Jezdit Škodou Superb je pořád super(b): „Jezevčík“ z Boleslavi tvoří i po 25 letech vlastní kategorii

Češi jsou národem patriotických „konzerv“ a kromě toho, že jako webový vyhledávač využívají raději Seznam než Google, se to projevuje také na prodejních statistikách motorových vozidel. Zatímco v jiných zemích EU přední místa žebříčků už dávno okupují vozy z kategorie SUV, škodovka desítky let válcuje trh svojí Octavií.

A také její „reprezentativní kočár“ formátu Superbu se stále drží abnormálně vysoko – velikostně i zákaznicky srovnatelného VW Passat se za loňský rok prodalo o 4867 kusů méně, o dalších konkurentech ani nemluvě. To už je slušný důvod takové auto vyzkoušet, co myslíte?

Model Superb je jedním ze dvou posledních velkých aut tzv. neprémiového segmentu, která se u nás prodávají – tím druhým je „taxikářský bestseller“ Toyota Camry, která má oproti škodovce tu výhodu, že jde o full-hybrid. 

Původní Superb třetí generace z roku 2015 se před dvěma lety podrobil náročné omlazovací kúře a výrobce jej prodává jako generaci čtvrtou, i když jde v základech o letité auto. To ale není nic proti ničemu.

Tým současného šéfdesignera firmy Olivera Stefaniho se poněkud odchýlil od Kabaňova ostře řezaného stylu veleúspěšného předchůdce (prodalo se přes 600 000 vozů) a přišel s čímsi na způsob odkazu na elektrický Enyaq a inspirace „odjinud“.

Ano, kdo chce, najde si na tomto autě ze skoro každého úhlu inspiraci nějakým jiným modelem. Profil kombíku jakoby vyvolával ducha staré pětkové řady od BMW, záď trochu připomíná Mazdu 6 a přední partie starší vozy KIA. Celek v oficiální barvě champagne ale vypadá velice zdařile. Takže proč ne.

Víc než zevnějšek se mi líbí interiér Superbu. Dokonce bych řekl, že designeři dokázali vlajkové lodi firmy ušít vůbec nejhezčí a nejchytřejší palubní desku, jaká se kdy v novodobých škodovkách objevila. Myslím to zcela vážně! 

Pryč jsou mastňácké imitace dřeva a jiných hodnotných materiálů: místo toho přišel svěží nápad s filigránským svislým žebrováním přes celou šířku kabiny, do něhož jsou citlivě vetknuty výdechy topení s pohlednými usměrňovači vzduchu.

Na rozdíl od menší Octavie se nový Superb chlubí dalším highlightem, kterému ve škodovce říkají Smart Dials – tři otočná kolečka, jimiž se ovládá topení a vyhřívání či chlazení sedaček; plus pomocí točení a následného potvrzování stiskem prostředního z nich také další zásadní funkce. Jednoduché, intuitivní a elegantní řešení.

Při nastavování teploty nebo hlasitosti rádia proto nemusíte donekonečna laskat prstem dotykový displej a topit se v nekonečných menu, což je vysloveně na zabití a navíc to dost odvádí pozornost od řízení.

Hladce se pracuje i s tlačítkovým ovládáním přístrojového štítu přímo na volantu: systém stop-start, asistenta udržování v jízdním pruhu a povinnou akustickou výstrahu při překročení povolené rychlosti zvládnete na jeden, resp. dva kliky. 

Mimochodem – displej si můžete vyleštit praktickou houbičkou schovanou ve velké schráně mezi sedadly. To je super(b)!

Pozice za volantem se hledá snadno, staromilci si musí zvyknout jen na nově řešené ovládání automatické převodovky, které se přestěhovalo na pravou páčku pod volantem přesně tak, jako to mají Mercedesy a Renaulty. A ano – největší škodovku už s manuálem nekoupíte.

Zvětšená levá páčka tedy musí obsáhnout všechny ostatní funkce čítaje v to kromě blinkrů přepínání dálkových světel a předních i zadních stěračů.

...A málem bych pro samu samozřejmost zapomněl – cestující i zavazadla mají v Superbu jako vždy nadbytek místa ve všech směrech. Navíc pohodlná sedadla disponují chiropraktickým EGR certifikátem, přičemž nabízejí i masážní funkce.

Jestliže taxikáři i tatíkové od rodin používají Superb nejčastěji v naftové verzi označené písmenky TDI, ministři a policisté se vozí v benzinových modelech, což v praxi znamená přeplňovaný dvoulitr o výkonu 265 koní. Drobnou vadou na kráse snad může být, že jde stále o čtyřválec, s čímž souvisí poněkud neduchaplný zvuk, ale co také v dnešní době spalovacím autům nepřející čekat, že...? V zásadě jde o velmi kultivovanou motorizaci, která odpovídá vrcholu ceníku. 

S velikostí vozu se dvoulitrové TSI vyrovnává s naprostou suverenitou a naděluje mu víc než uspokojivou dynamiku. Velkou pochvalu si zaslouží především akustický komfort – od motoru se do kabiny nepřenáší žádné rušivé zvuky, přesně tak, jak se na dálniční limuzínu sluší. 

Silný motor dokáže být současně i překvapivě úsporný – pokud se k plynovému pedálu chováte jako člověk, dá se jezdit do 7,5 litrů na sto. Já jsem jezdil za necelých 8,5 litrů, což bylo dáno hlavně vysokým podílem městského provozu a jízdami po dálnici. Reálný dlouhodobý průměr okolo devíti litrů tak bude pro většinu řidičů nejsilnějšího Superbu odpovídající hodnotou.

Celkově je příjemnou změnou zjemnění odezvy při sešlápnutí plynového pedálu. Na první pocit se auto zdá být poněkud línější, jde ale jen o klam způsobený celkově větší kultivovaností. Také dvouspojková automatická převodovka DSG, která je nově pro Superb výlučnou volbou, funguje jaksi plavněji a méně cholericky než dosud. Jen to řazení zpátečky ji stále nekonečně trvá.

Při plně sešlápnutém akcelerátoru motor dokáže přesvědčivě předvést svou sílu, při běžné jízdě si velkou část ze svých 265 koní nechává v záloze. Prostě příjemný pocit, že spěchat vůbec nemusíte, ale kdykoliv můžete.

Z chování na silnici je cítit, že hlavní důraz byl kladen především na komfort. Podvozek je naladěn spíš měkčeji, nerovnosti filtruje s lehkostí a i na rozbitějších silnicích si vůz zachovává vysokou míru kultivovanosti, na čemž má lví zásuhou velmi dobré odhlučnění kabiny.

Na dálnici působí Superb stabilně i ve vyšších rychlostech, což potvrzuje jeho pověst důstojného společníka pro dlouhé přesuny. Řízení je přesné, ale spíše odtažité, odpovídající charakteru cestovní limuzíny – o sportovních ambicích zde nemůže být řeč, přesto vůz nepůsobí neohrabaně ani v utaženějších zatáčkách. Při svižnější jízdě se karoserie sice lehce nakloní, ale podvozek zůstává čitelný a předvídatelný. 

Už jsem se toho dotkl výše – pozici první volby taxikářů a různých hotelových shuttlů vzala Superbu Toyota Camry, menší výskyt mezi „drožkaři“ ale dodává české limuzíně paradoxně vyšší kredit u lidí, kteří by si Superb možná dříve nekoupili, protože nechtěli být jako „oni“. 

Rozhodně jimi nebudete s testovanou špičkovou motorizací s pohonem všech kol. Více než 1,3 milionu za toto auto není málo, ale soudě dle četného výskytu na českých silnicích je velká škodovka stále nesmírně oblíbenou volbou. Zaslouženě.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.