Kaczyński vyhodil Morawieckého. PiS možná právě prohrálo boj o budoucnost

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki, toho času předseda Evropských konzervativců, byl ještě donedávna místopředsedou největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Předseda PiS Jarosław Kaczyński jej, a také dalších 38 stávajících poslanců, nechal ze strany vyloučit. Proč? Důvodů je několik, ale tím hlavním je snižující se volební potenciál PiS. Hledá se viník. Na pravé straně polského politického spektra sílí dvě národovecké a silně patriotické strany – Konfederace a Koruna. Kaczyński se rozhodl, že bude bojovat o voliče těchto stran. Morawiecki ale ideově viděl více voličů spíše blíže středové a evropské konzervativní politice. Kaczyński však radikálním krokem uzavřel několikaměsíční pnutí uvnitř PiS, kdy se jej dvě frakce snažily přesvědčit o své politické vizi budoucnosti a strategii pro polské parlamentní volby v roce 2027. Vyhrála patriotická frakce otců zakladatelů a modernisté museli odejít. Morawiecki odmítl podepsat „přísahu věrnosti“ a odmítl také rozpustit frakci „Rozvoj+“, kterou ve straně založil před několika měsíci.

Po prohraných volbách v roce 2023 se PiS sloučila se stranou Suverénní Polsko, vedenou bývalým ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Ten je dnes v USA, protože současný Tuskův ministr spravedlnosti se jej pokouší uvěznit. Členové této strany ale v PiS převážili jazýček vah ve prospěch většího důrazu na národovectví a patriotismus. Někdy i proti pragmatismu, proti všem a za každou cenu. Ideový střet s pragmatickým ekonomem Morawieckým byl proto zákonitý. Široce rozkročená PiS se najednou zúžila a začala komunikovat dokonce i protiukrajinská sdělení namířená proti strategické spolupráci Polska s Ukrajinou a proti Ukrajincům žijícím v Polsku. Po intervenci amerického velvyslance to Kaczyński nakonec zatrhl, ale je evidentní, proč z 35 % volebního výsledku z roku 2023 je dnes PiS těsně nad 20 % volební podpory. Ovšem podle vítězné frakce v PiS se mají po vyhození Morawieckého voliči PiS vrátit zpět. Protože za ony ztráty mohl přece Morawiecki.

Dlouholetý polský premiér, který evidentně nebyl na tento vývoj událostí úplně připraven, očekával od předsedy Kaczyńského spíše selský rozum než rozkol. Ten může polskou pravici poškodit, rozeštvat a ztížit nahrazení Donalda Tuska na postu polského premiéra po volbách příští rok. Jenže Kaczyński upřednostňuje poslušnost, neboť jeho lidé „v těžkých časech prokázali loajalitu a schopnosti“. Na adresu Morawieckého podotkl: „Jedna věc je docela do očí bijící – neustále mluví o jednotě, ale všechny jeho kroky směřují k rozbití naší strany,“ a dodal: „Kdyby Mateusz Morawiecki rozpustil své sdružení, kdyby to udělal, byl by dnes velmi významnou – opakuji: velmi významnou, více než velmi významnou – osobností v naší straně a samozřejmě jedním z těch, kteří by v okamžiku, kdy odejdu, mohli být vážnými kandidáty na mé místo.“

Kaczyński také pohovořil o klidném rozchodu. Jenže ihned po jeho prohlášení se „jeho lidé“ ve stylu „vnitřní nepřítel – největší nepřítel“ na Morawieckého vrhli i s absurdními osočeními a zvolili strategii, že za vše špatné, co se za osm let vlády PiS odehrálo, může Morawiecki, zatímco za vše dobré pochopitelně předseda Kaczyński.

Skupina čtyřiceti poslanců PiS, která s Morawieckým odešla, nejsou žádní mladí amatéři, ale zkušení a pracovití politici, kteří budou o generaci starším a předsedovi loajálním politikům citelně chybět. Morawieckého skupině se trochu posměšně přezdívalo „politici CPK“ podle Centrálního komunikačního uzlu, který se staví nedaleko Varšavy. Vláda Donalda Tuska po převzetí moci tuto investici velkého letiště, železničního uzlu a sítě dálnic zcela odmítala jako megalomanský projekt, aby ji po více než dvou letech pouze přejmenovala na „Port Polski“ a dala jí nejvyšší investiční a rozvojovou prioritu. Prorozvojoví politici PiS, kteří stáli u zrodu podobných polských projektů, odešli s Morawieckým.

Paweł Jabłoński, bývalý státní tajemník polského ministerstva zahraničí, který měl prsty například i v řešení situace kolem elektrárny Turów a sporu s Českou republikou, popisuje situaci takto: „Jarosław Kaczyński se rozhodl vyloučit ze strany skupinu více než 40 osob, členů sdružení Rozwój+. Velmi lituji, že k tomu došlo. Až do samého konce jsme bojovali za jednotu našeho tábora. Ne o funkce či osobní vliv, ale o společnou frontu proti současné vládě. Osobně jsem strávil několik hodin rozhovory v ústředí PiS, včetně přímých rozhovorů s předsedou Kaczyńským. Nechtěli jsme žádné rozdělení – chtěli jsme zůstat v Právu a spravedlnosti a zároveň působit i jako sdružení, abychom zvýšili podporu pro PiS a rozšířili ji o nové skupiny voličů. Bohužel se část našeho vedení rozhodla rozbít stranu a vyloučit z ní více než 40 lidí. Považuji to za obrovskou politickou chybu a velký dárek pro Donalda Tuska. Chci zdůraznit: nikdo z naší více než čtyřicetičlenné skupiny poslanců sám ze strany nevystoupil. Neodešli jsme my – to nás vyloučili a byli jsme z PiS vytlačeni – s tím, že PiS bude lepší stranou bez Mateusze Morawieckého, Marcina Horały, Piotra Müllera, Szymona Szynkowského alias Sęka, Janusze Cieszyńského, Ryszarda Terleckého a několika desítek dalších osob – včetně mě. Je mi to líto a velmi toho lituji, ale musím toto rozhodnutí přijmout. Sdružení Rozwój+ vzniklo výhradně za účelem rozšíření naší společenské základny, přilákání odborníků a nových voličů, protože jen tak se vyhrávají volby. Místo aby se z této práce čerpalo, zvolili čistky. Zbavili se lidí, kteří po léta tvrdě pracovali, jezdili po Polsku a zasazovali se o úspěch celého tábora. Místo dialogu a spolupráce zvítězila logika zákulisních intrik a eliminace těch, kteří projevují vlastní iniciativu. Nehodláme odpovídat zlobou na zlobu ani ztrácet čas osobními válkami. Našimi protivníky nejsou kolegové z poslaneckých lavic, poctiví aktivisté ani voliči, ale katastrofální a škodlivá vláda Donalda Tuska.“

Pracovitost Morawieckého a jeho kolegů lze očekávat ještě ve zvýšené míře. Založení nového politického subjektu je totiž v Polsku dramatickým problémem, nejen logistickým, ale i finančním. Dá se také očekávat, že PiS nebude sedět se založenýma rukama a že onen rozvod od jednoho stolu i společných kandidátek nebude pro Morawieckého vůbec lehký. Budou padat silná slova, ale také může přijít výrazný propad podpory PiS v průzkumech. Uvědomme si, že tito poslanci spolu strávili osm let ve vládní koalici v různých, často ministerských funkcích, a vědí jeden o druhém spoustu informací, které mohou v současných emocích klidně vyplout na povrch. Novináři se určitě dozvědí spoustu zajímavých historek, ale mají-li po volbách za rok tyto pravicové subjekty spolupracovat na nové vládě, bude přetěžké, ne-li nemožné, dát dohromady emocemi rozvášněné bývalé kolegy. Polský pravicový volič navíc nesnáší, když se „jeho“ politici hádají. Válka v PiS může být proto vražedná pro oba subjekty – nový i starý. Ostatně polský pravicový volič má k dispozici Konfederaci a Korunu, strany, které nejsou zatíženy hříchy vládnutí a už dnes mají dohromady větší podporu než PiS.

Tři aktuální polské průzkumy zatím uskupení Morawieckého přisuzují sedm, šest a dvě procenta volební podpory. Tyto průzkumy byly dosud pouze hypotetické, tedy „kdyby…“. Uvidíme, kolik Morawiecki získá, až se jeho uskupení fakticky osamostatní. Do voleb v Polsku zbývá 15 měsíců, a to je doba pro etablování nového politického subjektu dostatečná. PiS mělo v roce 2020 podporu 40 %. V roce 2023 sice volby vyhrálo, vládu však sestavila Tuskova koalice. Dnes je jedno jisté: PiS se už bez Morawieckého nevrátí do dominantní pozice na polské politické scéně. Pomalu se jí totiž podporou vyrovnává Konfederace. Najednou není na polské pravici jedna dominantní strana, ale hned čtyři. Polský dvacetiletý duopol reprezentovaný soupeřením Tuska a Kaczyńského tak končí.

Dnes polská vládnoucí koalice ztrácí na opozici řádově do pěti procent podpory. Jenže při hypotetické variantě PiS pod 20 % a Morawieckého uskupení mírně nad volebním prahem (5 %) jde v přepočtu na mandáty vše ve prospěch Tuskovy koalice. Je to důsledek D'Hondtovy metody přepočtu volebních hlasů, a tedy rozdíl kritických dvaceti až třiceti mandátů v Sejmu (460 křesel).

Polský premiér Donald Tusk tak najednou nemusí čelit kritice katastrofálního stavu polského zdravotnictví. Polská opozice se totiž zabývá především sama sebou. Konfederace a Koruna mlsně pokukují po voličích PiS, které nyní řeší hlavně vlastní problémy. Zasáhne do vývoje silný hráč, kterým je polský prezident Karol Nawrocki, jenž se zatím drží stranou krize ve straně, která jej nominovala? Uzavře úterní zasedání předsednictva PiS celé drama a schválí vyloučení čtyřiceti poslanců? Rozjede Morawiecki variantu B a založí novou polskou konzervativní stranu? Nebo bude všechno jinak? I to je v Polsku možné.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete se umět orientovat v polské politické džungli. Díky.