Občanská válka v týmu Trump: Kdo je v MAGA největší blázen a jakou hru hraje viceprezident Vance?

V MAGA zuří občanská válka. Otázku, kdo je v tomto hnutí ten největší blázen, si klade v podstatě každý, kdo sleduje konflikt mezi Donaldem Trumpem s jeho skalními příznivci na straně jedné a rostoucím počtem pravicových influencerů (pokud tedy pro zařazení k pravici stačí být rasistický a chovat se jako idiot, jelikož tihle lidé obvykle žádnou pravicovou agendu nemají), mediálních osobností a dalších bývalých loajalistů na straně druhé. Ti všichni začali prezidenta kritizovat za jeho válku proti Íránu – a v některých případech dokonce zpochybňují, zda ho tajně neovládá všemocná židovská konspirace.

Nejprve je třeba si říct, že namísto jednotného politického bloku funguje MAGA spíše jako koalice soupeřících frakcí – od technologických libertariánů a protiválečných (čtěte izolacionistických) populistů až po tradiční jestřáby a ideologické puristy. Bez jediného sjednocujícího ideologického návodu se neustále střetávají v otázkách zahraničních intervencí, personálního obsazení vlády i toho, co vlastně „America First“ znamená v praxi.

Do prvního roku Trumpova druhého funkčního období vstoupilo hnutí MAGA s puncem neporazitelnosti. Vezlo se na vlně jeho volebního vítězství a ovládnutí Kongresu Republikány, zatímco ho spojoval slib nového „zlatého věku“. Dnes je však ve stavu otevřené občanské války – v bitvě o extremismus, loajalitu a o to, co přijde, až republikánský lídr konečně odejde ze scény.

První jasný signál problémů přišel o minulých Vánocích, kdy debata o vízech H-1B pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí poštvala základnu „America First“ proti Elonu Muskovi a Trumpovým novým spojencům ze Silicon Valley. 

Vivek Ramaswamy, poradce komise pro redukci vládních výdajů DOGE, po níž nakonec zbyl jen nepříjemný odér, čelil ostré kritice MAGA hnutí po svém prohlášení, že americká kultura „vychvaluje průměrnost na úkor výjimečnosti“ a že USA potřebují přitahovat špičkové globální talenty, aby zůstaly konkurenceschopné. 

Tento střet mezi technologickým sektorem a základnou hnutí MAGA – provázený vlnou protiindického rasismu – se stal prvním výstřelem v nadcházejícím širším konfliktu o to, zda by koncept „America First“ měl být definován spíše ekonomickým, nebo kulturním nacionalismem.

Nejhlubší zahraničněpolitická roztržka uvnitř MAGA se naplno projevila loni v červnu, kdy se USA připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Údery rozdělily hnutí na proizraelské frakce, které tleskaly Trumpově demonstraci síly a které dominují Senátu, tradičnímu sídlu zahraničněpolitické agendy, a izolacionisty v čele s Tuckerem Carlsonem a jinými internetovými pošuky (za nimiž tiše jako myška stojí viceprezident Vance). Izolacionisté zuří, že USA jsou „zatahovány“ do další války na Blízkém východě, a k tomu je do ní podle jejich (negramotné) interpretace zatáhl Izrael a židé, staronový hromosvod extremistů všech barev. 

Přestože tato fáze konfliktu trvala jen 12 dní, Trumpova intervence v kombinaci s brutální realitou války v Gaze urychlila nárůst otevřeně protiizraelské a antisemitské rétoriky uvnitř této části hnutí MAGA. Tedy zejména jejího izolacionistického a nyní otevřeně antisemitského křídla, které navíc čím dál otevřeněji koketuje s fašismem.

Následné zavraždění zakladatele organizace Turning Point USA Charlieho Kirka loni v září otřáslo celým národem a v klíčovém momentu odstranilo nejefektivnějšího manažera a spojovací prvek Trumpovy křehké koalice. Kirk léta sloužil jako most mezi jednotlivými frakcemi a dokázal držet etablované konzervativce, nekompromisní populisty i karikaturní online figurky z okraje MAGA hnutí pod společnou platformu a spory uchovávat pod pokličkou. 

Tato koalice se rozbila nejpozději s jeho pohřbem, kdy bizarní alt-right influenceři typu Candace Owensové začali rozjíždět retardované konspirační teorie typu, že Kirka nechal zavraždit Izrael nebo jeho manželka.

K nejvýbušnějšímu rozkolu, který hnutí rozdělil asi už definitivně, pak následně došlo v listopadu, kdy Tucker Carlson poskytl nekritický prostor Nicku Fuentesovi – což je fašistický influencer a popírač holokaustu. Tato bizarní figurka si už před rozhovorem s Carlsonem bohužel vydobyla v toxickém online prostředí značné následování, podobně jako to na druhé straně spektra činí maoistický influencer Hasan Piker. 

Oba se v podstatě živí tím, že neustále do éteru pouští co nejkontroverznější výroky. Na jedné straně obhajují fašismus a na druhé komunismus, ovšem v žádné filtrované podobě maskované za kvazi humanistické ideály – naplno, i s horami mrtvol. Malé procento funkčně negramotných a toxicky online mladých lidí na to bohužel slyší, přičemž pro extrémní povahu tohoto nechutného tyjátru to vypadá, jako by tito zmatení lidé měli disproporční vliv.

Carlsonův rozhovor pak z Fuentese a jeho fašismu udělal středobod debaty uvnitř MAGA o Izraeli, antisemitismu a extremismu. Následky této debaty jsou patrné dodnes: více než tucet vysoce postavených představitelů opustilo Heritage Foundation a přešlo do think tanku bývalého viceprezidenta Mikea Pence poté, co prezident Heritage Foundation Kevin Roberts Carlsona bránil.

MAGA hnutí jako platforma tímto momentem definitivně skončila, resp. se v ní rozpoutal boj předefinování: na jedné straně je Donald Trump a jeho věrní, na straně druhé fašisté, antisemité, izolacionisté a blázni, které se pokouší šikovat zejména Tucker Carlson.

Ten následně ještě přitvrdil a začal propagovat další fašistické influencery; prohlásil, že by pro Evropu bylo lepší, kdyby druhou světovou válku vyhrál Adolf Hitler, do svého pořadu pozval falešného historika, který jeho publiku „vysvětlil“, že největším zločincem 2. světové války byl ve skutečnosti Winston Churchill a také začal (jistě díky katarské štědrosti) propagovat islamisty jako přirozené spojence konzervativců. 

Nakonec přímo na kameru označil Donalda Trumpa za doslovného Antikrista – aby pak tváří v tvář záznamu předstíral, že to nikdy neudělal. Kdybychom nevěděli, že je to jen vypočítavý a prodejný parchant, co je schopný předstírat, že netušil, že v Rusku mají nákupní košíky a metro, což je výdobytek hodný „svržení Amerického impéria“, musel by si člověk myslet, že se už úplně zbláznil.

Trump se opakovaně pokoušel „bouchnout do stolu“: Carlsona varoval, že s antisemitismem a hitlerismem zachází příliš daleko (ostatně byl to Trump, kdo nechal do Oválné pracovny vrátit bustu Winstona Churchilla) a kromě něj ostře kritizoval i další škraloupy online žumpy, plující po hladině MAGA hnutí. Kromě Carlsona jde zejména o Marjorie Taylor Greeneovou, Candace Owensovou a Alexe Jonese. 

„Všichni mají jedno společné – nízké IQ,“ napsal v neobvykle dlouhém příspěvku na síti Truth Social. „Jsou to hloupí lidé, sami to vědí, jejich rodiny to vědí a všichni ostatní to vědí taky!“ Příspěvek obsahoval i celou řadu dalších výpadů na jejich adresu: jsou to „BLÁZNI, TROUBLMATEŘI a řeknou cokoliv, jen aby získali trochu ‚zadarmo‘ a levné publicity.“ Jeho terče nad tím ale jen mávli rukou. „Možná už je čas dát dědečka do domova důchodců,“ odvětila Owensová.

Už zkrátka není rok 2016. A není dokonce ani rok 2024. Trump je ve svých osmdesáti letech (* 14. června 1946) pomalu na odchodu a oportunisté z okraje hnutí (kteří pochopili, že pro nekonečnou mediální pozornost stačí vykřikovat šílenosti a nehoráznosti na internetu) cítí svou příležitost ovládnout džina, jehož Donald Trump vypustil z lahve. 

Vzhledem k nepopularitě války s Íránem, zničenému mediálnímu obrazu Izraele, normalizaci antisemitismu a konspiračních teorií, vysokým cenám benzínu a přetrvávající inflaci, to z jejich strany rozhodně nevypadá jako absurdní tah. Riskují Trumpův hněv dnes, protože to považují za lepší dlouhodobou sázku pro zítřek – třeba v podobě spojenectví s J. D. Vancem, který k nim má ze všech nejviditelnějších figur strany nejblíže. 

Vance sice před vládními a stranickými kolegy mluví o nutnosti jednoty, ale mezitím také v poslední době obchází podcasty všemožných influencerů, kde trousí náznaky o tom, že jeho vlastní vládu ovlivňuje spiknutí – jak jinak než židovských – struktur a tajných služeb.

V druhé části analýzy podíváme blíže na mediální „armádu s nízkým IQ“, která se pokouší Trumpovi ukrást hnutí pod rukama, a odhalíme neuvěřitelný příběh ředitelky národního zpravodajství, jejíž kroky v Bílém domě neřídil prezident, ale vůdce bizarního havajského kultu. Již zítra na INFO.CZ

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.