KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Na podzim čekají Spojené státy americké tzv. midterms, tj. volby v polovině prezidentského mandátu. Proběhne obměna celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu Kongresu USA, nemluvě o volbách několika guvernérů a starostů. Bude to ale také boj o budoucnost „Ameriky“ v posledních dvou letech vlády Donalda Trumpa. Primárky Demokratické strany v Michiganu ukázaly, že hlavním protivníkem demokratů nemusí být Trump a jeho hnutí MAGA, ale vlastní radikální levice, která se má k světu víc, než je vedení strany milé.
Původně k sobě michiganské demokratické primárky voleb do Senátu příliš velkou pozornost nepoutaly. Jasnou favoritkou totiž byla centristická kongresmanka Haley Maria Stevensová (* 1983), někdejší věrná podporovatelka Hillary Clintonové, poté Baracka Obamy a Joea Bidena (dokonce i po jeho katastrofálním vystoupení v televizní debatě proti Trumpovi v červnu 2024). Od ledna 2019 hájí ve Sněmovně reprezentantů 11. michiganský okrsek a měla v zásadě ve shodě s vedením strany postoupit o stupínek výš, tedy do Senátu. Všechno vypadalo zdánlivě bezproblémově, ale jen do té doby, než vstoupil do „hry“ muž jménem Abdul el-Sayed.
Tento muž, celým jménem Abdulrahman Mohamed „Abdul“ el-Sayed (* 1984), rodák z města Rochester Hills ve státě Michigan, je lékař (s diplomem z prestižní newyorské Kolumbijské univerzity), konkrétně epidemiolog, ředitel Úřadu pro zdraví, sociální služby a služby pro veterány v michiganském okrsku Wayne County.
Nejedná se o žádné No Name, jak by se v Česku mohlo zdát. El-Sayed je ambiciózní chlapík se solidní akademickou zkušeností i praxí, a také politik – jenom připomínám, že již v roce 2018 kandidoval v demokratických primárkách na guvernéra Michiganu a skončil druhý za Gretchen Esther Whitmerovou, která pak vyhrála celé volby a od ledna 2019 je guvernérkou tohoto státu. V roce 2022 byla do úřadu zvolena podruhé.
Nyní již El-Sayed v primárkách, tentokrát senátorských, vyhrál, když těsně porazil favorizovanou výše zmíněnou Haley Stevensovu (48,5:47,5 %), čímž vyvolal nadšení demokratických progresivistů a wokeistů a tichý údiv a obavy stranických centristů.
Oba „tábory“ mají ke svým postojům pádný důvod. Levicoví radikálové získali další velké jméno – ve Sněmovně reprezentantů je již zastupují Alexandria Ocasio-Cortezová zvaná AOC (* 1989) a rodačka ze somálského Mogadiša Ilhan Omarová (* 1982), v Senátu Bernie Sanders a v New Yorku jako starosta pro změnu rodák z Ugandy Zohran Kwame Mamdani (* 1991). Ať už to na podzim dopadne v Michiganu jakkoli.
Stranická umírněná levice je naopak zneklidněna až zděšena (jak kdo). Nedivím se, že je děsí představa, že jejich stranu bude v listopadu zastupovat ve volbách do Senátu „egyptský muslim“, jak budou El-Sayeda nazývat všichni republikáni a jejich média. Těch nálepek bude víc: levicový radikál podporující zbrojní embargo vůči Izraeli a zrušení ICE (Imigrační a celní úřad USA), kandidát, jehož trumpisté budou označovat za komunistu. To je pro demokraty poněkud děsivá kombinace.
Quo vadis, Demokratická strano?
Zatímco Haley Stevensová by měla velmi slušnou šanci na úspěch i proti zkušenému, ve všech ohledech ostřílenému politickému „veteránovi“, republikánovi Michaelu J. „Mikeovi“ Rogersovi (* 1963; prosím o fotografii), který byl členem Sněmovny reprezentantů Kongresu USA mezi lety 2001-2015 a který stál roky v čele jeho výboru pro zpravodajské služby. V případě El-Sayeda je situace přinejlepším vyrovnaná. Jak bude kampaň ze strany republikánů vypadat, jsem naznačil již výše; bude tomu tak tím spíš, že Rogersova podpora nebyla až doposud nijak mimořádná.
Republikáni budou voliče nepochybně burcovat i příkladem výše zmíněného New Yorku (konkrétně některými kroky Mamdaniho, například plánem na zdanění nemovitostí „mimořádně bohatých“ rezidentů atd.) a členstvím Mamdaniho a některých dalších demokratů v Demokratických socialistech Ameriky (The Democratic Socialists of America; DSA, jež vznikla v roce 1982). Je to radikálně či krajně levicová, jak chcete, progresivistická organizace, mimo jiné otevřeně propalestinská a opatrně, aby nevyvolávala pohoršení a aby neměla problémy, (přinejmenším zčásti) antisemitská.
Bude tomu tak, třebaže sám El-Sayed jejím členem není a třebaže se vyjadřuje velmi umírněně (v některých ohledech téměř „ekumenicky“), protože – samozřejmě – ví, že se tak vyjadřovat musí.
O tom, že se Demokratická strana mění, tj. že se posouvá doleva, svědčí mimo jiné ambice a nejrůznější průzkumy veřejného mínění. Podle jednoho z nich je AOC (která připomíná nejen mladou Nancy Pelosiovou, ale i levicové aktivistky z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, jakou byla třeba herečka Jane Fondová (* 1937)), dokonce velmi vážnou uchazečkou o demokratickou nominaci pro prezidentské volby v roce 2028.
Jeden z nejvlivnějších republikánských senátorů, Ted Cruz z Texasu, na sociální síti X uvedl, že počítá nejen s prezidentskou kandidaturou AOC, ale i s tím, že se Zohran Mamdani pokusí nahradit v Senátu dlouholetého šéfa tamní demokratické menšiny (v letech 2021–2025 většiny) a jednoho z nejvlivnějších mužů strany vůbec, pětasedmdesátiletého Chucka Schumera. Cruz to označil za „zlou zprávu pro Ameriku“ s tím, že osobně může s demokraty nesouhlasit, pokud jde například o výši daní a nejrůznější vládní opatření, ale že „tato země potřebuje dvě politické strany, které ji milují“ (což podle něj AOC a Mamdani zjevně nejsou).
Kdo půjde za dva roky do voleb?
Vojenský a politický konzultant a autor The New York Times, Buzz Patterson se na síti X pro změnu odkázal na jeden z mnoha průzkumů veřejného mínění, který zveřejnila konzervativní televizní stanice FOX News, ze 17.–20. července, podle něhož v rámci Demokratické strany kandidaturu AOC na prezidentku v roce 2028 podporuje 22 % respondentů (!); na druhém místě skončil bývalý ministr dopravy z Bidenovy vlády – Pete Buttigieg (* 1982) s 21 %, na třetím místě někdejší astronaut a od roku 2020 senátor Kongresu USA za stát Arizona Mark Edward Kelly (* 1964) s 9 % (můj politický instinkt mi říká, že právě na Kellyho bych si dával být ostatními kandidáty velký pozor).
Teprve jako čtvrtého v pořadí uvádí průzkum úřadujícího kalifornského guvernéra a podle většiny médií největšího favorita primárek Gavina Newsoma s 8 %, jako pátého Bernieho Sanderse s 6 % a až jako šestou bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou s 5 % (která se nicméně, stejně jako Newsom, ke kandidatuře dosud nepřihlásila). Nejde samozřejmě o nic víc než jeden průzkum, jistou vypovídací hodnotu ale bezesporu má, a to tím spíš, že jej prováděl respektovaný The Granite State Poll z The Survey Center na University of New Hampshire.
Na tohle všechno dojde v listopadových midterms, jež budou pro obě strany, demokraty i republikány, naprosto zásadní. A nejen v Michiganu, byť tady vzhledem ke kandidatuře El-Sayeda zvlášť.
Výsledek v Michiganu je podle mě přesto mnohem méně jasný, než jaký předpovídá většina amerických médií (tj. že Rogers „vyřídí“ El-Sayeda rozdílem třídy). Totéž platí o volbách jako celku. O tom, že demokraté získají zpět Sněmovnu reprezentantů, pochybuje jen málokdo. V senátních volbách půjde o každé křeslo a v tomto ohledu michiganské demokratické primárky republikánům nepochybně nenahrály. Jak moc, uvidíme právě až v listopadu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a můžete machrovat, že víte, co jsou midterms. Díky moc.
