KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Třiapadesátiletý podnikatel, spoluzakladatel sedmi společností včetně výrobce elektromobilů Tesla či raket SpaceX a startupu xAI, který se zabývá umělou inteligencí, je tak bohatý, že mu není rovno. A to doslova. Vycházíme-li z žebříčku nejbohatších lidí planety časopisu Forbes, Muskovo jmění dosáhlo k 7. březnu 2025 hodnoty 342 miliard dolarů. Na dalších místech s velkým odstupem „paběrkují“ Mark Zuckerberg (216 miliard USD) a Jeff Bezos (215 mld. USD).
Kdo by si to s Muskem nechtěl aspoň na chvíli vyměnit?! I kdyby už do konce života nevydělal ani „korunu“, nemusí se zabývat „spořením“ na důchod nebo řešit, jak zaopatří své partnerky a početné potomky. Nicméně při bližším pohledu je zjevné, že nejbohatší muž planety nemá „na růžích ustláno“. Pokusme se Muskovu situaci vyjádřit stroze pomocí řeči čísel.
Ještě na konci minulého roku média informovala, že se Musk stal prvním člověkem na světě, jehož majetek překročil astronomickou hodnotu 400 miliard USD.
Tehdy se Muskovi výrazně vyplatilo rozhodnutí zapojit se do předvolební kampaně Donalda Trumpa, v důsledku čehož jeho čisté jmění narostlo o 69 % z 264 miliard (6. listopadu 2024) na 447 miliard (12. prosince) dolarů.
Značnou část tohoto úspěchu bylo možné přičíst nebývalému vzestupu hodnoty akcií společnosti Tesla nebo SpaceX. Jejich nárůst byl výsledkem nemalého očekávání investorů: zatímco jedni se domnívali, že Trumpova vláda bude nakloněna elektromobilům či vesmírným projektům, jiní očekávali, že Musk bude mít v nové vládě na starosti omezení regulací svazujících rozvoj umělé inteligence, tedy toho odvětví, ve kterém je Musk osobně angažován (např. ve společnosti xAI).
Ale dosavadní vývoj ukazuje, že zdaleka ne všechna očekávání se naplnila a o některých lze říci, že neúspěch Muska výrazně „zabolel“.
Například společnost Tesla dodala v prvním čtvrtletí letošního roku 336 681 vozů, což představuje 13% pokles ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Prodeje Tesly jsou nejnižší za bezmála poslední tři roky a proti Muskovi se tak zvedla vlna odporu přímo v řadách jeho vlastních zaměstnanců či dokonce kolegů.
Musk tento negativní vývoj připisuje rostoucí konkurenci od čínských automobilek a přechod na novou verzi Tesly („Model 3 Highland“ a „Model Y Juniper“). Ten dočasně ovlivnil harmonogram výroby a dodávek, což objektivně vzato mohlo vést k poklesu prodejních čísel. Je ale těžké nedospět k závěru, že horší ekonomické výsledky Tesly jsou důsledkem mimo jiné i angažovanosti Elona Muska v politice, který – společně s dalším oblíbencem Donalda Trumpa Vivekem Ramaswamym – převzal odpovědnost za snižování vládních nákladů.
Jak už poukazoval Michal Borský v jednom ze svých textů na INFO.CZ, jakmile se Musk stal součástí konzervativní administrativy Donalda Trumpa, dostal se do konfliktu s těmi, kteří elektromobilitu nejvíce podporovali, tj. liberálními voliči. Když se nadto Musk stal ztělesněním „reforem“ z dílny Úřadu pro efektivitu vlády (Department of Government Efficiency; DOGE), nevyhnutelně vůči své osobě vyvolal kritiku veřejnosti i odborníků.
Ozvali se také samotní investoři, kteří vyjádřili své obavy, že pokračující politická angažovanost by Muska mohla odvádět od řízení jeho společností. Vývoj akcií jim dal svým způsobem za pravdu. Když prezident Trump svému okolí ve středu (2. 4.) oznámil, že Elon Musk „v nadcházejících týdnech“ hodlá omezit své povinnosti ve vládě, cena akcí společnosti Tesla se odrazila ode dna. To zjevně nebyla náhoda. Investoři i akcionáři by Muska rádi viděli zpátky v jeho „fabrikách“.
Elonu Muskovi se nedařilo ani v roli finančního mecenáše republikánských kandidátů. Ta role mu v roce 2024, kdy proběhly prezidentské, ale také kongresové volby, šla skvěle. V kampani za Donalda Trumpa a jeho MAGA-republikány Elon Musk přispěl více než 290 miliony dolarů a republikánům dokázal přilákat voliče, kteří by jej nevolili nebo by k volbám vůbec nešli.
V březnu tohoto roku Elon Musk navštívil stát Wisconsin, aby osobně podpořil okresního soudce Brada D. Schimela na uvolněné místo soudce Nejvyššího soudu. Musk do Schimelovy kampaně přispěl přinejmenším 25 miliony USD z vlastních zdrojů, pokud počítáme i další doprovodné akce, jako byly jeho šeky na 1 milion dolarů vybraným voličům nebo „dary“ v hodnotě 100 USD pro voliče, kteří podepsali petici odmítající „aktivistické soudce“.
Přesto nakonec zvítězila kandidátka Susan Crawfordová, kterou podpořila Demokratická strana a která zdaleka neměla k dispozici tolik prostředků na kampaň jako Brad Schimel. Jak navíc poukazuje Theo Burman ve své analýze v časopise Newsweek, Muskova angažovanost před volbami paradoxně generovala přesně opačné účinky, než které on sám zamýšlel a na které byl zvyklý. Ve Wisconsinu byl Musk obviňován, že si „kupuje hlasy“ a že tímto uplatňuje postupy, které jsou přinejmenším na hraně zákona.
Musk měl obtíže místní voliče oslovit a to si uvědomovala i Susan Crawfordová, které během své kampaně označovala Muskovo jednání za „zkorumpované, extrémní a hanebné“ pro demokratické hodnoty státu. Také ve svém vítězném projevu a ve zjevné narážce na Muska prohlásila, že wisconsinští voliči „odrazili bezprecedentní útok na demokracii“ a že „spravedlnost se nedá koupit“.
Jaké důsledky ze svých ne zcela výhodných „investicí“ Elon Musk vyvodí, teprve uvidíme. Donald Trump avizoval, že odchod z vlády by mohl přijít již na konci května. Ať se tak stane či nikoli, potíže, kterými prochází, krásně ilustrují, že i nejbohatší člověk se může zmýlit ve svém úsudku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
