Historické sucho na Teplé Vltavě: Nastal čas, aby se tím zabývala vláda?

Teplá Vltava je pro Čechy z hlediska hodnocení vlivu klimatických změn něco jako pro Rakušany alpské ledovce. Zatímco v Alpách ubývá „věčného ledu“, pohled na hladinu Vltavy na Šumavě zase dokumentuje zásadní nebezpečí, které Česku může už brzy hrozit kvůli nedostatku vody.

„Nejde jen o sucho, které snižuje každý rok stav vody ve Vltavě až na minimum. Jde o stále častější, nevyzpytatelné výkyvy stavu vody, které tady v posledních letech zaznamenáváme,“ řekl INFO.CZ mluvčí Národní parku Šumava Jan Dvořák.

Řeka Vltava, pramenící na svahu šumavské Černé hory, je nejen nejdelší českou řekou, ale také zásadním vodním a energetickým zdrojem pro celou Českou republiku. Neobejdou se bez ní města a obce, zemědělci, energetici...

Pokud by, čistě teoreticky, měla mít Vltava dlouhodobě problém s vodou, nemohla by fungovat ani jaderná elektrárna Temelín, závislá na vodě z Hněvkovické přehrady. O vodních elektrárnách na vltavské kaskádě nemluvě.

V poslední době se ale děje něco, co by mělo politiky v Česku vést k maximální obezřetnosti. V ročním průměru nejen ubývá ve Vltavě vody, ale zároveň se tento nedostatek týká i dubna, května a června, kdy by řeka naopak měla po jarním tání sněhu mít hladinu vysoko.

„Od doby, kdy se začalo před dvaceti lety regulovat splouvání Teplé Vltavy v národním parku (z Lenory či Soumarského mostu do Pěkné – pozn. red.), je to s vodu na Teplé Vltavě čím dál tím horší,“ říká Dvořák. Tak málo vody jako letos na jaře a začátku léta ale podle něj park ještě nezažil.

Teplou Vltavu lze splouvat po povinné rezervaci a s průvodcem pouze tehdy, když hladina u Soumarského mostu vystoupá nad hranici padesáti centimetrů. Letos ale byla tato základní podmínka pro splouvání splněna pouze pod dobu 5 dnů, a to včetně května, kdy by se Vltavou mělo „valit“ nejvíc vody v roce.

Místo toho byla i v květnu Vltava hluboko pod normálem a trvá to dodnes. Poslední červnový den ukazoval vodočet u Soumarského mostu 43 centimetrů. Kdo přitom tenhle úsek řeky jel, dobře ví, že i padesáticentimetrová hranice je pro bezproblémovou jízdu na kanoi hraniční, ideální je 60 centimetrů.

Co je ale nejpodstatnější. Hladina vody v řece se chová přesně v duchu popsaných důsledků klimatických změn. Pokud někdo popisuje klimatické změny jako něco, co se projevuje velmi náhlými, extrémními výkyvy počasí od sucha k povodním, pak je Vltava dobrým příkladem.

„Ještě před několika lety se dalo lépe předvídat, že bude třeba týden pršet a pak bude možné čtrnáct dní splouvat. Dnes jsou takové předpovědi nemožné. Přijde prudká bouře, hladina se na několik hodin zvedne a druhý den zase poklesne na minimum. Je to nepředvídatelné,“ říká Dvořák.

Vzhledem ke změně meteorologických a vodních podmínek na Teplé Vltavě podle něj správa parku uvažuje o tom, že příští rok navrhne změnu dosavadního systému registrace. Ten starý totiž vychází ze studie hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), staré 20 let. A od té doby se na Vltavě hodně změnilo.

Přitom vliv těchto změn na vodáctví v národním parku je z hlediska důležitosti až na posledním místě. Mnohem důležitější jsou důsledky pro celou vltavskou kaskádu.

Přehrady na Vltavě byly totiž vybudovány nikoliv „a priori“ kvůli obraně proti povodním, ale především proto, aby nadlepšovaly stav vody v krajině, od nepaměti trpící poměrně častým letním suchem.

V roce 1904 psal například pražský tisk o Vltavě v Praze jako o „zapáchající řece, v níž voda hnije, je zelená jako tráva a plná leklých ryb“. Vltavou tehdy protékalo jen necelých 11,5 metru krychlových vody za vteřinu, tedy takřka pětkrát méně než dnes.

Podobně nízký stav řeky přitom Praha zaznamenala v minulosti mnohokrát. „Ne nadarmo se České republice říká střecha Evropy. Prakticky žádná voda k nám nepřiteče, jsme zcela závislí na vodě, která k nám spadne z nebe,“ řekl už dříve autorovi tohoto článku Jan Daňhelka, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.

Přehrady vltavské kaskády dokázaly a stále dokáží stav vody v řece regulovat tak, že ani při současné vlně veder a suchu v Praze „ryby nehnijí“ a hladiny řeky se drží na úrovni, umožňující dokonce i lodní dopravu. Jenže jak dlouho dokáže vltavská kaskáda plnit svoji funkci?

Do Lipna dnes přitéká výrazně méně vody, než z něj odtéká, podobné je to na všech českých vodních nádržích. A to včetně těch ležících na přítocích Vltavy. Na minimu vody jsou i Sázava, Lužnice či Berounka.

Aby i za takových podmínek Vltava plnila svou ekologickou a vodohospodářskou funkci, musí podle manipulačního řádu vytékat z vyrovnávací nádrže pod Lipnem minimálně 6 metrů krychlových vody za vteřinu. Dnes Lipno vypouští zhruba osm.

Otázkou proto zůstává nejen to, jak by při podobném rázu počasí dokázala vltavská kaskáda plnit svou funkci, ale i to, zda by si nezasloužil nějaký druh regulace už současný průtok. 

Pokud se totiž nestane nějaký zázrak a nezačne vytrvale pršet, bude Lipno zřejmě většinu léta vypouštět pouze „zákonné“ minimum. Jinak ani nemůže.

Protože i při tomto průtoku zůstává Vltava pod Lipnem prakticky jedinou českou řekou vhodnou ke splouvání, dá se očekávat, že přiláká ještě mnohem více vodáků než v jiných letech. A už i někteří odborníci se začínají zamýšlet na tím, zda nějak nezregulovat vodáctví v době, kdy na Vltavě „vody ubývá, ale lidí přibývá“.

Podle mluvčího Povodí Vltavy Hugo Roldana se o nějaké formě regulace vodáctví i na Vltavě pod Lipnem dnes uvažuje, jedná se ale o složitou otázku.

„Určitě bychom o tom nemohli rozhodnout sami, ale pouze po dohodě s obcemi, městy, státem i různými institucemi,“ řekl INFO.CZ Roldán.

Jedna věc je ale jistá už dnes. To, co se v posledních letech děje se stavem vody na Vltavě, by mělo možná více zajímat i politiky. Právě Vltava totiž ukazuje, že důsledky klimatických změn mohou být katastrofální nejen v Arktidě či Antarktidě, ale i v Česku. A možná je čas se na ně lépe připravit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.