Nobelisté: Připravte se na nejrychlejší technologickou revoluci v historii. AI zatím práci víc dává než bere

Ti, kdo v nástupu umělé inteligence vidí spíš riziko, že připraví mnoho lidí o práci a nedá jim čas se přizpůsobit, se shodnou s těmi, kdo v ní vidí spíš příležitost k dramaticky rychlejšímu růstu bohatství a životní úrovně. Procházíme násobně nejrychlejší technologickou revolucí v dějinách. Na přizpůsobení se novým podmínkám bude proti éře předchozích technologických zlomů nesrovnatelně méně času.

Klíčové otázky zní. Kolik lidem vezme AI jejich dosavadní práce? Jaké schopnosti plně nahradí? Jaké budou naopak nenahraditelné? A v jakých profesích ta nová místa vzniknout?

Hlavním proudem debaty je zatím strach ze ztráty příliš mnoha pracovních příležitostí příliš rychle, takže se lidé nedokážou přizpůsobit a vytvořit pracovní pozice jiné. Přední světoví ekonomové a vývojáři AI v čele se šéfem Anthropicu Dariem Amodeim varují před masovou nezaměstnaností a dramaticky rychlým růstem nerovnosti, který společnosti politicky neustojí a zásadně ohrozí demokracii. Vyzývají proto politiky, aby začali už předem promýšlet scénáře nových institucí pro éru AI.

V pondělí přišlo několik stovek předních světových ekonomů v čele s šestnácti nositeli Nobelovy ceny za ekonomii spolu s technologickými byznysmeny s krátkou a naléhavou výzvou. Jsou mezi nimi třeba právě Amodei z Anthropicu, nobelisté Daron Acemoglu, Simon Johnson nebo známý ekonomický historik a spisovatel Niall Ferguson. Výzva je velmi stručná. Má v zásadě jen čtyři obecné body. A velmi naléhavý název We Must Act Now (Musíme bez odkladů jednat).

Ekonomické a byznysové špičky varují, že nástup umělé inteligence přináší bezprecedentní ekonomickou transformaci. Nesrovnatelnou svojí rychlostí a hloubkou s průmyslovou revolucí, která zcela proměnila styl v života ve vyspělých zemích. Varují, že to přináší rizika v podobně velmi rychlé ztráty obrovského množství pracovních míst. Stejně jako obrovské příležitosti, které mohou přinést dramatický vzestup životní úrovně. Nejbohatší muž světa Elon Musk už před časem odhadl, že AI může celkovou úroveň bohatství ve světě zvednout během velmi krátké doby až pětinásobně.

Signatáři teď vyzývají politiky, technologické a byznysové lídry, aby začali promýšlet nový systém pobídek, pojistek a institucí, aby svět z umělé inteligence dokázal co nejvíc profitovat a vyhnout se naopak destrukčním silám, které by mohla přinést.

Žádné konkrétní scénáře ve výzvě nejsou. Je to prestižní elitní apel na jejich hledání. Teď je otázka, jak si signatáři ty nové instituce, pobídky a pojistky představují. V ekonomické historii to zatím vždy bývalo tak, že šelmy, tedy tvůrci nových technologií, bývají rychlejší než lovci. Politici a zakladatelé nových institucí. Jen tento styl také vytváří prostředí ke skutečné inovaci a bohatství.

Jiná otázka je, jak rychle dokážou politici na nové podmínky reagovat a společenské nastavení a instituce jim přizpůsobit, aby se zabránilo největším excesům. Zvlášť při technologické revoluci tak rychlé, jako je nástup AI.

Opačný scénář, kdy se lovci snaží být rychlejší než šelmy a bránit jim v rozletu, ale nefunguje. Tu inovaci totiž předem zabíjí a brzdí. Je to princip předběžné opatrnosti. V obavách z možných rizik se některé věci raději předem přímo regulují a zakážou. Tuto strategii už dlouho praktikuje Evropská unie. Což je jeden z důvodů, proč ji na rozdíl od Ameriky, Číny nebo jihovýchodní Asie tato technologická revoluce do značné míry míjí. A je závislá na objevech a inovacích jiných.

Jako nejrozumnější scénář v této chvíli vypadá pečlivě sledovat vývoj, nechat mu co nejvíc volný průběh. A paralelně s tím připravovat scénáře a instituce, pobídky a pojistky, do chvíle, kdy se začnou naplňovat. Podobně jako mají různé scénáře armády nebo státy pro případy přírodních katastrof. Kdo je připraven, bývá méně překvapen. To je ale úplně něco jiného než v rámci předběžné opatrnosti podléhat panice a regulovat.

Základem pro pochopení směru je pečlivě sledovat trendy. Zatím se ukazuje jeden velmi zajímavý, který jde proti dosavadním obavám z masové ztráty míst. Ekonomové Ara Kharazian, Lisa Simon a Ryan Stevens zveřejnili nedávno zajímavou studii A New Look at AI`s Impact on Jobs.

Na vzorku 21 559 amerických firem různých velikostí došli k závěru, že čím více firmy investují do AI, tím také přijímají více lidí. Ty s největšími AI investicemi přijaly o 10 procent víc nových zaměstnanců než ty, které investovaly minimálně.

Velká debata se nyní vede hlavně o ubývajících pracovních příležitostech na juniorních pozicích pro mladé. A právě tady byl růst nových pracovních příležitostí u firem masivně investujících do AI o 12 procent vyšší než u těch, kdo investovali nejméně. Pracovní místa přibývala ve všech oborech, které považujeme za ohrožené. U inženýrů, v obchodě, administrativě i v zákaznickém servisu.

„Není to překvapivé. Ti, kdo nejvíc nasazují umělou inteligenci jsou dnes největší, nejrychleji rostoucí. Nejvíc nových míst se soustředí v oblasti informačních technologií, kde se AI rozšiřuje nejvíc. Výsledky jdou přímo proti široce sdíleným představám, že AI přinese masivní ztrátu pracovních míst,“ píší autoři studie.

Rozebírají pak detailně rozšíření AI v jednotlivých oborech. V informačních technologiích ji používá 53,7 procenta firem. Následují finance s 43,6 procenty. Třeba v logistice a dopravě je zatím rozšířena jen u 22,5 procenta firem. Ve zdravotnictví a sociální péči jen ze 14,3 procenta. Překvapivé je, že v maloobchodě nebo administrativě zatím silně do AI investuje a používá ji jen kolem 22 procent firem. Jsou to přitom klasicky obory s obrovským potenciálem pro nasazení AI.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.