KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Válčit, či neválčit? Koaliční politici zvažovali, zda dva týdny před volbami svolat mimořádnou schůzi o převodu financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet. Nakonec si asi řekli, že by na rozeštvávání společnosti spíše prodělali a hodili zpátečku. To je moc dobře.
Nyní nechme stranou, zda je zrušení koncesionářských poplatků správný, či špatný krok. To je na jinou debatu a INFO jí věnuje velkou pozornost. V tomto případě ani nešlo o prosazení návrhu (ostatně novela se stejně do konce roku nestihne), ale o to vyvolat prudký spor a tím vybudit vlastní voliče. „Plníme sliby a dívejte, jak se kvůli tomu opozice kroutí a vzteká…“
Země má daleko větší problémy a vláda daleko horší maléry než financování veřejnoprávních médií. Jde však o „ideální“ způsob, jak rozčísnout společnost a poštvat lidi proti sobě. Podobně jako třeba adopce dětí dvěma chlapy. Tu progresivisti vytáhnou pokaždé, když chtějí ukázat svaly. A pro ANO, SPD a Motoristy je takovým „siláckým“ tématem televize a rozhlas.
Bez ohledu na detaily návrhu je hodně těch, kteří mají vyhraněný názor a klidně kvůli němu půjdou do hádky (byť už to zdaleka není jako před čtvrt stoletím během krize v ČT). Ještě důležitější je, že rušení poplatků vyvolává rozhořčený spor mezi vládou a opozicí. Emoce jsou hodně vyhecované a ve Sněmovně tak lze čekat epickou bitvu.
Má kabinet strach z demonstrantů?
Původně asi koaličníci doufali, že válkou zvednou vlastní voliče. Ti začínají být nespokojení kvůli tomu, že vláda neplní sliby (levnější hypotéky, snížení daní, zastropování odchodu do důchodu v 65 letech, zvýšení penzí a slev pro seniory…). Nemá drajv, klesá jí podpora, a to dokonce na nižší úroveň, než u Fialova kabinetu, který kvůli tomu strany ANO a SPD tvrdě tepaly v kampani.
Evidentně se nakonec autoři nápadu lekli jeho praktických dopadů. Problém je totiž v tom, že když mobilizujete, platí to pro obě strany. Takže k této strategii sáhnete pouze tehdy, kdy jste si jisti, že těch vašich, kteří se po zatroubení polnice zvednou a půjdou hlasovat, bude více, než těch druhých. Jinak si nepomůžete, leč ublížíte.
Zvítězil strach z demonstrantů v ulicích? To by věru pro vládní strany nebyl příznivý závěr volební kampaně. Příští čtvrtek se tedy o konci koncesionářských poplatků jednat nebude, na programu mimořádné schůze má být pouze zmrazení platů ústavních činitelů, což je takové pěkné populistické předvolební téma. Téma poplatků se podle Okamury vrátí po volbách.
Zbabělci v boji umírají jako první
Že nějaký aktivizační plán v rámci boje o hlasy zavrhnete, protože si spočtete, že byste v součtu více pomohli soupeři, než sobě, to je docela běžné. Kabinet však udělal zásadní chybu v tom, že ho ohlásil předem a pak stáhl ocas. Tím ukázal slabost.
Kdo se bojí, nesmí do lesa… Ani do voleb. V nich neprohrajete proto, že jste zlí, ale když jste směšní. Všichni teď vidí, že z koalice teče krev. Hnutí ANO, SPD a Motoristé mají ještě kliku, že se hraje o radnice a Senát. Kdyby šlo o Sněmovnu, mohly utrpět poměrně citelné ztráty.
Koaličním politikům se nedaří, nedoručují sliby, mají kupu skandálů. Snaží se aspoň prezentovat jako jednotná a mocná armáda, která zdrtí všechny nepřátele mocí sto osmi mandátů. Je to sázka na to, že lidé se rádi přidávají k silnějšímu. Jenže v „Operaci poplatky“ předvedli naopak ustrašenost.
Zbabělci vždy umírají první. Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka si rádi hrají na tvrďáky. Teď ale ukázali, že mají strach z občanů. Dobré vědět.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
