GLOSA MARKA KERLESE | Základní a střední školy v Rakousku se od 1. května stanou zónami bez mobilních telefonů. Vláda si od toho slibuje zkvalitnění výuky dětí a mladých lidí. Možná bychom se ale my starší měli raději zamyslet nad tím, zda jim dáváme dobrý příklad.
I když na řadě rakouských škol (stejně jako na některých českých) nesmějí žáci používat mobilní telefony už dnes, za měsíc a půl bude zákaz mobilů platit pro celý stát. A to s jednoduchým vysvětlením: „Je to nutné k tomu, aby škola byla místem soustředění, výkonu a také bezpečnosti,“ řekl ministr školství Christoph Wiederkehr.
Mobilní telefony, chytré hodinky a podobná zařízení podle něj nejen rozptylují děti a mládež, ale jsou „skutečnými zabijáky koncentrace“. Až na přísně vymezené výjimky bude tedy používání mobilů ve školách během výuky i o přestávkách zakázáno, přičemž školy samy rozhodnou, kde budou mobily žáků uloženy.
Aby to nevypadalo, že by snad Rakousko mohlo být nepřítelem moderních technologií, souběžně se zákazem mobilů ve školách bude posílen předmět „základní digitální vzdělávání“. Ten by měl kromě klasické digitální výuky žáky naučit i lepší orientaci v záplavě informací a chránit je před dezinformacemi. „Musíme připravit naše děti a mladé lidi, aby nevěřili každému a každého nenásledovali,“ uvedla varovně rakouská ministryně pro rodinu Claudia Plakolmová.
Nic proti tomu. Proti digitální slepotě, dezinformacím a koneckonců i nadužívání mobilů je určitě třeba bojovat. Otázkou jen zůstává, zda jsme to právě my, tedy střední a starší generace, kdo by měl mladší ročníky v tomto směru poučovat. Jestli to náhodou není naopak.
Digitální demence
K téhle myšlence mě už před několika lety přivedl dvacetiletý syn mého kamaráda, který za námi přišel do hospody právě ve chvíli, kdy jsme se všichni místo hovoru koukali do mobilů. A ten kluk drzá se na nás podívá a říká: „Vy starý jste na těch mobilech hrozně závislí.“ Měli jste vidět, jak rychle nám zapluly mobily do kapes. My a závislí? Co to mele? Já se jen díval, jak hraje Motor. Jenže je to bohužel pravda.
Jezdím často veřejnou dopravou, zejména vlakem, a mohu dosvědčit, že kolem sebe vidím mnohem víc starších a pokročilých závisláků na digitálních technologií než těch mladých. Místo, aby se koukali z okna na srnky, sledují je v mobilu.
Když na nás kdysi čekali tátové v bufetu na plovárně, až nám skončí trénink, buď se bavili mezi sebou, nebo přes sklo sledovali fešné plavčice. Dnes sedí třeba čtyři chlapi u stolu a místo na plavčici se dávají na displej. Děti to vidí. A vzpomenou si na to možná právě ve chvíli, kdy je táta bude peskovat za to, že nezvednou oči od mobilu.
Nebo další – velmi osobní – lekce na téma, kdo je vlastně závislý na digitálních technologiích. Pamatuji, jak mi moje mladší dcera, v té době zhruba čtrnáctiletá, vyčetla, když jsem jí někde na výletě nutil k focení. „Tati, ty jsi jako nějaká padesátiletá ženská, která si musí všechno fotit na Facebook,“ řekla tehdy znechuceně. Přiznám se, trochu jsem se v tu chvíli zastyděl. Je skutečně otázkou, jestli musíme místo vstřebávání zážitků všechno zaznamenávat fotografickým kulometem.
Přijel ses vyfotit?
Až ta poslední, nejkrutější lekce od mladých mě ale přivedla k tomu, že jsem se nad svou stařeckou závislostí na mobilních technologiích opravdu vážně zamyslel. A rozhodl se, že se budu léčit. Jel jsem do porodnice, kde se mé starší dceři narodila druhá vnučka, mladší dcera mě doprovázela. A sotva jsem vešel do nemocničního pokoje, vtiskl jsem holkám do ruky mobil, aby mě vyfotily s miminkem. Ještě jednou. Nebo radši dvakrát. Potom se všemi. Ještě u okna.
Mladší dcera se na mě v porodnici nevěřícně podívala a vážně pravila: „Tati, ty ses sem přijel vyfotit?“ To mě dostalo. Od té doby se léčím. V lese se snažím nevyndávat mobil vůbec, v hospodě výjimečně, focení jsem omezil na nezbytné minimum. Jde to ale těžko.
Podobné je to s naší snahou uchránit mladé před dezinformacemi a obecně „zlým světem“ na internetu. Fakt neznám ani jedno mladého člověka (teenagera), který by podléhal různým fantasmagorickým konspiračním teoriím a tak vehementně je šířil jako řada mých vrstevníků.
Tvrzení, že mladým z neustálého sledování internetu měkne mozek, mi proto přijde poněkud zavádějící. Možná to bude nakonec mladá generace – a ne naopak – kdo tu starší vyvede z bludného kruhu počínající digitální demence.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
