Družstevní hospodou k lepšímu zítřku! Jak funguje v Rakousku hospodský socialismus

Jedno ze základních hospodských pravidel (a nejen jich) totiž obvykle hovoří o tom, že není dobré, když hospodu vlastní více majitelů. Každý má trochu jinou představu o provozu, dohoda je složitá, spory podnikání ubližují.

Jenže to, co se nyní děje zejména v Bavorsku a Rakousku, by se dalo jen s mírnou nadsázkou přirovnat ke snaze prokázat, že tam, kde selhává hospodský kapitalismus, může nastoupit hospodský „socialismus“. Základní myšlenkou této snahy je totiž přesvědčení, že čím více majitelů hospoda má, tím je její provoz udržitelnější.

Jak už jsme na INFO.CZ psali, u našich rakouských a bavorských sousedů přibývá restaurací provozovaných celými družstvy vlastníků.

Některá mají desítky, jiná stovky členů, ovšem jejich podnikání je velmi podobné. Společně kupují hospody, kterým jinak hrozí zánik, a snaží se je provozovat jako společný komunitní projekt.

Jenže jak může hospoda fungovat při tak velkém množství vlastníků? Jedním z řady komunitních projektů tohoto druhu je nedávné otevření komunitní hospody v rakouském Schenkenfeldenu. A předseda Občanského družstva Schenkenfelden Johannes Kastner nyní INFO.CZ odpověděl na konkrétní dotazy týkající se provozu.

Podle Kastnera byl hlavním důvodem této občanské iniciativy fakt, že stará restaurace na náměstí byla uzavřena, protože majitelka odešla do důchodu a restauraci nechala přestavět na bytový dům. Podobně končí v Rakousku stovky hospod. Majitelé kvůli nedostatku personálu a úbytku hostů zavírají jednu vesnickou hospodu za druhou.

V Schenkenfeldenu ale místní lidé po dohodě se starostkou vytvořili družstvo „na záchranu hospody“. Vybrali společně kolem 200 000 eur a v přízemí radnice zřídili novou hospodu s názvem Marktschank. Do družstva se se svým příspěvkem přihlásilo 400 místních obyvatel, tedy zhruba každý čtvrtý.

„Družstvo si následně zvolilo ze svého středu 30 zástupců do představenstva a dozorčí rady, v nejužším vedení je 7 lidí. Objednávky, rezervace a další provozní záležitosti bude vyřizovat manažer,“ napsal INFO.CZ Kastner.

Na rozdíl od vesnických klubů vznikajících někdy v Česku v garážích a hasičských zbrojnicích, jde o zcela regulérní restauraci s vším všudy. Jen ji vlastní 400 lidí. Ti přispěli na rekonstrukci nejen penězi, ale i dobrovolnickou prací. Komu by to připomínalo příběh slavného družstva „hejrupáků“ z Fričova filmu „Hej-rup!“, možná by nebyl daleko od pravdy.

„Mnoho oddaných občanů investovalo nespočet dobrovolnických hodin do plánování, výstavby, marketingu a dalších aspektů podnikání restaurace. Pokud by její provoz generoval zisk, budou z toho primárně profitovat členové družstva,“ uvedl Kastner.

Podobných komunitních hospod přitom už jsou v Rakousku a Bavorsku desítky. Prakticky vždy jde o to, že se místní tímto způsobem snaží zachránit ve vsi či městečku nějakou tradiční hospodu, jejíž provoz už se majiteli nevyplácí nebo není schopen ho udržet. A někde jde o opravdu velké projekty.

V bavorském městečku Bärnau se osmi místním občanům podařilo zachránit 30 let nevyužívaný historický dům v centru a ještě v něm obnovit výrobu piva. „Společně koupili ruinu středověkého domu, přičemž dal každý ze svého 1000 eur (25 000 korun),“ řekla INFO.CZ vedoucí turistické centrály v Bärnau Markéta Monsportová.

Družstvo osmi místních občanů pak dokázalo z různých dotačních pobídek sehnat peníze a vytvořit z ruiny dokonale rekonstruovaný „Ackerbürgerhaus“, tedy občanský dům nejen s komunitním centrem, ale i vlastním malým pivovarem a hospodou „Kretsch’n“, která, jak autoři projektu zdůrazňují, tady fungovala už za císaře Karla IV.

„Veškerá produkce pivovaru, který je pro veřejnost otevřen zatím jednou týdně, je prakticky okamžitě vyprodána,“ uvedla Monsportová. Pivo se vaří tradičním způsobem a je o ně velký zájem. Nebýt místní iniciativy a vytvoření družstva, dům na náměstí by přitom dále chátral.

Z vytváření podobných družstev se přitom stal v Rakousku a Bavorsku fenomén. Lidé do nich investují nemalé částky od stovek až po tisíce eur. Z vybraných peněz se pak zachraňují nebo rekonstruují vesnické hospody a spolufinancuje se jejich provoz.

Výhody komunitního vlastnictví jsou přitom zřejmé. Pokud budete spoluvlastnit jako člen družstva hospodu na vsi, je ve vašem osobním zájmu, aby hospoda prosperovala. A tedy se dá očekávat, že její spoluvlastníci budou do „své“ hospody nejen sami chodit, ale také návštěvu doporučovat všem ostatním.

Problém vesnických hospod totiž někdy spočívá v tom, že si každý takzvaně „hraje na svém písečku“ a tradiční hospodské setkávání nahrazují roztříštěné sousedské sešlosti třeba na zahradě či v garáži. A hospoda zeje prázdnotou.

Na druhou stranu je i podle některých odborníků na gastronomii otázkou, zda může být komunitní vlastnictví a financování hospod, které by jinak zanikly, do budoucna udržitelné. A to právě kvůli možným budoucím sporům ve vlastnických družstvech, která mohou mít, jak ukazuje rakouský příklad, někdy až stovky členů.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.