KOMENTÁŘ JANA MALINY | Od současných americko-ruských námluv nemůže nikdo soudný čekat skutečný posun, minimálně dokud ve Washingtonu nezasedne nový Kongres. Ze čtvrteční schůzky v Moskvě přesto vzešel zajímavý moment: Vladimir Putin navrhl evakuaci civilistů z donbaské Kosťantynivky. Bylo by to hezké, ale tušíte správně - je to past. A chytrá.
Dvoudenní vyjednávací maraton v Abú Dhabí ani následný čtvrteční výlet amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera přímo do Kremlu žádné velké přiblížení míru nepřinesly. A není se čemu divit. Dokud se ve Spojených státech po volbách neujme moci nový Kongres a nevyjasní se další politické karty, Moskva nemá důvod ze svých maximalistických požadavků slevit.
Uprostřed tohoto diplomatického přešlapování na místě však Vladimir Putin vytáhl na stůl nečekanou kartu. Podle ruské státní agentury TASS navrhl uspořádat v těžce zkoušené Kosťantynivce v Doněcké oblasti speciální humanitární misi a evakuovat z trosek města zbývající civilisty.

Jako vzor si ruský prezident vzal nedávnou říjnovou operaci v chersonských Oleškách. Právě tam se totiž ukázalo, že i v této brutální válce lze na pár dní zastavit palbu a dostat z pekla stovky nevinných lidí. Má to ale jeden zásadní háček: zatímco od stolu v Moskvě vypadá zopakování tohoto scénáře v Donbasu jako ušlechtilé gesto, z pohledu velitelů a vojáků přímo na bojišti jde o taktické šílenství.
Poučení z Olešek a umlčený bloger
Co je tedy za problém? Abychom to pochopili, je dobré se nejprve podívat na samotné Olešky, město na druhém břehu řeky od Chersonu. Tamní říjnové příměří – dojednané mimochodem i za přispění americké první dámy Melanie Trumpové – skutečně zafungovalo. Během několika dnů nikdo nestřílel a ze zdevastovaného města se podařilo odvézt kolem osmi set lidí.
Pro Kreml měla ale celá akce velmi hořkou pachuť. Ukázalo se totiž, kam to obyvatele z Ruskem okupovaných území skutečně táhne: zatímco do Ruska odjelo jen pět autobusů s evakuovanými, na svobodné ukrajinské území jich zamířilo sedmnáct.
Když na tento výmluvný nepoměr na Telegramu upozornil známý ruský proválečný bloger Vladimir Romanov, následovala tvrdá odveta. Ruské bezpečnostní složky ho v okupovaném Sevastopolu zadržely a autorovi kanálu Romanov Lite se stopadesáti tisíci odběratelů teď hrozí až patnáct let vězení za šíření „nepravdivých informací“ o válce. Oficiální potvrzení zatčení zatím nepřišlo, ale...
Kyjev navíc zpětně upozornil na to, že ruská armáda klid zbraní v Oleškách klasicky zneužila k přísunu vojenské techniky a rotaci vyčerpaných jednotek přímo pod nosem ukrajinských dronů, které měly zakázáno útočit.
Řeka versus rozstřílené paneláky
Přesto měly Olešky jednu obrovskou výhodu, díky které tam šlo příměří vůbec uhlídat: geografii. Město leží na levém břehu širokého Dněpru, přímo naproti osvobozenému Chersonu. Frontová linie je tam naprosto čitelná. Tvoří ji masa vody. Na jedné straně řeky sedí Ukrajinci, na druhé Rusové. Vojáci obou stran si tam nelezou do zad.

Kosťantynivka je úplně jiný svět. Leží v samotném srdci donbaského „pevnostního pásu“ a už celé měsíce se o ni svádějí jedny z nejkrvavějších bojů celé války. Žádná čistá čára na mapě tu neexistuje. Celé město a jeho okolí je jakási chaotická bublina, ve které jsou ukrajinské a ruské pozice divoce promíchané.

V jednom rozstříleném paneláku drží sklep ukrajinské družstvo, o dvě ulice vedle jsou zakopaní ruští útočníci. Ulice mezi nimi jsou doslova poseté těly padlých ruských vojáků, které tam velení posílá v nekonečných pěších vlnách.
Pohled ze sklepa: Ukázat se znamená zemřít
Teď si představte, co v takovém prostředí znamená Putinův návrh. Ruský prezident vzkázal, že jeho armáda potřebuje pět dní na odminování přístupových cest, a vyzval Kyjev, ať na své straně zajistí bezpečnost.
Jak to ale udělat tam dole, na úrovni jednotlivých čet a družstev? Na moderním bojišti přesyceném drony platí jednoduché pravidlo: přežijete jen tehdy, když jste neviditelní. Vojáci tráví týdny zalezlí v maskovaných okopech a podzemních krytech. Každý jejich pohyb znamená okamžitou smrt, protože oblohu neustále sledují desítky průzkumných kamer.
Pokud by se vyhlásilo pětidenní příměří a vojáci by měli vylézt ze svých děr na ulice, aby odklízeli miny a pomáhali civilistům, spáchají z vojenského hlediska sebevraždu.
V ten moment totiž nepříteli přesně ukážou, odkud vylezli. Ruské (i ukrajinské) průzkumné drony si během klidu zbraní pohodlně zmapují každý vchod do sklepa, každé kulometné hnízdo a každou zásobovací stezku. Vteřinu poté, co pětidenní lhůta vyprší, dopadne na tato odhalená místa smršť přesné dělostřelecké palby a sebevražedných dronů.
Nevěřím, že by jakýkoliv soudný ukrajinský velitel v poli svým lidem vydal rozkaz, aby se takto odkryli.
Putinova hra
Nabízí se proto otázka, proč Putin s Kosťantynivkou vůbec přichází, když ji vojáci těžko mohou akceptovat. Odpověď má dvě roviny – politickou a čistě vojenskou.
Tou první je kremelská propaganda. Ruské velení (včetně samotného Putina) už od loňského léta světu čtyřikrát slavnostně oznámilo, že Kosťantynivku kompletně dobylo. Pokaždé to byla lež. Putin přitom i teď trvá na tom, že město Rusko kontroluje a je připraveno bezpečnost mise zajistit – a pokud si Kyjev myslí, že ho kontroluje on, ať ji zajistí ze své strany.
Demonstrativní povahu celého návrhu pak prozrazuje detail, který ruský prezident přidal sám: na misi chce přizvat zahraniční novináře, výslovně včetně amerických médií. Je to diplomatická past: pokud Kyjev na ruské podmínky nepřistoupí (protože nemůže ohrozit své vojáky), Moskva před Washingtonem ukáže na Ukrajince jako na ty, kteří blokují záchranu civilistů.
Tou druhou rovinou je bojiště. Ukrajinští představitelé i partyzánské hnutí ATEŠ soustavně reportují, že ruská 8. armáda u Kosťantynivky mele z posledního a potřebuje přestávku. Pět dní bez hrozby ukrajinských FPV dronů by Rusům posloužilo dokonale. Pod pláštíkem odminování by do šedé zóny bez jediného výstřelu napumpovali čerstvou pěchotu, munici a obsadili klíčové budovy, za které by jinak museli zaplatit stovkami dalších životů. Takže si nedělejme velké humanitární naděje.
Přes veškerý tento cynický a válečný kalkul ale zůstává ve hře jeden neoddiskutovatelný fakt. V troskách Kosťantynivky stále živoří v nelidských podmínkách čtyři až pět stovek civilistů. Pokud by se vyjednavačům podařilo najít způsob, jak tyto lidi dostat do bezpečí, aniž by to znamenalo rozsudek smrti pro obránce města, byl by to uprostřed této opotřebovávací války malý zázrak a já bych si ho velmi přál. Vojenská logika ale bohužel mluví neúprosně proti.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách a prokouknete kremelské blufy. Díky moc.









