GLOSA LADISLAVA NAGYE | Jen málo herců zanechalo v dějinách českého filmu takový otisk jako Jiří Bartoška. S ním odchází celá jedna epocha.
Jiří Bartoška byl fenomenální herec a velice úspěšný manažer. Seznam rolí, jimž dal výraz na plátně či v divadle, je úctyhodný, stejně úctyhodná a nepřehlédnutelná je jeho role ředitele karlovarského festivalu. Z provinční události dokázal udělat záležitost světovou – svým šarmem, nápaditostí, ale především tvrdou prací.
Pro nás, kteří jsme vyrůstali v sedmdesátých a osmdesátých letech, nebyl ten Bartoškův šarm a charisma něčím překvapivým. Vlastně nás provázel od dětství. Od Osady havranů přes Sanitku dál. V jistém smyslu byl – společně třeba s Karlem Heřmánkem nebo Radoslavem Brzobohatým – ztělesněním herce. Hvězda v době, která hvězdám zdaleka nepřála tak, jako jim přeje doba dnešní.
Jenže zatímco dnešní doba plodí hvězdy instantní, doba pomalejší, analogová a televizní překládala publiku hvězdy trvalé. Jednou z nich byl právě Jiří Bartoška. Ve srovnání s řadou svých kolegů ze showbyznysu měl Jiří Bartoška jednu obrovskou přednost: s nikým si nezadal, vždy si udržel noblesu a nadhled. Pro mnohé z lidí mé generace byl někým, kdo tu s námi byl od dětství a o kom jsme si naivně mysleli, že tu tak nějak bude pořád.
Jeho síla byla přirozeně v obrovském charismatu. Zároveň asi není přehnané tvrzení, že dnešní doba takovou stálou hvězdu už nezplodí. A to hlavně kvůli technologické roztříštěnosti a potřebě nacházet nové a nové hvězdičky.
Jiří Bartoška se nám vepsal do duše prostřednictvím televize. A ve vzpomínkách řady z nás jistě zůstane i dávno poté, co televize už vyklidila pole. To není malý úspěch.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
