KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Válka na Blízkém východě, do níž Írán po útoku Izraele a Spojených států zatáhl svými ataky téměř všechny země od Saúdské Arábie po Katar a Spojené arabské emiráty, má a bude mít okamžité dopady na ekonomiku. Na to, jak obrovský rozsah konflikt má, kolik zemí za první dny čtyři dny zasáhl a jak zásadní zdroje energií jsou odstaveny nebo ohroženy, jsou ale ty dopady zatím menší než u předchozích válek.
Přesto se ale dotknou všech zemí včetně nás. V první vlně přinejmenším ve vyšších cenách energií a pohonných hmot a ve zdražení dluhů, protože rostou úroky ze státních dluhopisů. U těch českých docela výrazně. V celém světě se rozjíždí obavy, jak moc vzestup cen energií povede ke zvýšení inflace. A právě zdražování spolu s bezpečností rozhoduje téměř každé volby.
Po vypnutí klíčového exportního uzlu na zkapalněný plyn LNG, zásahu největší rafinérie v Saúdské Arábii, zastavení vývozu ropy z Iráku a faktickém uzavření pro export surovin klíčového Hormuzského průlivu se ceny ropy vyšplhaly až na 85 dolarů za barel a u plynu na evropském trhu až na 55 euro za MWh.
Pak se lehce vrátily dolů po oznámení Donalda Trumpa, že Spojené státy začnou dohlížet na bezpečí tankerů v průliv a budou ochotny je pojistit. Právě ceny pojistek za průjezd extrémně nebezpečnými místy přispěly k tomu, že se přeprava surovin fakticky zastavila.
Útok trhy nepřekvapil
Ten růst je prudký ve srovnání s cenami posledních dní a měsíců před útokem na Irán jsou to desítky procent. Je ale podstatně mírnějších než při začátcích posledních konfliktů. Především ve srovnání s ruským útokem na Ukrajinu před více než čtyřmi lety.
Tehdy se ropa Brent dostala až na 128 dolarů za barel a plyn na evropském trhu až ke 350 euro za MWh. Dramatický vzestup cen energií tehdy rozpoutal téměř ve všech západních zemích rekordní vlnu zdražování od konce Studené války.
Velmi prudké vzestupu cen přicházely i při předchozích konfliktech, které ohrožovaly energeticky klíčové země. Při prvních ropném šoku z let 1973 až 1974 poté, co arabské země uvalily embargo na vývoz, stouply ceny o 260 procent. Za Íránské revoluce po pádu šáha v roce 1979 stoupla cena ropy o 160 procent. A při irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 to bylo 180 procent.
Všechny tyto války měly dramatické dopady nejen na ceny energií, ale celou ekonomiku. Především druhý ropný šok po roce 1979 vyvolal dlouhou vlnu inflací a stagflací. Stavů, kdy se zdražuje a zároveň neroste ekonomika a životní úroveň.
Teď je zatím reakce mírnější. Mimo jiné proto, že útok na Írán trhy nepovažovaly na šok. Ekonomie pracuje s očekáváními a ta už tady byla do cen započítána. V posledních týdnech už otázka nezněla, jestli přijde útok na Írán, ale který víkend to bude. Už po Trumpově zásahu ve Venezuele se sázelo na to, že prezident opět využije víkendových dní, aby časem ztlumil dopad, než se v pondělí otevřou trhy.
Na zásah v Íránu se dlouho sázelo na platformě Polymarket, kde se spekuluje na události v geopolitice. Deník Financial Times upozornil, že z přibližně 12 podezřelých účtů přišly velmi přesné předpovědi, na nichž ti, kdo sázeli výrazně viděli. A deník dokonce spekuluje, že mohlo jít o informované insidery.
Právě očekávání útoku mohlo ztlumit okamžitý náraz na ceny. Ten ale může přijít v příštích dnech podle dalšího vývoje situace. I po ruskému útoku na Ukrajinu nepřišel ten největší růst cen ropy a plynu po pár dnech, ale až po několika měsících.
Americký plyn a ropa brzdí zdražování
Dalším z důvodů, proč není tentokrát růst cen při konfliktu v Perském zálivu tak drmatický je zásadní posílení pozice Ameriky jako klíčového exportéra ropy a zkapalněného plynu.
Deník Wall Street Journal upozornil na základě dat z americké Energy Information Administration, že objem exportu LNG ze Spojených státech se za posledních deset let zvedl na šestinásobek. Amerika se stla největším exportérem LNG na světě.
Za ní následuje Austrálie a trojkou je právě Katar. Spojené státy jsou i před Saúdskou Arábií největším světovým exportérem ropy. Trojkou je stále podle dat za loňský rok Rusko, čtyřkou Kanada a teprve za ní Spojené arabské emiráty.
Z toho je zjevné, jak moc se trh s energiemi změnil a váha zemí Perského zálivu proti dobám minulých válek poklesla. I proto je zjevně dopad do cen menší.
Ekonomický armageddon se po útoku na Írán nekoná. Burza oslabuje jen mírně, bitcoin padl, ropa roste
Proč nám rostou úroky ze stáních dluhů rychleji než jiným
Rizika zdražování se ale velmi rychle přelévají do růstu úroků ze státních dluhopisů. A to především u zemí se značnými rozpočtovými deficity, mezi které patříme.
Investoři se obávají, že vzestup cen může podobně jako za pandemie covidu a po ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovat politiky k nejrůznějším kompenzacím cen, které budou dál zvedat už tak obrovské státní dluhy. Ty jsou téměř u všech zemích výrazně vyšší než byly za všech předchozích konfliktů.
Velký konflikt na Blízkém východě se všemi svými riziky přichází do éry rekordního zadlužení.
Úroky z desetiletých českých státních dluhopisů dosahovaly v úterý úroku 4,57 procenta. Jen od pátku se zvedly o 0,26 procenta.
Jen letos přitom stát na úrocích z dluhů zaplatí 120 miliard korun. Pro srovnání: na obranu chce dát letos Babišova vláda 184 miliard korun.Každá desetina procenta na úrocích tak představuje další miliardy korun navíc.
Úroky nám po útoku na Írán vyskočily rychleji než výrazně zadluženějším zemím, jako jsou třeba Spojené státy se státními dluhy na úrovni 120 procent HDP. Těm se ve stejné době zvedly na 0,06 procenta na 4,072 procenta.
Výrazně zadlužené Francii stoupl úrok z desetiletého státního dluhopisu o 0.,16 procenta na 2,37 procenta.
Babišovy velkolepé plány na zadlužování tak v této atmosféře budou investoři těžko tolerovat. Budou na ně reagovat dalším výrazným vzestupem úroků.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
