ANALÝZA PETRA DIMUNA | Možnost lustrovat bankovní účty bez svolení soudu, neomezený online přístup k údajům o sociálním a zdravotním pojištění či dokonce ke všem údajům daňové správy – to vše by mohla nově získat policie, pokud by prošel návrh Ministerstva vnitra (MV). Cílem je podle předkladatelů umožnit policii vyhledávat a zajišťovat podezřelý majetek pro účely tzv. zákona o odčerpání podezřelého majetku.
Na začátku února schválila vláda Andreje Babiše kontroverzní zákon o „odčerpání podezřelého majetku“, včetně příslušné novely trestního řádu a dalších zákonů.
Pokud by na zákon poslanci a senátoři kývli, pak by v případě „majetkově podezřelých osob“ mohly soudy u nich zjištěný majetek zabavovat bez toho, aniž by byly odsouzeny za konkrétní trestný čin.
Návrh vznikl již za vlády Petra Fialy, která se rozhodla tímto způsobem promítnout příslušnou evropskou směrnici do českého právního řádu a řešit tím zároveň i problém tzv. průtokových účtů.
Problém je, že se výsledek práce úředníků Ministerstva spravedlnosti (MSp) setkal s drtivou kritikou Nejvyššího soudu a překvapivě i Nejvyššího státního zastupitelství, které bylo tehdy vedeno Igorem Střížem.
Nejenže podle kritiků autoři šli daleko nad rámec toho, co předpokládá příslušná evropská směrnice, ale především zvolili způsob řešení, který zásadním způsobem snižuje právní standardy ochrany základních práv v trestním řízení.
Nejvyšší soud: Návrh umožní účelová trestní řízení
Soudci Nejvyššího soudu dokonce otevřeně poukázali na to, že název předlohy zastírá svůj pravý cíl – tím má být účelové trestní řízení, jehož prostřednictvím by orgány činné v trestním řízení mohly dosáhnout na majetek bez nutnosti prokázat jeho nelegální původ.
„Jedině snad by návrh mohl v tomto směru dávat logiku, pokud by se zcela účelově zahajovalo trestní řízení, ač zde vůbec nebude podezření na spáchání konkrétního zdrojového trestného činu, a to jen proto, aby věc byla odložena a následně se mohlo využít postupů podle navrženého zákona. Takové zcela účelové řešení by však bylo porušováním trestně-procesních pravidel ze strany orgánů činných v trestním řízení, které by mohlo hraničit se zneužíváním pravomoci konkrétním osobám svěřené,“ uvádí se doslova v připomínkách Nejvyššího soudu z února minulého roku.
Podle Nejvyššího soudu by totiž podle návrhu mohly orgány činné v trestním řízení pro účely „odčerpávacího řízení“ disponovat informacemi, které jinak během klasického trestního řízení nemohou získat – jde především o neomezené informace z daňového řízení.
Policejní „Orgán pro vyhledávání majetku“
Že obavy Nejvyššího soudu z února minulého roku byly oprávněné, potvrzuje i doprovodná novela, která již vznikla za vlády Andreje Babiše a do připomínkového řízení ji poslal ministr vnitra Lubomír Metnar.
Vnitro totiž plánuje změnit mj. zákon o policii, trestní řád a zákon o mezinárodní justiční spolupráci tak, aby policejní orgán získal nástroje pro vyhledávání a zajišťování podezřelého majetku určeného následně k odčerpání v rámci zvláštního trestního řízení, tedy ke konfiskaci.
Nejen na úrovni NCOZ, protidrogové a protiteroristické centrály, ale i na krajských správách policie mají být specializované policejní útvary, tzv. Orgány pro vyhledávání majetku, které by aktivně vyhledávaly podezřelý majetek za účelem konfiskace.
Návrh tak počítá s tím, že by takoví policisté – bez předchozího souhlasu státního zástupce či soudu – mohli lustrovat například bankovní účty, získávat přístup k údajům z evidence investičních nástrojů a zaknihovaných cenných papírů, procházet databáze pojištěnců čí získávat údaje od finančních úřadů.
Nově by mohla také policie bez předchozího svolení soudu zajistit podle ní podezřelý majetek až na 7 dnů.
Advokátní komora varuje: Vypínáme právní stát
Proti takovému rozšíření pravomocí policie se v připomínkovém řízení postavila Česká advokátní komora (ČAK).
„Tento přístup představuje zásadní rozšíření pravomocí policejního orgánu (byť specializovaného útvaru) bez odpovídajícího soudního přezkumu či alespoň předchozího souhlasu státního zástupce. Bankovní tajemství je projevem ochrany soukromí zaručené čl. 10 odst. 2 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Prolomení bankovního tajemství bez jakéhokoli justičního dohledu nad činností policejního orgánu nelze považovat za přiměřené, a to ani s ohledem na požadavky konfiskační směrnice, která nepožaduje takovou úroveň přístupu, tedy v podstatě online a bez kontroly,“ upozorňuje ČAK.
Ta v připomínkách kritizuje i prolamování dosavadních hranic poskytování informací z daňového řízení pro účely trestního řízení, když návrh operuje s širokým a nijak neomezeným pojmem „informace získané při správě daní“.
„Daňové spisy obsahují informace získané pod pohrůžkou sankce za nepodání tvrzení nebo za neposkytnutí součinnosti při daňové kontrole – tedy informace, které daňový subjekt nebyl oprávněn odepřít, a které by v kontextu trestního řízení mohly být považovány za sebeusvědčující. Přístup policejního orgánu k těmto údajům bez soudní kontroly představuje obcházení zásady nemo tenetur se ipsum accusare, jak ji vykládá ESLP,“ varuje v připomínkách ČAK.
Podle ní je také nepřípustné, aby „orgán pro vyhledávání majetku“ disponoval veškerými pravomocemi jako policejní orgán ve standardním trestním řízení, tedy aby mohl vyslýchat svědky či provádět prohlídky.
„Z hlediska obhajoby je zásadní, že řada oprávnění podle trestního řádu je vázána na kontrolní mechanismy, jejichž dodržení blanketní odkaz negarantuje. Fakticky tak orgán pro vyhledávání majetku bude mít stejné možnosti jako policejní orgán. To jde nad rámec směrnice a jejího účelu,“ varuje ČAK.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
