MINI už dávno není mini, ale je to vlastně úplně jedno. Countryman nešetří velkým stylem

Britská značka Mini – která původně žádnou značkou nebyla, neboť šlo o model vyráběný postupně zaniklými firmami Morris, Austin či Rover – je dokonalým příkladem bezmezného zužitkování marketingového potenciálu slavného jména. 

Na počátku příběhu stál první novodobý „miník“, který už pod taktovkou BMW vyrazil k vítěznému tažení v roce 2001. Každá další generace byla o fous větší a přízvisko Mini se dostalo i na SUV zvané postaru Countryman. Pro představu – jde o macka přerůstající i takovou Škodu Karoq a nápis „Mini“ na něm působí čistě v roli marketingové vějičky. Což ovšem nevypovídá vůbec nic o tom, jak dobré je to auto. Takže?

Nová generace Countrymanu sice na první pohled vypadá jako výrazná evoluce svého předchůdce, ve skutečnosti jde ale o auto vyvinuté od základů jako nové. Designeři při vývoji vsadili na novou designovou filozofii „Charismatic Simplicity“, což by bylo možné vyložit jako „vyzývavá jednoduchost.“ 

Když se na Countrymana podíváte, opravdu tak vypadá – sice si zachovává charakteristické designové „fíčury“ zděděné už od původního Mini z roku 1959, ale méně násilně než dřív, což dle mého soudu autu velikosti sesterského BMW X1 nebo Škody Karoq sluší mnohem víc.

Je to jako by někdejší pubertální floutek dozrál, třebaže je na své kořeny stále pyšný. Už ale nepotřebuje tolik vynikat a soustředí se víc na praktické úkoly. Asi jako člověk, který má místo punkové kapely psa a hypotéku.

Zajímavé je to ve srovnání s generačním retro-souputníkem Fiatem 600: ten je oproti Mini sice poněkud menší a ve snaze o stylové vyznění je stejně jako ještě menší pětistovka asi jediným relevantním soupeřem Mini na současném trhu.

Základem architektury interiéru nového Countrymanu a zároveň nejsilnější odkaz k rodině MINI je kruhová centrální obrazovka s mamutí úhlopříčkou 24 centimetrů s OLED displejem pro lepší čtení z boku. Nejvýraznější i nejkontroverznější inovací je bezesporu absence klasického přístrojového štítu, který je nahrazen head-up displejem zobrazujícím jen základní provozní údaje o jízdě.

Na to, jak je auto zvenku – nebojím se říct – monstrózní, uvnitř už žádná velká hitparáda s místem není. Jistě, vepředu je to velká pohoda i pro dva dlouhány, ale druhá řada je příhodnější spíš pro zakrnělejší pubescenty – přinejmenším na delších cestách.

Praktičnosti SUV je zde učiněno zadost možností rozdělit skládání sedadel v poměru 40:20:40. A díky slušné šířce se dozadu vejdou tři dětské sedačky vedle sebe – nebo dva větší psi s transportními boudami. Právě rodiny s menšími dětmi jsou asi nejpřirozenější cílovou skupinou nového Countrymanu – tatínek má stále pocit, že je mlád, maminka si přijde dostatečně stylová a ratolesti jsou pyšné, že nejezdí na trénink Tiguanem jako všechny ostatní.

Funkčně je to v Countrymanu trochu o kompromisech. Při dobrodružném noření se v dotykovém menu se snadno ukliknete, což může například znamenat, že místo zvýšení teploty vám auto začne z ničeho nic masírovat záda. Ale třeba parkovací kamera má lepší obraz než televizor Sony Black Trinitron. Bizarní je naproti tomu volant, resp. tloušťka jeho věnce, který nemají malé děti (když je necháte řídit po polňačce) šanci svými neposednými prstíky obejmout.

Pokud jde o pohonné jednotky, zájemci o největší výrobek se značkou Mini na chladiči mají rozhodně z čeho vybírat. Jednotlivé verze pohonu nesou přehledné označení písmeny abecedy, což je v dnešních chaosu neurčitého označování verzí (vzpomínáte si, když mívalo každé druhé auto na zadní masce napsaný objem motoru?) k nezaplacení. 

Zákazník si může vybrat mezi variantami C (benzinová), D (dieselová), E (elektrická), S (sportovní), SE (sportovní elektrická) a JCW (nejvýkonnější). Pohon může být buď na přední nápravu (C, D, E), nebo na všechna kola (S, SE, JCW). Všechny modely jsou vybaveny výhradně automatickou převodovkou.

Osudem našeho testu se stala základní benzinová verze C, což nikdy není na závadu. Podobně jako v jedničkovém BMW využívá mimořádně kultivovaný tříválcový motor o objemu 1,5 l s mild-hybridní technologií a maximálním výkonem 125 kW (170 koní).

Pro nejdivočejší tatínky je k dispozici silnější benzinová varianta JCW ALL4, osazená dvoulitrovým čtyřválcem s výkonem až 221 kW (300 koní). Ještě výkonnější je elektrická verze s až 306 koňmi, naopak nejslabší pohonnou jednotkou je dieselový motor s výkonem 163 koní.

Nevítaný zvuk třílválce v Countrymanu je tak dokonale upozaděn, až jsem měl ta to, že jezdím jen s nějakou slabší verze dvoulitrového čtyřválce. Konstruktéři odvedli skvělou práci – tříválec je velmi kultivovaný, a to i díky malému elektromotoru, který pomáhá eliminovat jeho slabší stránky a zajišťuje plynulý chod. Dynamika není špatná, ale nejvíce potěší spotřeba: při ustálené rychlosti 90 km/h se dá s tímto bezmála dvoutunovým autem svištět pod pět litrů, i papírových 6,2 l/100 km lze s trochou snahy docílit.

Skloubit vizáž rozverné motokáry s fyzikálními danostmi ztělesněné vozem třídy SUV je nezáviděníhodným úkolem, s nímž se konstruktéři různých aut vypořádávají se střídavými úspěchy. U všeho se značkou Mini jaksi přirozeně očekáváte suverénní projev v zatáčkách – je ale potřeba si uvědomit, že u velkého těžkého auta bude důstojná úroveň těchto schopností vždy vykoupena určitou mírou nepohodlí. 

Testovaný Countryman stál na fešných příplatkových 20" kolech, což nepredikovalo zrovna pohodlné svezení. Nepřekvapilo tedy poměrně tvrdé rázování na nerovnostech a v hrbolatých zatáčkách měl vůz tendenci nehezky uskakovat, zejména vzadu.

Řízení se zbytečně agresivní geometrií tahá při rychlejších průjezdech oblouků trochu nepříjemně za ruce, což je vlastnost, která pohodovému rodinnému autu moc nesluší. V kontrastu se sportovní konfigurací podvozku chybí pod volantem pádla manuálního řazení, což je trochu zvláštní.

Rada je jasná: kdo chce pohodlného Countrymana, nechť bere menší kola a raději se vyhýbá rozmláceným okreskám. Příjemněji prý také jezdí verze s pohonem všech kol.

Na SUV, jakým je Countryman, je důležité nahlížet stigmatem daným kultovní značkou Mini. V opačném případě by vám totiž některé praktické kompromisy mohly přijít příliš velké a jízdní vlastnosti zase příliš „nerodinné“, nehledě na poněkud ambicióznější cenovku odpovídající prémiovému zařazení. 

Přesto si myslím, že si největší „miňas“ své klienty najde, protože na vzhledu je založen úspěch celé řady, a právě to je disciplína, kde je Countrymanu dáno nejvíce. Vůbec mě neurážel tříválcový motor střízlivého výkonu... fakt se v padesáti ještě potřebujete honit s čiplou dvojkovou oktávkou „v dehtu“? 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.