Ekologický podvod jménem plug-in-hybrid má na kahánku, nová evropská legislativa mu zatne tipec

KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Hybridy do zásuvky jsou ekologické. Ale jen do doby, než se jim vybije baterie. Když ji nedobíjíte a používáte pouze spalovací motor, logicky pak kvůli vyšší celkové hmotnosti vozu vypouští mnohem víc emisí než auta s konvenčním pohonem. Ze záhadných důvodů však byly těmto vozům před lety propůjčeny stejné legislativní výhody jako čistým elektromobilům. S novou verzí emisní normy Euro 6 by měl tento do očí bijící podfuk skončit.

Plug-in hybridy = auta, která umí fungovat jako klasická spalovací i jako elektrická (která dobíjíte ze zásuvky), jsou pravými „vlky v rouše beránčím“. Pozor, neplést s full-hybridy, které jsou naopak nejefektivnějším pohonem na trhu. 

Problémem plug-in hybridů spočívá v gigantickém rozdílu mezi jejich udávanou a reálnou spotřebou paliva. To, že dokáží část kilometrů absolvovat v čistě elektrickém režimu, znamená, že podle současné metodiky WLTP (Worldwide harmonized Light-duty vehicles Test Procedures) má většina z nich průměrnou spotřebu nižší než dva litry na 100 km a jejich emise jsou pod hranicí 50 gramů CO₂, což je v mnoha zemích opravňuje k daňovým úlevám a různým pobídkám.

Na plug-in hybridy vsadily ve velkém třeba v koncernech Stellantis a Volkswagen. Co s nimi bude dál? Na snímku Peugeot 408.

Staly se proto velice oblíbeným nástrojem snižování flotilových emisí ve firmách a institucích, které je nakupovaly kvůli dotacím a dalším úlevám, nehledě na povinné reportování ohledně plánů redukce uhlíkové stopy v rámci ESG. Řada nezávislých měření přitom ukazuje, že jde o jedny z nejméně ekologických aut vůbec.

Laboratorní myšky

V dobách, kdy se natvrdo plánovalo, že nic jiného než auta na elektřinu nebude v blízké budoucnosti smět na silnice, přišli výrobci s druhem, který měl zákazníka naučit mít rád elektrický pohon. Zjednodušeně řečeno, jde o vozy se spalovacími motory, které jsou vybaveny současně elektromotory s trakčním akumulátorem, jež se v drtivé většině případů nenabíjí od motoru jako u klasického full-hybridu, ale z nabíječky jako elektromobil. Když je baterie nabitá, auto jede prakticky zadarmo a bez emisí jako elektromobil. Když ne, je to přesně obráceně. 

Zákazníci si s plug-inem mohou vyzkoušet, jak je fajn jezdit potichu a s minimálními náklady po městě, ale současně se nemusí bát, že když jim dojde šťáva, zůstanou bezmocně trčet někde uprostřed křižovatky, protože auto má vždy v záloze spalovací motor. 

Řidič hybridu do zásuvky si také v klidu otestuje, jak to chodí s nabíjením a dalšími souvisejícími aktivitami – zkrátka si zkusí, jaké by to mohlo být s čistým elektromobilem. 

Evropským autem roku je elektrický fešák Renault 5. Koho ale tahle pofidérní anketa ještě zajímá?

Evropská federace pro dopravu a životní prostřední, vydávají odborný Odborný magazín Transport & Environment (T&E) ve své analýze už v roce 2020 odhaluje, že i s plně nabitými akumulátory a v optimálních podmínkách měla testovaná auta emise CO₂ vyšší o 28 až 89 %, než udával výrobce. V hybridním režimu s vybitými akumulátory překračovaly deklarovanou spotřebu třikrát až osmkrát.

A v režimu nabíjení akumulátoru benzinovým motorem, který používají majitelé plug-in hybridů typicky při jízdě po dálnici, aby ve městě mohli jet na elektřinu, překročily udávané emise třikrát až dvanáctkrát.

„Plug-in hybridy jsou falešné elektromobily vyrobené tak, aby vyhovovaly laboratorním podmínkám normovaných testů stavěných na klasická spalovací auta a splnily tak papírově limity umožňující daňové úlevy,“ řekla v reakci na výsledky testu zděšená Julia Poliscanova z (T&E). Užtehdy tato organizace navrhovala okamžitý zákaz dotací na auta s tímto druhem pohonu, ale v Evropě ještě nebyla politická vůle tento zjevný emisní podvod řešit. 

Konečně všem rovným metrem?

Lobbing skupin upozorňujících na nesmyslnost metodiky, díky níž plug-in hybridy vykazují nesmyslné údaje o emisích a spotřebě, uspěl až v průběhu loňského roku, který byl v automobilovém průmyslu i legislativním prostředím jednotlivých zemí ve znamení opadnutí euforie z elektromobility.

Nová emisní norma „Euro 6e-bis“, platná od letošního roku, konečně zavádí přísnější metodiku měření spotřeby, která zasáhne právě zejména nabíjecí hybridy. 

Zatímco dříve se emisní testy prováděly na simulované vzdálenosti 800 kilometrů, Euro 6e-bis zvyšuje vzdálenost na 2200 kilometrů. Co to znamená, se agentura International council clean on clean transportation (ICCT) pokusila už dříve ilustrovat na plug-in hybridním vozidle BMW X1 xDrive25e.

Nad plug-in hybridy se začínají stahovat mračna, nevyhovující metodika testování je připraví o jejich jedinou výhodu.

„Za posledních několik let se ukázalo, že v současnosti používaný testovací cyklus neodráží skutečné podmínky používání plug-in hybridů, což má za následek nereálně nízké oficiální hodnoty emisí CO₂. To vede k propastnému rozdílu mezi skutečnou spotřebou paliva a oficiální hodnotou určenou během typového schvalování,“ uvedla v prohlášení ICCT.

Pro zmiňované BMW to v novém cyklu znamená nárůst přibližně 45 gramů CO₂ na 100 kilometrů, na konečných 96 gramů. Tím by ztratilo jakékoli nároky na dotace a daňové úlevy. Notně by tím utrpěly i flotilové emise samotného výrobce.

Další zpřísnění emisních norem se očekává v roce 2027, kdy vstoupí v platnost Euro 6e-bis-FCM. Testovat se bude na celkovou vzdálenost 4 260 km (2 647 mil), což bude znamenat, že stejné BMW vyprodukuje v průměru kolem 122 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Týká se to samozřejmě i stovek dalších plug-in hybridů, které se pro automobilky staly receptem, jak snížit flotilové emise a zákazníkům dopřát výhody elektřiny.

Zoufalá snaha automobilek prodávat elektromobily je nutí zdražovat modely se spalovacími motory

Nad plug-in hybridy se tedy začínají stahovat černá mračna. Jednoduše nebude žádný zásadní důvod, proč je kupovat, protože přijdou o svoji zásadní výhodu – garantovanou dosud nevyhovující metodikou testování. 

Paradoxně je to možná škoda, protože právě v současnosti se tato auta stávají konečně použitelnými. Zejména poté, co koncerny VW či Mercedes-Benz začaly v dobíjecích hybridech používat větší baterie s kapacitou nad 20 kWh, s možností rychlého nabíjení stejnosměrným proudem. Díky tomu zvládnou v bezemisním režimu ujet i 100 kilometrů a konečně lze využít jejich elektrický pohon i při delších cestách, protože baterii bez problémů nabijete během krátké přestávky.

Připomeňme, že plug-in hybridy vyrábějí především evropští výrobci, v čele s koncerny Stellantis a Volkswagen, japonské a korejské firmy je nabízejí pouze jako jednu z alternativ – pokud vůbec.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Ivan Hodáč: O elektromobilitě rozhodne spotřebitel střední třídy. Zákaz spalovacích motorů se změní

Škodovka začala zase jednou dělat hezká auta. U modernizovaného Enyaqu k tomu stačilo docela málo

BMW E9 se proslavilo jako „Batmobil“. Kultovní žraločí kupé dodnes ohromuje nejen nadčasovostí

sinfin.digital