GLOSA LADISLAVA NAGYE | Česká republika může po téměř devadesáti letech přijít o své zahraniční vysílání. Ministerstvo zahraničí plánuje výrazně omezit financování služby, která dlouhodobě představuje český pohled na světové dění. Otázka je, zda by se v době informačních válek mělo šetřit právě tady.
Že je třeba šetřit, to je při pohledu na stav veřejných financí jasné každému. Jenže právě v době škrtání se odbornost a úsudek pozná líp než v době rozdávání. Výrazně omezit zahraniční vysílání Českého rozhlasu — které si u rozhlasu objednávalo ministerstvo zahraničí - dobrou a moudrou volbou není… pokud tedy ministerstvo, potažmo vláda nemá jiné řešení, jak tuto komunikaci zajistit.
Ministr Petr Macinka má v plánu letos financování Českého rozhlasu snížit o čtvrtinu, v příštím roce zastavit úplně. Rozhlas ovšem má povinnost toto zajišťovat nějakou formou ze zákona, takže lze čekat nějaký kompromis, nepochybně včetně omezení služeb.
Pro férovost je třeba dodat, že Petr Macinka v tomhle tažení proti zahraničnímu vysílání není sám. Omezuje ho řada západních zemí v čele se Spojenými státy. Týdeník Economist přitom před několika týdny přinesl přesvědčivý článek o tom, jak komunikační prostor uvolňovaný západními zeměmi rychle zaplňuje Čína a Rusko.
Petr Macinka se nechal slyšet, že v době internetu nemá toto smysl. Přitom zahraniční vysílání právě na internetu funguje - od roku 2011, kdy přestalo vysílat na krátkých vlnách a hlavní komunikační platformou se stal internet. Pokud má ale Macinka na mysli kusé zpravodajství na sociálních sítích, pak říká něco, co je jádrem problému, nikoli jeho řešením.
Právě všudypřítomnost rychlých zpráv na sociálních sítích a současně obrovský tlak na rozpočty zapříčinily mediální, a konečně i politickou krizi, v níž se teď nacházíme. Pokud si seriózní zpravodajství nemohou či nechtějí dovolit komerční média (protože psát všechno od stolu je prostě jednodušší), o to víc vzrůstá role médií veřejné služby.
Jistě, Česká republika není tak významná, aby Čína čekala, kdy se stáhneme z komunikačního prostoru. Na druhou stranu zahraniční vysílání funguje od roku 1936 a to je poměrně slušná tradice. Tradice, která navíc není drahá, ministerstvo za tu službu platilo něco kolem 26 milionů. Pro srovnání, to je zhruba čtvrtina dotace na linku na toustový chleba
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
