V dalším předvolebním duelu České jízdy se střetly dva naprosto odlišné pohledy na bezpečnost. Zatímco předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) varuje před Ruskem a Čínou a volá po rychlém zbrojení, jeho kolega z výboru Radek Koten (SPD) vidí hrozbu spíše v pašovaných zbraních z Ukrajiny a drahých nákupech techniky, na kterou navíc Česko nemá lidi.
Pánové, kde vidíte největší bezpečnostní rizika pro Českou republiku v příštích pěti letech?
Žáček: Jednoznačně v tom, že nebudeme plnit naše vlastní závazky. Česko se zavázalo k navýšení prostředků na obranu a dnešní doba to vyžaduje. Ta obrovská hrozba není jen Putinovo Rusko a jeho agrese proti Evropě, ale je za tím i komunistická Čína se svými ambicemi. Pokud bychom jako stát naší velikosti zaváhali, podrýváme kolektivní obranu, která je naší největší silou v rámci NATO.
Koten: Má to vícero hledisek. Ekonomická síla skupiny BRICS, tedy Číny, Ruska a dalších, je evidentní. Evropská unie bohužel ekonomicky zaostává, i kvůli sankcím, cenám energií a Green Dealu. Co se týká vnitřní bezpečnosti, vnímám obrovské nebezpečí v remisi zbraní, hlavně těch ručních, které se mohou pašovat z Ukrajiny do Česka a využívat je kriminální živly a gangy. To ve spojení s migrační krizí vnímám jako obrovské nebezpečí.
Pane Kotene, opravdu je největší hrozbou spojenou s válkou na Ukrajině pašování ručních zbraní? Nejsou to spíš ruské imperiální ambice a fakt, že nás stále vnímají jako svou zónu vlivu?
Koten: Já si úplně nemyslím, že by tady za týden, měsíc nebo za rok byly ruské tanky na Václavském náměstí. Spíš si myslím, že my bychom neměli být ve sféře vlivu Ruska.
Žáček: Proč dneska premiéři států, náčelníci generálních štábů i zpravodajské služby říkají, že Rusko má plány v horizontu tří, pěti nebo sedmi let zaútočit? Protože mají informace, že Rusové ty plány dělají, přestože jsou zdánlivě vyčerpáni na Ukrajině. My nemůžeme čekat a spoléhat na to, že ruský tank už nikdy na Václavském náměstí nebude. To není zodpovědná vláda.
Dvě procenta stačí. Nebo musíme zbrojit jako o život?
Základní spor se vede o peníze. Současná vláda plní 2 % HDP na obranu, v rámci NATO se ale mluví až o 5 %. Kolik byste na armádu dávali vy?
Koten: Z mého pohledu by měly stačit 2 %. Musíme si uvědomit, že podle náčelníka generálního štábu Řehky nám chybí přes 14 000 vojáků, kteří by tu techniku obsluhovali. Je sice krásné dát peníze do zbraňových systémů, ale pokud je nebude mít kdo obsluhovat a nebude řádně vyškolen, jsou nám ty zbraně k ničemu. Musíme také dobudovat infrastrukturu, kasárna, výcvikové prostory. Navíc mě trápí, že naše nákupy jsou prostě drahé.
Žáček: Ten vnitřní dluh armády, který se nakumuloval za minulých vlád, se odhaduje na 100 miliard. Tím, že se neplnil náš závazek 2 % z Walesu, jsou minulé vlády politicky zodpovědné za to, že si Putin vyhodnotil situaci tak, že Západ je slabý, a zaútočil. Nesmíme opakovat staré chyby. A mimochodem, nová technika jako BVP CV90 nebo letouny F-35 je přesně to, co musí mladé vojáky a vojákyně přilákat.
Vy se, pane Kotene, často odkazujete na Donalda Trumpa. Právě on ale tlačí na evropské státy, aby dávaly na obranu mnohem víc, mluví se až o 5 %. Vy byste to odmítli?
Žáček: Zase jdete proti Trumpovi. Nejdřív jste se k němu hlásili jako vlastenci k americkému vlastenci a teď jste na rozcestí, jestli jít s Trumpem, který chce válku ukončit, anebo zůstat u Putina, který v ní chce pokračovat.
Koten: To je hodně smělá konstrukce. My podporujeme myšlenky Donalda Trumpa, on pracuje pro obyvatele Spojených států a to je v pořádku. Každý politik má pracovat pro občany svého státu. Otázkou je, zda budeme jen poslušní vazalové, nebo budeme mít suverénní politiku. Peníze bezmyšlenkovitě proinvestovat za něco, co možná nebudeme nikdy potřebovat, to není správná cesta.
Miliardy na techniku jsou k ničemu, když ji nemá kdo obsluhovat
Pane Kotene, vy tedy vidíte hlavní problém v lidech.
Koten: Přesně tak. Průměrný věk profesionálního vojáka je mezi 38 a 39 lety. Potřebujeme mladé lidi přitáhnout. Ať už zavedením dobrovolné prezenční služby, kde by mohli získat třeba řidičský průkaz na náklaďák nebo zbrojní průkaz. Dnes bezpečnostním sborům chybí i řidiči. Navíc třeba F-35 budou potřebovat vysoce vyškolenou a prověřenou obsluhu na stupeň přísně tajné. Kde ty lidi vezmeme?
Žáček: Ta politická vůle řešit tyto problémy, včetně náboru, je vyjádřená právě těmi finančními prostředky. Týká se to navýšení platů vojáků i nového náboru. Když jsme si schválili nové závazky v NATO, tak je prostě plnit musíme.
Jak byste tedy mladé lidi do armády dostal? Zavedl byste nějakou formu povinné služby?
Koten: Myslím, že na bázi dobrovolnosti je možné všechno. Armáda musí vytvořit atraktivní podmínky. A měla by se vrátit na školy. Nejen dělat nábory, ale měl by existovat nějaký předmět, který by studentům středních a vysokých škol osvětlil, jak armáda funguje. Mnozí mladí dnes ani netuší, že v armádě platí rozkazy, a jsou schopni diskutovat se svým nadřízeným.
Žáček: S tím souhlasím. Příprava na obranu vlastní země by měla začínat v mladším věku, ať už občansky, tak co do schopností. Máme obrovské vzory, jako je třeba Finsko.
Ukrajina nás brání, nebo vysává? Debata se vyhrotila
Česká republika je jedním z největších podporovatelů Ukrajiny. Pokračovali byste v tom, pokud by SPD byla ve vládě?
Koten: Mnoho těch iniciativ je nutné přehodnotit. Když se podíváme na deficity, které Česko za poslední čtyři roky mělo, je evidentní, že velká část směřovala na pomoc Ukrajině a na zbrojní iniciativy. Pomáhali jsme nad rámec ve srovnání s ostatními státy. Nemůžeme to dělat na úkor našich občanů a našich rozpočtů. A pokud má Česko po válce ručit za některé dluhy Ukrajiny, je to pro mě téměř nepřijatelné.
Žáček: Této vize orbánizace a ficizace se bojím. Ty náklady nejsou tak dramatické. Uprchlíci u nás odvádějí peníze do rozpočtů. Muniční iniciativa, kterou jsme geniálně vytvořili, je z valné části financována jinými státy. Umožňuje Ukrajincům bránit se té šílené ruské vražedné agresi. Kdyby se to zastavilo, k čemu to povede? Chceme mít ruské tanky na západní hranici Ukrajiny? Ukrajina bojuje za nás a my tady prostě Rusy znovu mít nechceme.
Pane Kotene, vy tedy voláte po okamžitém ukončení konfliktu?
Koten: Je důležité, aby ten konflikt byl co nejdříve ukončen. Přeje si to i většina Ukrajinců. Podmínky pro mír nebo příměří jsou stále stejné: bezpečnostní záruky pro všechny strany. Dokud je jedna ze stran nedostane, konflikt bude pokračovat. Vychází to z dohod na přelomu 80. a 90. let o tom, kde budou státy NATO a kde je nějaká červená linie.
Jaké bezpečnostní záruky by mělo dostat Rusko, jedna z největších jaderných velmocí?
Žáček: Tohle je nejbrutálnější obhajoba Putinovy vražedné politiky, jakou jsem kdy slyšel, aniž byste řekl slovo Putin. Za prvé, NATO nikdy neslíbilo, že se nebude rozšiřovat, to je ruská propaganda. Za druhé, v době prvních jednání v Turecku se našly mrtvoly v Buči. Vy jinými slovy říkáte, že Ukrajina se měla nechat porazit, okupovat, zavraždit a znásilnit a dohodnout se s útočníkem, který porušil veškeré mezinárodní právo. To přece nemůžete myslet vážně.
Koten: Na přelomu tisíciletí přestalo platit mezinárodní právo. Vzpomeňte si na konflikt v Jugoslávii, kde se bez mandátu Rady bezpečnosti OSN bombardoval Bělehrad. Měřme všem stejným metrem. Pamatujeme si upálení lidí v Domě odborů v Oděse, občanskou válku na východě Ukrajiny. To dělaly nacistické bataliony jako Azov na ruskojazyčném obyvatelstvu. To vše vedlo k eskalaci.
Žáček: To, jak to formulujete, je absolutní nesmysl.
Koten: Je nejvyšší čas vrátit se k diplomacii. To, že se tři roky nejednalo, a nyní se jedná, vidím jako obrovský pokrok. Pokud se Donaldu Trumpovi podaří konflikt vyřešit, bude jeho prezidentské období hodnoceno velice kladně.
Žáček: To je chiméra. Evropa je připravena podpořit Ukrajinu, aby dosáhla míru. A státy zodpovědné za konflikt – Rusko a Čína – to nechtějí. O tom to je.
