Senát ve středu vrátil energetický zákon Lex OZE III zpátky do Sněmovny, legislativci se tak budou muset dříve či později znovu zabývat i návrhem, který upravuje statut přečerpávacích elektráren jako klasických výroben elektřiny, a nikoliv zároveň podpůrných zdrojů a úložišť. Podle některých odborníků se tím stát pouští na tenký led, jehož prolomení může mít vážné důsledky.
Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) představuje – stručně a obecně řečeno – zařízení, jehož hlavním účelem je stabilizace elektrické soustavy. Když je elektřiny hodně, ulehčuje síti čerpáním vody pomocí turbíny ze spodní nádrže do horní. Když je jí naopak málo, pouští z horní nádrže vodu přes turbínu zase dolů, čímž energii díky gravitačnímu spádu vody vyrábí.
V Česku fungují dvě velké přečerpávací elektrárny (Dalešice a Dlouhé stráně), postavené původně kvůli tomu, aby vytvářely zálohu pro jaderné elektrárny Temelín, resp. Dukovany. Pokud by některý blok vypadl z provozu, po určitou dobu by ho mohly zastoupit právě PVE. Dlouhé stráně mají výkon 650 megawattů, Dalešice 475 MW.
Z podstaty věci vyplývá, že přečerpávací elektrárny na jednu stranu elektřinu vyrábějí, na druhé straně pomocí (v tu chvíli) přebytečné elektřiny z jiných zdrojů energii ukládají (ve vodě). Jak by tedy měla být přečerpávací elektrárna definována? Není to v pravém smyslu baterie ani bojler (tam se jedná o odloženou spotřebu elektřiny) – co to tedy je?
Údajně v souladu s evropskou legislativou se ministerstvo průmyslu (MPO) rozhodlo dát PVE jasnější rámec. V novele energetického zákona (Lex OZE III) – schválené Sněmovnou, ale vrácené Senátem – je přečerpávací elektrárna definována jako „výrobna elektřiny“.
Podle MPO jde jen o technikálii. „Přečerpávací elektrárna je samozřejmě technicky zařízení i na ukládání energie, ale definičně to tak nemůže být formulováno – kvůli EU legislativě a jinému přístupu k PVE a jinému přístupu k baterkám. Tedy v rámci definice to je jen technikálie,“ vysvětluje pro INFO.CZ mluvčí MPO Marek Vošahlík. Podle něj toto nové vymezení statutu přečerpávacích elektráren jako „výroben elektřiny“ nemá žádný praktický dopad na fungování PVE.
Hrozba pro stabilitu sítě
S tím ale někteří odborníci nesouhlasí. Podle nich velké přečerpávací elektrárny v Česku, původně postavené jako záloha k jaderným bloků a podpora stability sítě, dnes svému majiteli společnosti ČEZ slouží nejen ve stabilizačním, ale i obchodním režimu. Česko má totiž prozatím dostatek zdrojů, nadbytek výroby a patří k největším vývozcům elektřiny v Evropě. To se ale už brzy změní, čímž stoupne také význam „přečerpávaček“ pro udržení stability energetické soustavy.
„Nemám nic proti tomu, aby PVE byly vymezeny jako výrobny elektřiny, pokud to ovšem nebude znamenat ohrožení veřejného zájmu,“ říká pro INFO.CZ prof. František Hrdlička, bývalý děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze a specialista na energetické stroje. Ze znění novely není podle něj úplně jasné, zda majitel přečerpávačky, vymezené jako výrobní zdroj, má nadále povinnost upřednostňovat vždy veřejný zájem i za cenu snížení zisku.
Podle profesora Hrdličky přitom nejde jen o to, že by mohl velké české „přečerpávačky“ koupit soukromý investor. Společnost ČEZ je sice dnes většinově vlastněná státem, ovšem má i menšinové akcionáře. A ti se mohou dožadovat toho, aby firma maximalizovala zisk. „I vedení ČEZ někdy firmu označuje za klasickou obchodní společnost,“ upozorňuje Hrdlička.
Od akcionářů tak může podle něj logicky vzniknout tlak na to, aby velké přečerpávací elektrárny – pokud budou mít nově statut klasických výroben elektřiny – neposkytovaly ztrátové služby pro stabilitu sítě ve veřejném zájmu. „To bych skutečně viděl jako ohrožení. Pokud má být statut PVE takto upraven, pak tam musí být skutečně taxativně vyjmenovaná i povinnost fungovat v případě potřeby pro veřejný zájem,“ uvedl Hrdlička.
Interpretační potíže
Znění novely je ale podle něj v tomto směru velmi vágní a poskytuje možnost různých výkladů. „Buď musí velké přečerpávací elektrárny vlastnit trvale stát, nebo by měl mít jejich majitel zákonnou povinnost vždy jednat ve veřejném zájmu,“ uvedl Hrdlička.
Ani společnost ČEPS, která zajišťuje stabilitu elektrické soustavy, se však případných problémů souvisejících s rozporem ve výkladu obchodní a stabilizační funkce PVE neobává. Zákonodárce změnu přijal podle ČEPS ve snaze zabránit interpretačním potížím, kdy by mohla PVE představovat jak (i) výrobnu elektřiny, tak (ii) zařízení pro ukládání elektřiny.
„Z našeho pohledu se tak jedná jen o legislativní potvrzení aktuální praxe, kdy jsou přečerpávací vodní elektrárny považovány za výrobnu elektřiny. S ohledem na právě uvedené proto neočekáváme, že by předmětná změna mohla mít jakékoliv dopady na způsob využívání přečerpávacích vodních elektráren pro zajištění stability elektrizační soustavy,“ uvádí pro INFO.CZ mluvčí společnosti ČEPS Hana Klímová.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
