KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Evropská komise přišla s návrhem balíčku opatření s názvem Clean Industrial Deal (CID). Komise tak reagovala na stále silnější kritiku Green Dealu a volání evropského průmyslu, aby se firmám pomohlo při řešení negativních dopadů klimatických opatření. Reakce byla rozhodně na místě. Samotný návrh ale budí spíše rozpaky, protože ve skutečnosti žádnou změnu ani skutečné řešení nepřináší.
Pokračování beze změn
Plán se zaměřuje na urychlení dekarbonizace, rozvoj obnovitelných zdrojů a zvýšení nároků na veřejné rozpočty. Peníze na investice na záměry spojené s Clean Industrial Dealem by měla poskytnout Evropská investiční banka. Plánuje se také vytvoření nového Fondu konkurenceschopnosti. Podobně má firmy podporovat už existující Inovační fond a program Horizon Europe.
Jádro celého problému spočívá v tom, že Komise nenabízí vůbec žádné zmírnění požadavků v rámci Green Dealu. Právě ty škodí průmyslu nejvíce. Stále se stůj co stůj snaží držet původního dekarbonizačního cíle, vycházejícího ze Zelené dohody pro Evropu, který byl navržený předchozí Komisí. Dokument výslovně zmiňuje přechodný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Navíc do konce této dekády je stále cílem EU snížit emise oproti roku 1990 o 55 procent!
Vytyčený plán nelze provést, aniž by výrazně utrpěl evropský průmysl. Ten již nyní čelí vysokým nákladům na energie, které jsou několikanásobně vyšší než v USA. Další zvyšování finanční zátěže může vést k poklesu konkurenceschopnosti a přesunu výroby mimo EU. Zvláště u energeticky náročných oborů, jako jsou ocelářství nebo chemický průmysl, je takový cíl naprosto nesplnitelný.
Ohroženým odvětvím mají podle dokumentu pomoci na jednotlivé sektory specializovaná partnerství. Už v tomto měsíci se mají dohodnout pro automobilový průmysl a ocelářský průmysl, do konce roku pak pro chemický průmysl. Bohužel není vůbec jasné, jakými kroky chce Komise dosáhnout záchrany těchto odvětví.
Navíc se vůbec nepočítá s možností zastropování cen emisních povolenek. Právě povolenky jsou totiž jednou z hlavních příčin toho, proč jsou evropské podniky znevýhodněné ve srovnání s celosvětovou konkurencí.
Přetrvávající obavy
Také zmíněné vysoké ceny energií představují pro evropský průmysl obrovský problém. Příčinu vidí Evropská komise ve velmi proměnlivých cenách plynu, na které jsou vázané ceny elektřiny. A obecně i v závislosti na fosilních palivech.
A jak si představuje řešení? Především ve větším využítí obnovitelných zdrojů a zlepšení propojení elektrických sítí. Zrychlit se má přechod k čisté energetice (až 100 GW nových obnovitelných zdrojů) a propojení energetického trhu mezi státy.
Cílem má být snížení vlivu plynu na tvorbu ceny elektřiny a větší integrace trhu s elektřinou. Počítá se také se zjednodušením pravidel pro státní pomoc.
Ke snížení ceny elektřiny firmám a spotřebitelům má také pomoci i jejich nižší zdanění či snížení regulačních poplatků s vlivem na koncovou cenu. Minimální DPH na elektřinu v EU je 15 procent. V Česku je nastavená dokonce na 21 procent. Evropská komise má příští rok navrhnout doporučení pro zdanění energií a harmonizaci tarifních poplatků za přenosové sítě.
Většina z toho zní na první pohled hezky
Neberou se ale vůbec v potaz některé docela podstatné věci. Vůbec se nezohledňuje, že jednostranné spoléhání se na obnovitelné zdroje bez adekvátní podpory stabilních energetických zdrojů, jako je jaderná energie, může vést k energetické nestabilitě.
Německo je příkladem země, která po odklonu od jádra musela zvýšit dovoz energie, spoléhat se na plyn a dokonce se načas vrátit k uhlí, což je v přímém rozporu s dekarbonizačními cíli. Navíc v zimním období po nějakou dobu vůbec nefoukal vítr a nesvítilo slunce a Německo muselo energii ve velkém dovážet. Kvůli zvýšení cen elektřiny to velmi nelibě nesly severské země Norsko a Švédsko, které patřily k hlavním dodavatelům.
Další úskalí představuje závislost na dovozu čistých technologií a surovin z Číny, která vedle výroby navíc ovládá i většinu afrických ložisek kritických surovin, jako jsou lithium, kobalt nebo nikl. Změna není zatím v dohledu.
Evropa si musí zodpovědět otázku, jak tento problém se závislostí řešit. Plánované zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů a také nucený přechod k elektromobilitě může EU učinit ještě závislejší na čínských dodávkách, což samozřejmě znamená riziko pro naši bezpečnost.
Plán se očekával, ale …
Iniciativa ze strany Evropské komise byla za nynější situace samozřejmě na místě. Samotný návrh ale v současné podobě nemůže rozptýlit obavy ohledně dopadů Green Dealu na evropský průmysl a ekonomiku. Hlavní problémy evropského průmyslu tedy navrhovaná podoba Clean Industrial Dealu bohužel neřeší.
Považuji za nezbytné, aby Evropská komise alespoň předložila detailní analýzy dopadů navrhovaných opatření na ekonomiku, zaměstnanost a životní úroveň občanů. Bez těchto informací nám stále hrozí, že ambiciózní a megalomanské ekologické cíle budou mít negativní dopad na evropský průmysl i celou společnost.
Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
