Od srpna začnou platit další pravidla evropského AI Actu. Nové povinnosti se budou týkat i běžných internetových obchodů, které používají chatboty pro komunikaci se zákazníky nebo umělou inteligenci při tvorbě textů, popisů produktů či marketingového obsahu.
Evropská unie přijala AI Act jako první komplexní regulaci umělé inteligence na světě. Jednotlivé části nařízení ale začínají platit postupně. Po zákazu některých nejrizikovějších způsobů využití AI letos v únoru přichází od 2. srpna na řadu další vlna povinností. Ta dopadne především na firmy, které umělou inteligenci běžně využívají při komunikaci se zákazníky, marketingu nebo tvorbě obsahu.
Samotný AI Act přitom většině firem používání umělé inteligence nezakazuje. Jeho cílem je především zvýšit transparentnost a jasně určit odpovědnost za její nasazení. Firmy by proto měly vědět, kde AI využívají, zda plní informační povinnosti vůči zákazníkům a jaké evropské požadavky se na jejich konkrétní využití vztahují.
Podle společnosti Heureka, která v Česku spolupracuje s více než 50 tisíci e-shopů, se přitom řada internetových obchodů stále domnívá, že evropská regulace míří hlavně na technologické firmy nebo velké korporace.
„Pokud provozujete e-shop s AI chatbotem pro zákaznickou podporu nebo používáte umělou inteligenci při tvorbě obsahu, měli byste si ověřit, jakou roli zastáváte a jaké povinnosti se na vás vztahují. Nejde přitom jen o to, zda AI používáte, ale také o to, zda přesně víte, kde a jak ji využíváte,“ říká šéf produktu a vývoje Heureka Group Stanislav Sopko.
Časté omyly
Zmatek podle firmy panuje i kolem vztahu AI Actu a GDPR. Mnohé e-shopy se například domnívají, že při každém využití umělé inteligence potřebují souhlas zákazníka se zpracováním osobních údajů. To ale není pravda. GDPR upravuje nakládání s osobními daty, nikoli používání umělé inteligence jako takové. Souhlas je pouze jedním z několika možných právních základů.
Častým omylem je také představa, že obsah vytvořený umělou inteligencí lze bez omezení používat. AI Act naopak v některých případech ukládá povinnost AI generovaný obsah označovat – typicky u deepfake materiálů nebo některých textů týkajících se otázek veřejného zájmu. Samotné vygenerování loga nebo produktové fotografie navíc automaticky nezakládá autorská práva k výsledku.
Podle advokátky Karolíny Houžvičkové z právně-technologické společnosti eLegal budou největším problémem právě firmy, které předpokládají, že se jich nová pravidla netýkají. „Firmy, které budou mít problém, nemusí být ty, které rizika znaly a rozhodly se je podstoupit. Často to budou ty, které vůbec netušily, že se jich nová pravidla týkají,“ říká.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a dozvíte se o důležitých změnách. Díky.
