KOMENTÁŘ JIŘÍHO POSPÍŠILA | Od vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině sledujeme téměř každodenně zprávy o válečných zločinech Putinova režimu na území jím napadené země. I válečné konflikty mají svá pravidla, která ale teď Rusko opakovaně porušuje, když jeho vojáci znásilňují a zabíjejí nejenom zajatce, ale také mnohé civilisty.
Válka je vždy krutá sama o sobě, ale tyto současné ruské činy jdou ještě daleko za její hranu. Hodně medializované krveprolití v Buči při tom bohužel není žádnou výjimkou. Tyto nelidské činy musí skončit před soudem, takže považuji za nutné, aby vedle humanitární a vojenské pomoci Evropa Ukrajině poskytla také pomoc na poli justice a hlavně vyšetřování.
Roztříštěné důkazy
Ukrajina se sice snaží zločiny proti svým občanům monitorovat a zaznamenávat, ale je jasné, že ukrajinská prokuratura a další orgány mají uprostřed válečného konfliktu omezené možnosti všechny případy zdokladovat a vyšetřit. Část obětí a svědků navíc musela kvůli ruskému vpádu opustit ukrajinské území a stali se z nich uprchlíci, kteří z velké většiny zamířili do členských států EU. Oba tyto fakty vedly ke stavu, kdy se dokumentace válečných zločinů rozpadla do několika ohnisek. Část důkazů přes těžké podmínky zvládá shromažďovat už zmíněná ukrajinská prokuratura, další díl práce dělají příslušné orgány v jednotlivých státech, kam uprchlíci přicházejí. To je ostatně i případ České republiky, kde už je na tomto poli viditelná aktivita orgánů činných v trestních řízení. Do hry navíc už vstoupily i mezinárodní organizace, protože své vyšetřování válečných zločinů zahájil Mezinárodní soudní dvůr, který spolupracuje s unijním tématem iniciovaným společně Polskem, Litvou a Ukrajinou.
Koordinované zajištění důkazů
Na tuto aktuální vyšetřovací roztříštěnost už ovšem zareagovala Evropská unie, která prostřednictvím Komise navrhla to, aby se archivace informací o ruských válečných zločinech na Ukrajině chopila unijní agentura Eurojust, jejíž hlavní funkcí dosud je koordinace spolupráce mezi členskými státy v oblasti vyšetřování závažných trestných činů. Nyní se ale projednává rozšíření jejích pravomocí právě směrem k uchovávání důkazů o válečných zvěrstvech na Ukrajině. Změna legislativy si vyžádá i schválení Evropským parlamentem, které jako člen klubu Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu bez pochyby podpořím.
Eurojust i české předsednictví
V této souvislosti chci také ocenit, že česká vláda chce problematiku vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině zařadit mezi prioritní témata nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU. Tenhle postup odráží naši historickou zkušenost a tvoří sice méně viditelnou, ale neméně důležitou součást pomoci našim ukrajinským spojencům. Váleční zločinci musí vědět, že na ně vždy dojde a bude je čekat spravedlivý soudní proces.
Autor je europoslanec, člen klubu Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu.
