Drama u francouzských břehů: rozbila se ruská ponorka, nebo je to další provokace?

Zveřejněná fotografie z velitelství NATO Maritime Command ukazuje ponorku pod dohledem francouzské fregaty. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se tato ponorka aktivně účastnila války na Ukrajině. „Jedná se o ponorku Černomořské flotily třídy Kilo, která je schopná nést rakety s plochou dráhou letu Kalibr, jež mají dolet až 2000 km, což není triviální.“

Podle oficiálního vyjádření ruského ministerstva obrany nešlo o nic mimořádného. Mluvčí Černomořské flotily uvedl, že Novorossijsk pouze plnil plánovaný přesun z oblasti Středozemního moře a že vynoření u Bretaně bylo zcela v souladu s mezinárodními pravidly plavby.

Ruská státní agentura TASS navíc zdůraznila, že loď je „v plné technické kondici“ a že všechny úvahy o poruše jsou „nepřátelskou propagandou“.

Jenže tato verze je přinejmenším problematicky uvěřitelná – známý ruský telegramový kanál VChK-OGPU, který často zveřejňuje interní informace z bezpečnostních struktur, už koncem září tvrdil, že na ponorce došlo k úniku paliva do trupu – nebezpečné závadě, která může vést k výbuchu.

Posádka podle zdroje „pumpovala palivem kontaminovanou vodu přímo do moře“ a čekala na doprovodnou loď. Zpráva, která zpočátku působila jako fáma, se ukázala být podivně přesná: když se ponorka objevila u Francie, na hladině ji doprovázel ruský záchranný remorkér Jakov Grebelskij, běžně nasazovaný při technických potížích.

Když odmítneme ruský narativ o tom, že s ponorkou je vše v pořádku a jen byli tak ohleduplní k NATO, že se vynořili, tak o tom, proč se ruský stroj objevil na hladině blízko francouzských břehů, existují dva hlavní názorové proudy.

První tvrdí, že šlo o vynucený manévr: porucha palivového systému mohla omezit možnost plavby v ponoru a donutit velitele vystoupat na hladinu. Druhá možnost – kterou připouští řada západních expertů – zní daleko provokativněji: záměrné testování ostražitosti NATO.

Analytik Basil Germond z Lancaster University upozornil, že podobné incidenty jsou často součástí psychologické hry. „Rusko tím vysílá signál – můžeme se objevit na vašem dvorku kdykoli chceme. Je to operace na hranici války a míru,“ míní Germond.

Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza ale v tomto ohledu tvrdí, že mu přijde pravděpodobnější verze nuceného vynoření kvůli poruše.

„Šlo o diesel-elektrickou ponorku, nikoli jadernou. Nelze sice zcela vyloučit možnost, že šlo o demonstraci síly, ale v tomto případě to není příliš pravděpodobné. Ruské námořnictvo by k takovému účelu spíše použilo jadernou ponorku s větším výtlakem a strategickým významem.“

Bříza se kloní k verzi o technické závadě, která byla tak závažná, že nešlo zůstat pod hladinou. „V takovém případě, pokud posádka nemá na palubě vybavení pro opravu, nezbývá než se vynořit, protože únik paliva v uzavřeném prostoru ponorky představuje vysoce výbušné riziko. To byl pravděpodobně hlavní důvod, proč se ponorka musela vynořit.“

S tím souhlasí i bývalý náčelník Generálního štábu armády ČR Jiří Šedivý. „Ta ponorka měla už dříve, v nedávné době, jeden problém – byl charakterizovaný únikem paliva do vnitřku ponorky. Teď se to pravděpodobně objevilo znovu a ponorka v podstatě není schopná provozu, musela se vynořit. To je ta situace, kterou teď pravděpodobně vidíme.“

Zda bylo vynoření Novorossijsku demonstrací síly, nebo skutečně zoufalým únikem porouchaného stroje, nelze zatím stoprocentně určit. Ale v obou případech má Moskva z výsledku co vytěžit: v ruských médiích se snímky ponorky v Atlantiku proměnily ve vítěznou propagandu o dosahu ruského námořnictva.

Z čistě vojenského pohledu ale incident ukázal i něco jiného: slábnoucí spolehlivost ruské flotily. Ponorky třídy Improved Kilo patří mezi nejtišší na světě, ale jejich konstrukce vychází z 80. let.

„Čas od času se něco podobného stane i jinde – je to velmi složitý stroj, a k poruše dojít může. Ale v případě Rusů je těch incidentů už poměrně hodně. Myslím, že je zřejmé, že Rusové buď nevěnují dostatečnou pozornost údržbě a provozu ponorek, nebo na to dnes nemají prostředky,“ říká generál Šedivý a dodává, že „vzhledem k napjaté době to ukazuje, že se zhoršuje stav ruského loďstva. Taková porucha by se neměla stávat – a pokud už nastane, měli by Rusové být schopni okamžitě reagovat, což se nestalo.“

Případný únik paliva, který podle mnoha indicií a svědectví postihl Novorossijsk, je vážná závada: jak už bylo řečeno, hrozí výbuch i otrava posádky.

Podle think-tanku Impact Policies incident odhaluje hlubší problém – únavu materiálu a logistické limity ruského námořnictva.

Ponorky z Černomořské flotily byly poslední dva roky intenzivně nasazovány proti Ukrajině a mnoho z nich potřebuje servis mimo oblast, kam kvůli uzavřené Bosporské úžině nemohou proplout. „Rusové ztratili svůj přístav v Tartúsu v Sýrii, takže nemají ve Středozemním moři přístav, kde by mohli ponorky servisovat,“ uvádí bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. 

Není vyloučeno, že Novorossijsk měl namířeno do opravárenského zařízení v Severním nebo Baltském moři – a že cesta kolem Evropy byla jedinou možností, jak se tam dostat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.