestižní především pro způsob hodnocení grantových žádostí. Ten je neobyčejně důkladný a hodnocení se účastní skutečně světová špička. Hodnotících panelů je celkem 28 ve třech oblastech, přičemž každý panel má vedle předsedy až 17 dalších členů. Těmi jsou zmínění špičkoví odborníci z celého světa.

Proč takto obsáhlý výklad? Ze zcela prostého důvodu. Pro malou a relativně nebohatou zemi, jako je Česká republika, by uspořádání takové soutěže bylo neúnosně finančně náročné. A taky ne úplně smysluplné vzhledem k počtu podávaných grantových žádostí z českých vědeckých institucí. Řečeno jinými slovy: pro granty z tuzemských institucí zajišťovala Evropská rada pro výzkum hodnocení, které bychom si svépomocí obstarávali jen obtížně. Peníze z evropských fondů byla až druhá věc.

Jenže ne všechny granty hodnocené nejvyšším stupněm A financování skutečně dostaly. A to z toho prostého důvodu, že rozpočet je omezený. Stejně fungují i jiné grantové výzvy. Komise má k dispozici hodnocení, nakonec však musí rozhodnout, které z těch excelentních projektů podpoří, a které nikoli.

A právě zde vstupoval do hry program ERC CZ. Ty české projekty, které dostaly nejvyšší hodnocení (a později i ty, které postoupily do druhého kola) a přitom nedosáhly na financování od EU, podpořil z vlastních zdrojů. Pro stát to bylo výhodné: dostal projekty na tuzemských pracovištích ohodnocené špičkovými odborníky v oboru, aniž by za to něco platil – jen musel poskytnout financování.

Pro úplnost je třeba dodat, že program – jakkoli je jeho myšlenka skvělá – to neměl nikdy lehké a o svou budoucnost v podstatě průběžně bojoval. Že se ho podařilo udržet, je velká zásluha lidí zasedající v RVVI (Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným poradním orgánem vlády). V roce 2023 bylo schváleno jeho pokračování až do roku 2032. 

Řada vědců poukazuje – naprosto správně – na to, že role tohoto programu se zdaleka nevyčerpává finanční podporou pro ty projekty, které nezískaly financování z EU, ale že výraznou úlohu hraje i v motivaci vědeckých týmů takové projekty vůbec připravovat. Pokud teď skončí, bude to velká prohra. Ministerstva školství, ale hlavně českého státu.

Vláda v době ekonomického růstu navýšila rekordně deficit. Zaklíná se tím, že to bylo nutné kvůli investicím. Ekonomové přitom dost přesvědčivě ukazují, jak nízká je návratnost do investic v infrastruktuře, přitom se naopak shodují, že investice do výzkumu a vývoje patří k těm nejlepším. Jenže příklad programu ERC CZ ukazuje, že řeči o investicích jsou skutečně jen zástěrka. O žádné smysluplné investice nejde.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete si s námi povídat osobně. Díky.