Sobecká vláda nechápe, že v NATO se spoléhá jeden na druhého… Ví Babiš, jaké děsivé důsledky mu hrozí?

Už od svého nástupu zpochybňuje koalice ANO, SPD a Motoristů společný závazek Aliance vydávat do roku 2035 na obranu přímo 3,5 % HDP a dalších 1,5 % HDP skrze investice do infrastruktury. Prý to je pouze „názor“ Fialova kabinetu, jímž není vázána. Prý na to nemáme peníze, protože pokladna je údajně vybrakovaná. Prý je třeba se starat o „našelidi“. Prý nemá válku v programu. Tyto a další hromadu trapných výmluv opakuje pořád dokola.

Pro každého hrdého vlastence je bolestné slyšet takové „chcimírovské“ řeči od české vlády. Navíc lživé. 1. Americký velvyslanec Nicholas Merrick veřejně zopakoval, že zvyšování armádních výdajů je napevno dohodnuto všemi členskými zeměmi NATO. 2. a 3. Daří se nám velmi dobře, to jen Babiš a spol. plýtvají penězi na plnění svých populistických slibů, zvyšují deficit a škrtají v obraně. A 4. agresor se nás nebude ptát, co stojí v programovém prohlášení.

Pikantní je, že takto se cukají politici, kteří obdivně vzhlížejí ke hnutí MAGA amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jaksi jim nedochází, že jedním z pilířů jeho politiky je zvyšování výdajů na zbrojení. Přes tento požadavek vůči Evropě „nejede vlak“. Na to už narazil španělský ultralevicový premiér Pedro Sánchez. Také říkal, shodně s Babišem a Okamurou, že nedá, že nemá… Hlava USA ho kvůli tomu chce ztrestat přerušením obchodních kontaktů.

I po důrazném varování ambasadora Spojených států setrvávají vládní lídři včetně premiéra ve svém zatvrzelém postoji. A jejich propagandisté rozjíždějí kampaň, v níž líčí Trumpa jako diktátora, který snad chce přetvořit NATO v jakousi Varšavskou smlouvu. To vše ukazuje buď na hrubé nepochopení, nebo záměrné zkreslení poslání Aliance. Členství v ní je dobrovolné, nepředpokládá se ovšem, že někdo bude jednat takto sobecky.

Již ve svém prvním období nynější 47. prezident hrozil, že země, které neplní své závazky, nebudou Američané bránit. Nyní můžeme počítat s tím, že se na nás nebudou mračit „pouze“ ve Washingtonu, ale i v Berlíně, Varšavě, Vilniusu, Rize, Talinu… Prakticky všichni zabrali, včetně notorických černých pasažérů, jakými byli dlouho Němci. O Polácích, Litevcích, Lotyších, či Estoncích, kteří jsou (tak jako my) Rusku blíže, než západní státy, ani nemluvě, ti plnili i dřív.

Společná hrozba, společná obrana. Všichni to chápou. Dokonce i Madrid sice neochotně, ale přece přisypal peníze do armádního rozpočtu. Roli největšího padoucha tak po něm přebírá Praha. Prostřednictvím vlády tím riskujeme nejen případně sankce ze strany USA, které by nás citelně bolely - od omezení obchodu k zastavení obranné spolupráce - ale i hněv sousedů. Nikdo nemá rád chytráky, kteří chtějí čerpat benefity, ale odmítají za ně platit.

Ztrácíme politický kredit a může se nám stát, že skončíme v diplomatické izolaci. V krajním případě by nám evropští partneři mohli vypovědět pomoc, až ji budeme potřebovat. Ono totiž i vyslyšení výzvy k obraně napadeného člena NATO na základě čl. 5 je přísně vzato dobrovolné. Rozhodně není nikde uvedeno, kolik vojáků, techniky a kdy jsou povinni spojenci vyslat. Proč by nám poskytovali službu, když my odmítáme plnit své závazky?

Ony desítky miliard, které vláda škrtla obraně, nedlužíme Trumpovi. Ale celé Alianci včetně sebe. Vládní chcimíři se tak rozhodně nemohou cítit jako nějací disidenti, kteří „hrdinně“ odmítají poslouchat „válečné štváče “. Hrozby pro naši bezpečnost jsou reálné, sliby se jim společně postavit závazné. Hnutí ANO, SPD a Motoristé nás mohou vyloučit „mimo hru“ jako zemi, která odmítá dostát svému slovu. A ještě se hloupě vymlouvá.

Ve Washingtonu, Berlíně či Varšavě vědí, že Česko je v dobré ekonomické kondici a armádní výdaje ve slíbené výši nezpůsobí rozvrat veřejných služeb. Minulý týden měla koalice i další průšvihy a aféry. Od chaosu při repatriacích, přes nevydání Babiše a Okamury k trestnímu stíhání až k ostudnému zrušení zpátečního letu předsedy Senátu Vystrčila z oficiální cesty na Paralympiádu, přičemž aby ten hanebný krok zaryla, licoměrně ho obvinila z papalášství.

Ale vystoupení Nicholase Merricka na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ ukázalo (nebo spíše potvrdilo a podtrhlo), že největším skandálem vlády ANO, SPD a Motoristů je přístup k obraně a plnění dohod se spojenci. Navíc jde o rozpor, který hned tak nezmizí. Tomio Okamura a jeho spolustraníci totiž trvají na tom, že se armádní rozpočty zvyšovat nebudou, podle nich jsou 2 % HDP až dost (aktuálně je to však jen 1,73 %).

Co se stane dál? Jisté je, že Donald Trump ani naši evropští neustoupí od požadavku na plnění dohod. Přičemž že se Andrej Babiš nepodívá do Bílého domu, pokud je bude nadále torpédovat, je nejmenší problém. Dostaneme se v NATO na úplný okraj. Nechce se věřit, že by to ANO a Motoristé nechali zajít tak daleko. Spíše (snad) bude muset SPD ustoupit a spolknout další hořkou pilulku poté, co kabinet nezrušil nákup F-35 a muniční iniciativu.

Vlastně je to jednoduché: Aby si Česko udrželo jistou prestiž v rámci Aliance, musí vláda důsledně odmítnout všechny klíčové volební sliby jednoho z koaličních partnerů, které se týkají zbrojení, podpory Ukrajiny a odporu k ruské agresi. Prokremelským dezolátům navzdory.

Musíme razantně zvyšovat obranné výdaje, stát pevně na straně Kyjeva a proti Moskvě. Ať si o tom příznivci SPD myslí cokoli. Je na Andreji Babišovi, aby tohle vysvětlil Tomio Okamurovi a na něm, aby se s tím smířil. Když to ten druhý odmítne, může jít, když mu ten první ustoupí, ohrožuje sám sebe.

Psal jsem už před časem, že si Babiš musí vybrat mezi Trumpem a Okamurou. A čím dál více se potvrzuje, že tohle dilema skutečně musí „rozseknout“. Buď půjde na Západ, nebo na východ. Musí si zvolit stranu, jakási „neutralita“ mezi takto osudovými alternativami je nemožná. Zde platí „tertium non datur“ - třetí možnost není.

Dovolit SPD například blokovat dohodnuté zvyšování výdajů na obranu znamená nastoupit na cestu, z níž není návratu. Jeden špatný krok by uvrhl kabinet na šikmou plochu, přiblížila by se Maďarsku a Rusku, vzdálila Polsku a Německu - a už by se „vezla“ v kauzálním řetězci příčin a důsledků vedoucích k neodvratné katastrofě…

Držme palce premiérovi, aby zvolil dobře, tedy Ameriku a ne Rusko. Jinak by důsledky byly děsivé. Napřed pro republiku, nakonec i pro něj.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.