Závislost horší než na heroinu? Novela krotí kratom pro děti, ublížit ale může i dospělým

Novela, která vzejde v platnost počátkem roku 2025, zpřísňuje pravidla pro označování, prodej, reklamu a distribuci tzv. psychomodulačních látek, stejně jako pro nakládání s nimi (výzkum, výroba, dovoz, skladování a přeprava). Na to bude potřeba speciální souhlas. 

Na přechovávání malého množství pro vlastní potřebu nebude potřeba žádné povolení, klíčový je ale věk uživatele. Právě důsledné dodržování hranice plnoletosti je jedním z pilířů novely.

Nově mohou spotřebitelé očekávat přísnější kontrolu kvality v akreditovaných laboratořích a povinné informace na obalech, včetně varování před riziky – dosud se na obalech alibisticky uvádí pouze to, že jde o botanický výrobek/dekorativní předmět, který v žádném případě neslouží ke konzumaci. 

Kratom už nebude možné koupit jen tak někde, jako typicky nyní v různých „večerkách“, nýbrž pouze ve specializovaných prodejnách nebo e-shopech s ověřováním věku. Rovněž zmizí reklama a vystavování balení na veřejnosti, obaly připomínající cukrovinky i automaty. 

Prodejcům i distributorům je poskytnuta přechodná lhůta 90 dní, tzn. do 1. dubna 2025, aby mohli svou činnost přizpůsobit novým předpisům. Za nedodržení pravidel jim hrozí pokuty až do výše 1 milionu korun.

Mezi psychomodulační látky spadá i kratom. Účinná látka pochází z rostliny Mitragyna speciosa, což je tropický strom z čeledi mořenovitých – do které se mimochodem řadí i kávovník. 

Roste zcela běžně v jihovýchodní Asii, především v Thajsku, odkud také pochází jeho název กระท่อม (kra-thom = chýše, pravděpodobně protože jeho zpracovávání se tradičně vázalo k venkovským oblastem); ale také v Myanmaru/Barmě (ka-dum nebo té), Vietnamu (cây kratom), Laosu (kathom), Kambodži (krâthâm), Malajsii (ketum), Indonésii (kratom), a na Filipínách (mambog).

Zpracovávají se především listy, ale také poupata a květy. Nejčastěji se užívá jako zelený prášek z usušených a rozdrcených listů, rozpuštěný ve vodě. Dále bývá užíván formou listů, které uživatelé kouří nebo louhují ve formě čaje. Místní obyvatelé kratom využívají jako mírný stimulant ke zvýšení nebo udržení pracovního výkonu nebo jako domácí antitusikum (proti kašli) či antipyretikum (proti horečce).

Existuje několik základních barevných forem kratomu – červený, zelený a bílý. Zbarvení je dáno zejména sběrem listů v různé fázi „zralosti“ (podle barvy žilek v listů od bílé přes žlutou až po červenou), způsobem jejich sušení (rychle na přímém světle vs. pomalu stínu) a následným zpracováním, nejčastěji formou oxidace/fermentace, kdy díky níž začnou převažovat látky se sedativním účinkem nad těmi s povzbuzujícím – velmi podobným způsobem se zpracovávají třeba i listy čajovníku.

Rozdíly v biologických účincích různých typů kratomu se zabývá čím dál více laboratoří včetně českých, ale dosud není zcela jasné, zda je barevné odlišení skutečně dáno různým obsahem alkaloidů a obsahem zbytků rostlinných barviv, nebo zda jde primárně jen o marketinkový trik.

Ve zralých listech je obsaženo několik desítek různých alkaloidů. Nejvýznamnější z nich je mitragynin a od něj odvozený 7-hydroxymitragynin, které nejvíce zodpovídají za působení kratomu na lidský organizmus. Alkaloidy se váží především na opioidní receptory.

Účinky se liší podle množství užité látky. Při nižších dávkách, které se pohybují v rozmezí 1–5 gramů sušiny, má kratom efekt stimulační (zvýšená bdělost, komunikativnost a libido, zvýšení psychické a fyzické kondice). Při vyšším dávkování mezi 5–15 gramů sušiny se objevují tlumivé a analgetické účinky.

Právě i na tohle cílí přijatá novela – tedy na spolehlivě přesnou analýzu obsahu a přísnou kontrolu kvality v akreditovaných laboratořích. Ostatně úplně stejně, jako je tomu jak u potravin a nápojů, tak i u léčiv či potravinových doplňků. Nejde totiž jen o skutečný „mix“ různých alkaloidů, ale také o další a daleko nebezpečnější substance, které se mohou do kratomového prášku dostat v průběhu jeho zpracování.

„Kratom není v maloobchodní síti veden jako potravinářský výrobek a nepodléhá tak hygienické kontrole. Může být tedy kontaminován zdraví závadnými látkami, např. plísněmi,“ upozorňuje Ivana Pospíšilová z adiktologické ambulance Magdaléna o.p.s. v Berouně na nebezpečí, jako jsou škodlivé mikroorganismy nebo i těžké kovy, jež se do prášku dostanou během jeho zpracování.

Přidává ale i další rizika, která plynou přímo z užívání psychoaktivních látek obsažených v kratomu.

„Rizika akutní intoxikace kratomem jsou obecně relativně malá, protože biologická dostupnost účinných alkaloidů je nízká a nejsou přítomny závažné nežádoucí účinky působení na opioidních receptorech. Riziko závažnějšího průběhu ovšem stoupá při kombinaci s jinými opioidy,“ upozorňuje adiktoložka Pospíšilová a zdůrazňuje jednu další nebezpečnou kombinaci, a to kratomu s alkoholem: „Tlumivé účinky etanolu a opioidů se společně potencují a vzniká tak život ohrožující riziko útlumu dýchání.“ 

Závažný průběh akutní intoxikace se podle ní může dostavit také při užití vysokých dávek, riziková je i kombinace užívání kratomu při současné medikaci kvetiapinem (antipsychotikum, které se používá k léčbě negativních příznaků u schizofrenie, k léčbě bipolární afektivní poruchy, deprese nebo úzkostných stavů, nebo citalopramem (antidepresivum).

Mezi mírnější nežádoucí účinky patří například nechutenství, hypotenze (nízký krevní tlak), svalová slabost či mírnější zácpa.

Psychomodulační látky ovlivňují psychický nebo fyzický stav, často obojí současně. Jejich relaxační, stimulační či analgetické účinky se ale mohou za určitých okolností vymknout z rukou a způsobit závislost i zdravotní potíže. Novela cílí především na děti a mladistvé, problémy se ale nevyhýbají ani dospělým.

Osobní zkušenost s kratomem má například Dalibor Novák, který se potýkal se závislostí na něm. „V zásadě by byl kratom super. Je to čistě přírodní medicína, o tolik lepší než jiné předepisované medikamenty, které také způsobují závislost. Má to ale dvě nevýhody. Jednak má kratom jakoby tendenci hrnout emoce a jejich zpracování na později, což se může projevit v ‚dojezdech‘, a hlavně – po určitém čase každodenního užívání se rozvine závislost, která je podle některých uživatelů až horší než na heroinu,“ upozorňuje bývalý pravidelný uživatel.

„Je to samozřejmě velmi individuální. Důležité jsou dvě vlastnosti, které pochopení kratomu komplikují: To, že kratom je neškodný, pokud se užívá občas a s rozumem, a to, že závislost se projeví až po určité době každodenního užívání,“ rozvádí svou zkušenost.

„Do toho přichází nedostatek zkušeností západních uživatelů a nezájem studovat objektivně něco, z čeho není žádný příslib zisku. Ve společnosti tak vzniká chaos a dva tábory – jedni, kteří mají potíž pochopit jeho bezpečnost, a druzí, kteří mají potíž pochopit, že může vzniknout závislost. Nikdo kratomu nerozumí dostatečně a každý přehání jednu, nebo druhou jeho stránku,“ podotýká Dalibor Novák.

Podle jeho osobní zkušenosti kratom způsobuje abnormální vyčerpání, protože „vypíná“ únavu. „Z toho pak plynou všechny ty individuální vedlejší účinky, protože každému to zhorší jiné zdravotní tendence a potíže, kolikrát velmi latentní.

Na základě svého pozorování u sebe a jiných uživatelů mohu říct, že kratom nezpůsobuje žádné potíže sám o sobě, ale všechny jsou důsledkem vyčerpání, jelikož organismus se nedokáže při neustálém užívání regenerovat a balancovat,“ vysvětluje uživatel, který si prošel silnou závislostí a mezi negativní vedlejší účinky, které zažil na vlastní kůži, patřila například nespavost, noční můry, nahromaděné zpracování emocí, změny krevního tlaku, potíže s močovým měchýřem, hubnutí a syndrom neklidných nohou a jeho rozšíření po celém těle.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.