Spor o sanaci Heřmanické haldy v Ostravě přerůstá rámec lokální ekologické zátěže. Podle společnosti OKK Koksovny, která vlastní část pozemků v přilehlé lokalitě, hrozí reálné nebezpečí, že technické řešení státního podniku DIAMO nedokáže zabránit šíření podzemního hoření směrem k jeho skládce. Klíčovým problémem zůstávají takzvané oddělovací vzdušné stěny, které měly hrozbě prohoření podle původního projektu zabránit.
Oddělovací stěny měly vytvořit bariéru mezi hořící hlušinou a toxickým materiálem uloženým ve skládce. Podle geologického průzkumu, který si nechaly vypracovat OKK Koksovny, však stěny nejsou založeny dostatečně hluboko a pod nimi zůstává několikametrová vrstva hořlavého materiálu.
„Je již exaktně prokázáno, že mezi hořící částí odvalu a skládkou chemických odpadů neexistuje žádná relevantní překážka pro přenos termické aktivity,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.
Riziko pro vodu i celé území
Podle odborníka Boleslava Taraby, který se dlouhodobě zabývá problematikou hoření uhlí, by případné zahoření skládky chemických látek znamenalo zásadní riziko nejen pro bezprostřední okolí, ale i pro širší oblast Ostravska.
„V té skládce jsou látky dehtovitého charakteru. Ten dehet obsahuje zhruba deset tisíc různých sloučenin a my známe jen asi desetinu z nich. Při hoření navíc mohou vznikat další, pro člověka nebezpečné a jedovaté látky,“ upozorňuje Taraba.
Zvlášť vážné jsou podle něj možné dopady na podzemní vody: „Bylo zjištěno, že spodní vody jsou propojené s tokem do Odry i s vodními plochami v okolí. V takovém případě by šlo o kontaminaci plošného rozsahu,“ říká. Přestože nechce situaci označovat za jistou katastrofu, zdůrazňuje, že riziko nelze vyloučit. „A pokud je technicky možné tomu zabránit, měli bychom tomu věnovat maximální úsilí teď, ne až řešit následky.“
DIAMO čelí kritice i ze strany města
Státní podnik DIAMO tvrdí, že má situaci pod kontrolou a opírá se o vlastní monitoring termické aktivity. Tento přístup však kritizují nejen OKK Koksovny, ale také vedení města Ostravy. Podle nich se chování haldy za posledních dvacet let výrazně změnilo a dosavadní doktrína státu, založená na minimálních zásazích, neobstála ani před soudy.
Právě na to poukazují i nedávná pravomocná rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a Nejvyššího správního soudu, která podle OKK jednoznačně stanovila, že i na sanaci odvalu se plně vztahují zákony o odpadech, stavební předpisy a povinnost posuzovat vlivy na životní prostředí.
Koksovny odmítly další spolupráci
V tomto kontextu OKK Koksovny oznámily, že odmítly poskytnout své pozemky pro další fáze projektu DIAMO. Ten počítal s budováním dalších oddělovacích stěn a s masivním návozem materiálu do prostoru odvalu. Společnost projekt označila za nezákonný a nefunkční.
„Po dvacet let jsme svědky slov a administrativních manévrů, ale žádných konkrétních kroků, které by skládku chemického odpadu skutečně ochránily. Podzemní hoření se mezitím prokazatelně přibližuje,“ uvedl výkonný ředitel OKK Koksovny Pavel Woznica s tím, že trpělivost firmy už skončila.
Podle něj je paradoxní, že stát žádá o další spolupráci, přestože klíčová oddělovací stěna A, na kterou mají další opatření navazovat, „reálně jako oddělovací vůbec neexistuje“.
Odpovědnost státu, ne soukromé firmy
Boleslav Taraba zdůrazňuje, že problém přesahuje vlastnické vztahy. „Tohle není zájem jedné firmy. Ti lidé, kteří tady žijí, nejsou zaměstnanci OKK. Je to celospolečenský zájem a odpovědnost státu chránit vlastní obyvatele,“ říká.
Případ Heřmanické haldy se tak stává lakmusovým papírkem toho, zda je stát schopen převzít odpovědnost za historické ekologické zátěže, nebo zda se bude i nadále spoléhat na to, že riziko vážné havárie není bezprostřední.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
