ROZHOVOR | Ruské volby podle téměř kompletních výsledků nepřinesly zásadní překvapení v rozložení sil, v terénu však odhalily stav společnosti i fungování státního aparátu. Přímo před volebními místnostmi v Moskvě se k podpoře vládního Jednotného Ruska nikdo nehlásil, přesto strana bezpečně udrží ústavní většinu. Publicista a rusista Jiří Just v rozhovoru popisuje kuriózní i drsné detaily hlasování, roli elektronického systému i to, proč běžné Rusy víc než posuny fronty trápí nedostatek benzínu.
Následující text je redigovaným zápisem rozsáhlého rozhovoru s Jiřím Justem v pořadu Info Talks. Rozhovor vznikl v pondělí 21. září v době, kdy ještě pokračovalo sčítání hlasů. Pro publikaci 22. září byly vypuštěny pasáže překonané dalším vývojem a časově citlivé údaje v redakčních otázkách a doprovodném textu byly aktualizovány. Odpovědi hosta byly pouze redakčně kráceny a jazykově upraveny bez změny jejich významu. Definitivní výsledky voleb má ruská Ústřední volební komise uzavřít 25. září.
Volební plakáty u alkoholu a nácvik ve školkách
Volby v Rusku jsou kategorií samy pro sebe. Zaujaly tě v těch letošních nějaké pikantní momenty?
Těch bylo. Samozřejmě ty obligátní jako tradiční výsledek Ramzana Kadyrova - téměř 100 procent. Čečensko vždycky dokáže překvapit.
V různých regionech zase učili děti hlasovat ve školkách, to mi přijde rovněž zvláštní.
A to nejlepší mám z vlastní zkušenosti tady z naší čtvrti: plakáty, které zvaly voliče k volbám, byly primárně vylepeny na obchodu s alkoholem, zatímco vedlejší sámoška neměla nic. Nevím, jestli to znamená, že volby cílí na konkrétní publikum, ale každopádně to bylo velice pikantní.
Jednotné Rusko získalo podle téměř kompletních výsledků necelých 58 procent, zatímco minule to bylo kolem 50 procent. Jak tento skok interpretovat? Znamená to nárůst reálné podpory, nebo je to spíše vizitka státního aparátu?
Symbolizuje to, že ruský režim kontroluje nejen volební proces, ale celkově situaci v zemi. Dokáže Jednotnému Rusku - partaji napojené na Kreml posledních 19 let - nejenom doručit ústavní většinu, ale ještě zvýšit její potenciál a naopak snížit počet hlasů pro kvaziopoziční partaje, které by teoreticky mohly dělat problémy nebo se vyjadřovat způsobem, jaký by se Kremlu nelíbil. Rozhodně to vypovídá o dominanci a maximální kontrole.
Těch zhruba 58 procent je navíc jen jedna část. Drtivou většinu mandátů má Jednotné Rusko i v jednomandátových obvodech. To je jasná dominance.
Jde o výkon státního aparátu. Podpora v tom samozřejmě hraje určitou roli, Jednotné Rusko je spojeno přímo s ruským státem a Vladimirem Putinem. Rusové jsou navíc mimořádně konzervativní, obávají se změn a Jednotné Rusko je pro ně symbolem do jisté míry stability. Ale že by šli hlasovat s úsměvem na rtech, protože jim strana slibuje zářnou budoucnost, to v žádném případě.
Ptal jsem se lidí před volebními místnostmi, za koho hlasovali, a ani jeden mi nepřiznal, že za Jednotné Rusko. Buďto mě odpálkovali: „Já vám to říkat nebudu, jste zahraniční novinář, jděte pryč,“ nebo mi řekli, že volili komunisty, Jabloko či Nové lidi. Nikdo se tím příliš nechlubí. A jak jsme rozebírali dříve, někteří lidé jsou k volbě Jednotného Ruska zkrátka nuceni, takže ti se tím také chlubit nebudou.
Vítězný Kadyrov a disciplinovaná Moskva
Gubernátoři tradičně soutěží o to, kdo do Kremlu doručí nejlepší výsledek. Ukázaly se v tomto ohledu zajímavé regionální rozdíly?
Jasným vítězem je Ramzan Kadyrov, který získal téměř 100 procent hlasů.
Pozoruhodná je ale například republika Komi ležící tisíc kilometrů od Moskvy. Těží se tam uhlí, dřevo, zřejmě i ropa, ale historicky to byla oblast náchylná k výkyvům. Někdejší tamní gubernátor dokonce skončil ve vězení, protože měl kriminální gang a skupoval státní majetek. V takto specifické republice nynější gubernátor dokázal Jednotnému Rusku upevnit pozici a doručit výsledek.
A pak je tu Moskva. Ta hlasovala ve velkém elektronicky a Jednotné Rusko v jednomandátových obvodech nedalo žádnému opozičnímu kandidátovi šanci. Hlavní město bývalo vnímáno jako kvaziopozičnější region schopný generovat alternativní politiky, tentokrát ale režimu nedarovalo vůbec nic.
Elektronické hlasování jako protestní útočiště
Noví lidé získali celkově kolem osmi procent, v dálkovém elektronickém hlasování na federální platformě ale přes 15 procent. Stali se pro část společnosti alternativou?
Celkový výsledek Nových lidí není tak zářný, jak se předpovídalo – mluvilo se až o 11 procentech a v jednomandátových obvodech nezískali jediného poslance.
Úspěchem je ale právě to druhé místo v elektronickém hlasování za Jednotným Ruskem s více než 15 procenty. Vypadá to, že lidé hlasující z domova nebo přes terminály ve volebních místnostech skutečně vnímali Nové lidi jako partaj, do které lze vložit protestní potenciál. Nevyhráli, ale ten zisk je zajímavý.
Moje manželka pro ně také hlasovala elektronicky, protože se jí zdáli jako jediná možná alternativa k ostatním stranám. Je to víceméně opozice.
Během volebního víkendu zasáhl Moskvu a její okolí velký dronový útok. Semkla tato událost lidi okolo režimu, nebo volby vůbec neovlivnila?
Ani jedno. Lidé se nijak nesemkli, spíše je to vystrašilo a bylo jim to nepříjemné, protože se obávali praktických následků - ne výsledku voleb, ale toho, že v Moskvě bude zase méně benzínu, jehož nedostatek stále přetrvává.
K útoku navíc došlo v noci, takže samotný průběh hlasování to nenarušilo. Ptal jsem se známého, který dělal pozorovatele v Podolsku, a potvrdil, že volební místnosti normálně fungovaly. Útok měl čistě ekonomické a společenské dopady, do politické reakce se nepřetavil.
Pokud jde o účast přímo na místech, v klasických urnách bylo hlasů spíše méně. V Moskvě totiž přes tři miliony - možná až 3,5 milionu - lidí volilo elektronicky. Pozdější údaje tuto řádovou velikost potvrdily.
Co je pro Moskvu v tuto chvíli nebezpečnější: posun frontové linie o pár kilometrů, nebo zrušené lety a fronty na čerpacích stanicích?
Obojí nahlodává atmosféru, ale každé jinak. Běžní ruští civilisté, zejména v Moskvě, posun fronty a úspěšné ukrajinské operace kolem Lymanu nevidí, protože jim o tom ruská propaganda neříká. Působí to spíše v zákulisí a vytváří to tlak přímo na režim a lidi, kteří se o válku aktivně zajímají.
Naproti tomu dražší benzín, jeho nedostatek a dočasně uzavřená letiště představují každodenní realitu, se kterou se běžní Rusové setkávají přímo a která jim vadí. Vliv na náladu ve společnosti mají obě tyto roviny.
Protesty, které v ulicích skoro nebyly vidět
Objevily se zprávy, že příznivci vyřazeného Jabloka nosili do místností skutečná jablka nebo že se tvořily polední protestní fronty. Zaznamenal jsi v ulicích nějaký odpor?
O jablkách novináři psali, ale já osobně jsem v pěti či šesti volebních místnostech, které jsem navštívil, nic takového neviděl. Pohyboval jsem se tam i kolem poledne, kdy opoziční představitelé včetně Julije Navalné vyzývali k protestní účasti ve dvanáct hodin, a neviděl jsem ani jablka, ani velké fronty.
Nevylučuji, že se to někde stalo, opoziční média o tom informovala, ale byl to naprosto marginální jev.
Co můžeme čekat od ruské majority? Ta s Jablokem nesympatizovala ani před válkou a těžko s ním bude masivně sympatizovat teď. Na federální hlasování to žádný viditelný dopad nemělo.
Minule jsi naznačoval, že po volbách mohou nastat širší personální změny. Už se vládní škatulata rozhýbala?
Na to je ještě brzy. Oficiální výsledky mají být oznámeny až 25. září.
Kreml těmito volbami získal především potvrzení kontroly a mobilizaci společnosti. Tyto dva aspekty jsou pro něj klíčové a tento cíl splnil. K žádným mimořádným situacím nedošlo, opozice na federální úrovni neuspěla a iluze podpory válečného úsilí zůstává zachována.
A více než tři sta poslanců, kteří budou zvedat ruce podle potřeb Kremlu, je pro vedení země zásadních.
Kde hledat signály další mobilizace
Jaké ukazatele bys doporučil sledovat těm, kteří chtějí odhadnout, zda v Rusku nehrozí další vlna mobilizace?
Doporučuji sledovat změnu rétoriky Vladimira Putina a dalších ruských představitelů. To je mimořádně důležité. Do samotného vojenského systému nevidíme, nevíme, jak přesně armáda reaguje na případné příkazy.
Pokud ale rétorika vůči Ukrajině znatelně přitvrdí, začne se mluvit o nutnosti dosáhnout konkrétních výsledků, nebo se naopak v médiích začne otevřeněji mluvit o ukrajinských úspěších u Lymanu, bude to jasný signál, že se veřejnost na něco připravuje.
Jelikož do procesů uvnitř aparátu nenahlédneme, musíme pečlivě číst tyto drobné signály v ruských médiích.
Posunuly tyto tři volební dny ruskou společnost někam dál?
Bohužel ne. Tyto volby Rusko nikam neposouvají a společnost se ani prostřednictvím voleb nikam posouvat nechce - není to událost, která by měnila poměry v zemi.
Pozoruhodný byl pouze obrovský důraz na elektronické hlasování. Nejde o úplnou novinku, elektronicky se volí zhruba sedm let, ale ten nynější brutální tlak, aby tímto způsobem hlasovalo maximum lidí, a fakt, že se to aparátu skutečně podařilo prosadit, je klíčový moment.
A na dosavadním výsledném obrazu voleb se to podle mě podepsalo zcela zásadně.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
