J. D. Vance a nový papež Lev XIV. Je na obzoru konflikt mezi katolickou vírou a americkou politikou?

Katolíci tvoří největší křesťanskou denominaci v USA. Hlásí se k ní zhruba 20 % dospělých Američanů, což odpovídá přibližně 53 milionům obyvatel. Počet obyvatel katolického vyznání v USA je na vzestupu, což je do značné míry dáno rostoucí imigrací z Latinské Ameriky.

Výsledky prezidentských voleb v listopadu 2024 ukázaly, že u katolíků došlo k výraznějšímu posunu ve prospěch republikánů. Donald Trump získal sympatie 56 % katolíků, zatímco demokratka Kamala Harrisová jen 41 %.

Byl to zajímavý posun, neboť tato voličská skupina „katolíků“ byla v minulosti rozdělena na více méně stejně velké poloviny. Jedním z důvodů, proč k němu došlo, spočíval ve výběru viceprezidenta.

Donald Trump si k sobě „přizval“ J. D. Vance, senátora za stát Ohio, který byl vychováván jako konzervativní evangelikál, nicméně nejpozději v průběhu roku 2016 se začal považovat za „neaktivního“ člena a ke katolictví formálně konvertoval v létě 2019.

Předpokládá se, že to byl právě Vance, který si zejména v nerozhodnutých státech jako Pensylvánie, Michigan, Wisconsin nebo Florida dokázal získat podporu katolíků.

O to více překvapující bylo, když jeho reakce na zvolení nového papeže byla až nečekaně stručná. Na svém účtu na síti X suše konstatoval: „Gratulujeme Lvu XIV., prvnímu americkému papeži, ke zvolení! Jsem si jist, že miliony amerických katolíků a dalších křesťanů se budou modlit za jeho úspěšné působení v čele církve. Kéž mu Bůh požehná!“

Stručnost Vancových slov může být ryze náhodná, jakkoli by od katolíka šlo očekávat vyjádření delší a především radostnější. Je ale také možné, že ona stručnost odráží doutnající konflikt mezi postoji, které Vance zastává jako viceprezident, a tím, co by měl zastávat jako katolík oddaný svému pontifiku.

O tom, že mezi Vatikánem a Washingtonem nepanuje názorová shoda, se hovořilo mimo jiné, když J. D. Vance navštívil o Velikonocích papeže Františka. Americký viceprezident byl jedním z posledních hostů, kteří s ním měli možnost hovořit před jeho smrtí. O přesném průběhu schůzky není mnoho známo – byla velmi krátká a podle Vatikánu mělo jít pouze o „výměnu velikonočních pozdravů“.

Faktem ale je, že papež František za svého života administrativu Donalda Trumpa kritizoval za deklarované plány masové deportace migrantů. Měsíc před svou smrtí důrazně varoval, že vyhošťování migrantů pouze na základě skutečnosti, že jim chybí doklady, je zbavuje jejich důstojnosti, a to nemůže dopadnout dobře.

Také kardinál Prevost, ještě před svým zvolením do čela katolické církve, sdílel na sociálních sítích příspěvky, které Donalda Trumpa i J. D. Vance odsuzovaly. Například v roce 2015 sdílel článek z deníku Washington Post s názvem „Kardinal Dolan: Proč je proti-imigrační rétorika Donalda Trumpa tak problematická.“

Později Prevost sdílel zprávu známé katolické řeholnice, sestry Helen Prejeanové, která se stala mediálně známou svým aktivním postojem proti trestu smrti. Na svém účtu „Sister Helen Prejean“ na síti X v září 2017 napsala: „Stojím na straně #Dreamers a všech lidí, kteří usilují o imigrační systém, který je spravedlivý, čestný a morální“.

Zatímco Vance se na veřejnosti odvolával na katolické učení, aby tím mohl ospravedlnit imigrační politiku Spojených států, hlava katolické církve na péči o migranty (a jiné marginalizované skupiny) kladla velký důraz. Papež František často opakoval, že každý člověk má svou důstojnost a vyzýval k solidaritě a lidskému zacházení se všemi skupinami.

V únoru tohoto roku zaslal František otevřený dopis americkým katolickým biskupům, ve kterém vyvracel teologické koncepce, které používal J. D. Vance. Americký viceprezident během svého rozhovoru pro televizi Fox News 29. ledna prohlásil: „Existuje stará škola – a myslím, že je to mimochodem velmi křesťanský koncept – že miluješ svou rodinu, pak miluješ svého bližního, pak miluješ svou komunitu, pak miluješ své spoluobčany a svou vlastní zemi, a teprve potom se můžeš zaměřit na zbytek světa a stanovit si jeho priority.“

Tato svébytná interpretace katolické doktríny nenechala klidným ani kardinála Prevosta. V reakci na Vancova slova na svůj účet na síti X zveřejnil článek z časopisu National Catholic Reporter, a k němu připsal: „J. D. Vance se mýlí: Ježíš po nás nežádá, abychom hodnotili naši lásku k druhým.“

Autorka tohoto článku Kat Armasová je americko-kubánská teoložka a spisovatelka, která se – mezi jinými – zabývá tématem biblické intepretace, tedy způsobům, jak lidé rozumí a jak si vykládají texty Bible. 

Ve svém textu napsala: „Ježíšovi nešlo o to, aby rodina byla na prvním místě a bližní až na druhém. Šlo o to, aby se odbouraly kategorie, které nám brání vidět jeden druhého jako hodného lásky. Láska k rodině a láska k bližnímu si nekonkurují, jsou součástí téhož svatého povolání.“

Papež Leo XIV. bývá označován jako umírněný kandidát, který je myšlenkově velmi blízký svému předchůdci. Bude-li pokračovat v linii, kterou nastavil papež František, bude zajímavé pozorovat, do jaké míry bude J. D. Vance schopen oslovovat katolické voliče a zda se jeho katolické vyznání nebude dostávat do konfliktu s hodnotovým systémem Trumpova hnutí MAGA-republikánů.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.