Shoří Notre-Dame znovu? Dříve se dřevěné krovy nahrazovaly ocelí, dnes by to byla svatokrádež

„Dřevěný krov by mohla nahradit kovová konstrukce, jak se stalo také v Remeši a v Chartres. Ve Štrasburku naopak rekonstruovali dřevěný krov. Pokud zvolíme dřevo, bude riziko požáru větší. Na druhé straně však nebude možné obnovit sanktusník (štíhlou jehlancovitou věžičku), pokud nebude mít dřevěnou konstrukci,“ prohlásil pár dnů po požáru pařížské Notre-Dame pro vatikánský rozhlas francouzský historik sakrální architektury (a kromě toho činný varhaník) Mathieu Lours. Na dřevo přes různé diskuse nakonec skutečně došlo.

Původní krovy gotických chrámů bývaly často obrovské a na jejich stavbu lehly kmeny mnoha tisíců stromů. Právě krov pařížské katedrály Notre-Dame, známý jako „les“, byl postaven z více jak 1300 dubů a rekonstrukce počítala s jeho uvedením do původní podoby – tvarové i materiálové. 

Loni v květnu byly v tesařské dílně v údolí Loiry na západě Francie ručně opracovány a smontovány velké části nové dřevěné střešní konstrukce, pro niž bylo pečlivě vybráno 1200 dubů. Ty sami tesaři vlastnoručně pokáceli, odvětvili, zbavili kůry a poté pracovali s kmeny tak, jako jejich předchůdci ve 13. století: Do rukou vzali sekery a dláta, na něž tloukli palicemi. 

Několikatunovou konstrukci po jejím smontování dopravili do centra francouzské metropole po Seině na lodi tak velké, že musela být kvůli tomu na několik hodin na řece přerušena ostatní lodní doprava. 

Samotný krov katedrály je složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech 15 krát 12 metrů a hmotnosti sedmi tun. Z lodě na chrám jej vyzdvihl jeřáb. Celkem rekonstrukce stála 840 milionů eur (v přepočtu zhruba 21 miliard korun).

Zajímavé je, že v minulosti se k renovacím a dostavbám sakrálních staveb přistupovalo méně dogmaticky a více se hledělo na jejich zachování pro budoucnost. Charakteristika pařížské Notre-Dame jako jedné z nejstarších dochovaných gotických památek by totiž byla značně kulhající, i kdyby katedrála před pěti lety nevyhořela. 

Představa, že by jakákoli gotická katedrála byla zcela původní, je téměř nereálná. Obrovské stavby plné všeho možného stárnou, což se vynahrazuje tím, že se průběžně opravují. U katedrál opravujete jeden konec, skončíte na druhém a můžete začít znovu. Tato permanentní údržba vede k tomu, že toho úplně původního je tam minimum. Proč tedy v místech, která nejsou vidět, nepoužít bezpečnější i levnější a lehčí materiál?

Množství gotických svatostánků započatých ve 13. či 14. století mělo společné to, že jejich stavby zůstaly kolem roku 1400 stát nedokončené. Některé nebyly nikdy znovu oživeny, jiné procházely pomalými pokusy o přizpůsobení novým trendům, které však jen výjimečně vedly k dokončení celého díla. Chyběla motivace, finanční prostředky, ale především technické dovednosti potřebné k tomu, aby bylo možné stavbám poskytnout kvalitní střechu, která by nepodlehla požáru při prvním zásahu bleskem.

Všechny tyto problémy se podařilo odstranit v 19. století díky masivnímu rozvoji ocelářského průmyslu a novým technologiím, které přinesl. Vedle dostaveb nových průčelí katedrál a různých věží bylo hlavním technickým úkolem stavitelů století páry dokončení chrámových lodí včetně jejich zastřešení. Právě nejhornější patra dostaveb gotických svatostánků se stala zásadním místem průniku bující technické revoluce do středověkých konstrukčních postupů.

Místo gotických „nepokácených“ stromů tvořících klenby a krovy původních staveb mohli nyní projektanti a inženýři spoléhat na elegantní štíhlé litinové sloupy a rozměrné příhradové konstrukce nesrovnatelně lehčí a odolnější než původní dřevěné. Rozvoj těchto nových forem výrazně usnadnilo také revoluční zavedení závitových spojů, které se začaly používat vedle nýtování.

V případě katedrál umožnily zajímavou konfrontaci starého a nového především požáry historických krovů, které se staly vítanou příležitostí vyzkoušet při rekonstrukcích moderní technologie. Litinový krov katedrály ve francouzském Chartres, postavený v roce 1838 podle plánu Emila Martina, je jednou z prvních konstrukcí tohoto druhu, jež dosvědčují, že to, co si středověký člověk vysnil, je schopno symbiózy s lehkostí moderní konstrukce.

Nejzářnějším příkladem novodobé dostavby gotické katedrály je Dóm v Kolíně nad Rýnem zasvěcený svatému Petrovi. Tato velkolepá stavba, jejíž dvě štíhlé věže se vypínají do výšky 157 metrů, ukrývá řadu cenností, mimo jiné i domnělé ostatky biblických Tří králů. Kolínský dóm, ve své době největší stavba na sever od Alp, se stavěl 632 let, slavnostně byl otevřen 15. října 1880 za přítomnosti německého císaře Viléma I.

Pětilodní katedrála byla čtyři roky nejvyšší stavbou světa. Než se jí ale stala, muselo dojít k razantní změně pohledu na gotické stavitelství, kdy se snaha o dokončení chrámu potýkala s katolickým dogmatismem a zpátečnickými názory konzervativní částí měšťanstva. 

Nové ekonomické a výrobní podmínky ale nebylo možné ignorovat, a tak byla roku 1858 zadána výzva pro zastřešení hlavní a příčné lodi železná konstrukce, jejímž autorem byl inženýr Richard Voigtel. Krov měl být nejen ohnivzdorný, ale také výrazně lehčí než do té doby obvyklá konstrukce dubová.

Nosným pilířem krovu je příhradový vazník z válcovaných T-profilů o rozpětí patnácti metrů. Příhradovina je ve svém středu „goticky“ vytvarována lomeným obloukem a v podpěrách stažena táhlem. Celková výška konstrukce obnáší dvacet metrů při sklonu střechy třiasedmdesát stupňů. Vazníky jsou umístěny v pozicích odpovídajících rozponům kamenné konstrukce lodí, jsou navzájem spojeny obloukovými vzpěrami a průběžnými diagonálními táhly. Zajímavé je, že v konstrukci skoro úplně absentuje litina, přítomná pouze v nosné konstrukci střešní věže nad křížením lodí, jakož i v různých pomocných tvarových dílech.

Sto osmdesát tun těžký krov nese opláštění, které je v důsledku použití olověného plechu (původně se plánoval plech zinkový, ten byl ale vzhledem k nepříznivým reakcím na vlivy povětrnosti opět zavržen) se svými sto čtyřiceti tunami téměř stejně tak těžké jako krov sám. Spojení vazníku na hřebenu střechy válcovaným I-profilem bylo v roce 1857 novinkou. 

Navzdory lehké konstrukci přečkal krov kolínského dómu nepoškozen zásah sedmi leteckými pumami během druhé světové války, což bylo rozhodující pro zachování celého dómu v relativně snadno rekonstruovatelném stavu.

K další masivní vlně implantace železa do střech sakrálních staveb došlo po druhé světové válce i na jiných místech. Po bombardování vyhořel třeba vídeňský Svatoštěpánský dóm, londýnská katedrála sv. Pavla a mnohé další.

Historii i způsobu dostavby kolínské katedrály se velmi podobalo i dokončení svatovítského chrámu v Praze, jehož budování započalo ve 14. století. V případě projektu Krannerovy a Mockerovy neogotické dostavby se ale postupovalo s menší razancí než v Německu. Během rekonstrukce střešní části katedrály v roce 1889 byl původní dřevěný krov zachován, jen některé jeho části byly zesíleny železnými prvky pro zvýšení stability.

Rozsáhlé, nově dokončované neogotické části katedrály dostaly už krovy ryze moderní, ocelové. Design těchto konstrukcí pospojovaných nýty samozřejmě kopíruje tvary původních gotických vzorů, nesou však extrémní zatížení, protože olověné desky střešní krytiny váží několik desítek tun. Tyto prostory jsou ale běžným smrtelníkům přístupné jen při zvláštních příležitostech.

V katedrále se nachází 145 požárních čidel a v objektu je umístěno 29 hasicích přístrojů. Přímo velkou věž pak chrání 70 speciálních hasících hlavic. Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů. Objekt je zčásti rozdělen na požární úseky a je vybaven třemi únikovými cestami rovnou z horní části a několika dalšími z přízemí. Největším příspěvkem k ochraně pražské katedrály proti ohni je ale z větší části ocelová a betonová konstrukce střechy, která doplňuje původní dřevěnou část. I ta by při požáru měla vydržet asi třicet minut.

Zbývá dodat, že test bombardováním, jako většina velkých evropských, pražský svatostánek dosud nepodstoupil, neboť Češi s nikým zásadně nebojují, čímž chrání své památky ze všeho nejvíc.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.