ROZHOVOR | Za světovým úspěchem Česka, které jako vůbec první v Evropě a druhá země na světě získala z Etiopie k zapůjčení slavné fosilie předků člověka Lucy a Selam, mohou kromě dobrých vztahů obou zemí stát i geopolitické důvody. V exkluzivním rozhovoru s INFO.CZ to připouští český velvyslanec v Etiopii Miroslav Kosek.
Kromě jediné výstavy v USA, tedy zemi objevitele Lucy Donalda Johansona, Etiopané dosud nikomu jinému než Čechům fosilie nepůjčili. Proč?
Abych řekl pravdu, důvody úplně přesně neznám. V Etiopii jsou Lucy a Selam uloženy v trezoru, protože tahle země nemá k trvalé expozici vhodné prostory. A tak se vystavují pouze kopie. A pravda je, že kromě cesty do USA fosilie ještě nikdy neopustily etiopské území.
Ve světe nebyl o vystavení Lucy zájem?
Právě že byl. Obrovský. Pokud vím, enormní zájem o zápůjčku Lucy a Selam měly třeba i takové velmoci jako Francie a Čína. Etiopie ale všechny žádosti dosud odmítala.
O to větší záhadou pro mě zůstává, proč se té cti vystavit Lucy mimo Etiopii dostalo až malému Česku ve středu Evropy. Co zápůjčce předcházelo?
Předcházela jí především návštěva českého premiéra Petra Fialy v Etiopii v listopadu 2023. Premiér už tehdy projevil zájem o společný kulturní projekt obou zemí, které měly a mají i na základě historické tradice dobré vztahy. A proto požádal i o zapůjčení Lucy a Selam.
A Etiopie české žádosti promptně vyhověla? Proč se to šlo v českém případě tak hladce, když světoví politici s prosbou o zapůjčení Lucy neuspěli?
Tak
jednoduché to zase nebylo, zápůjčce předcházely další
události a souhry náhod. Velkou roli hrálo, že etiopský premiér
Abiy
Ahmed už
za tři týdny Petru Fialovi návštěvu oplatil a přijel na jeho
pozvání do Česka. Tam se dojednávaly další podrobnosti možné
zápůjčky. A svou roli podle mě mohla hrát i návštěva Abiye
Ahmeda v pražském Národním muzeu.
Líbily se mu prostory muzea?
Nejen to. Podle mého názoru pomohla také náhoda. Návštěva muzea etiopskou delegací byla původně plánovaná mimo oficiální otevírací hodiny, protože se ale program zpozdil, etiopský premiér navštívil muzeum během plného provozu, kdy tam byly už i školní výpravy. A myslím, že to byl takový moment, kdy etiopského premiéra zaujala nejen budova muzea, ale i to, jak muzeum dokáže pracovat s návštěvníky, včetně dětí. A možná i tahle okolnost přispěla k tomu, že zápůjčka Lucy byla nakonec dohodnuta.
Pořád se ale vracím k otázce, proč Česko dostalo přednost před mnoha jinými , geopoliticky významnějšími žadateli o zápůčku těchto světově významných fosilií. Opravdu rozhodly jen historicky dobré vztahy Česka a Etiopie?
Já o těch dalších možných důvodech mohu jen spekulovat, přesně je nevím. Možná ale skutečně hrál roli i současný zájem světových velmocí o Afriku a snaha Etiopie, aby země zůstala maximálně nezávislou na cizím vlivu.
Pokud by Lucy a Selam Etiopané zapůjčili třeba do Číny či nějaké evropské velmoci, mohlo by to být vykládáno i jinak než jako běžná kulturní spolupráce. To u Česka zřejmě nehrozí. A k tomu jsou tady již zmíněné dobré vztahy mezi oběma státy, známé už z minulosti.
Jak náročný byl převoz fosilií?
To byl další velký problém, který musely obě stany vyřešit. Jen balení fosilií bylo nesmírně technicky náročné, zajišťovala ho specializovaná belgická firma. Převoz se připravoval velmi dlouho a pečlivě.
Česko s Etiopií spolupracovalo hospodářsky, i kulturně už v době první republiky, stejně jako socialismu, český cestoval a spisovatel Adolf Parlesák byl v letech 1935-36 vojenským poradcem habešské vlády a účastnil se i obrany země proti italskému vpádu. Je tahle česká stopa v Etiopie stále živá?
Ano, Etiopané rozhodně vědí, kdo jsme, znají Česko. A je na co navazovat. I ta výstava Lucy a Selam, doufám, přispěje k širší spolupráci. Na listopad připravujeme etiopsko-české byznys fórum, rádi bychom také v angličtině vydali Parlesákovu knihu Habešská odyssea. Těch možností spolupráce se rýsuje celá řada, nějaká chemie mezi Etiopií a Českem stále funguje.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
