Klára Sovová: Cyklopruhy bych vzala ředidlem a odmazala. Pražská doprava trpí ideologií

Proč chcete být pražskou primátorkou?

Rozčiluje mě, kam Praha momentálně dospěla. Kam jsme to dotáhli s dopravou, kam se Praha dostala se stavebním řízením a jak vlastně stagnuje. Z jedné strany Prahy na druhou jezdíme hodinu a půl. Dokážete si přečíst noviny, když vyjedete z jedné strany města a jedete navštívit své rodiče. Dospěli jsme k ceně 200 tisíc korun za metr čtvereční bytu, a dneska možná ještě výš, když se jedná o zajímavý byt. To všechno je způsobeno tím, že stavební řízení nefunguje, nefungují služby. Pro Prahu je potřeba, aby se začalo investovat a aby začala žít.

Když se podívám na vaše minulé kandidatury, v letech 2018 a 2020 to byl Senát za Trutnov, pak sněmovní volby v Královéhradeckém kraji a teď najednou Praha. Jak si má volič vysvětlit, že po třech kandidaturách na severu Čech jdete na pražskou primátorku?

Já jsem Pražák. Narodila jsem se v Praze, chodila jsem na základní školu v Jeseniově ulici, na střední školu v Hellichově ulici a práva jsem studovala na náměstí Curieových. Pětadvacet let mám v Praze advokátní kancelář a žiju v Praze. Mám samozřejmě i hotely v Krkonoších, ale žiju tady. Věnuju se zde i dalším firmám, například uvedení na trh léku pro lidi, kteří trpí rakovinou. Těch firem mám víc, mimo jiné se mi podařilo koupit mediálně známou Luční boudu, kterou jsem podle mého názoru zachránila pro Krkonoše a udržela v provozu.

Co se týče Senátu, tam nemusíte mít bydliště, kandidujete jako osobnost. A u poslední kandidatury za Motoristy v Královéhradeckém kraji jsem tuto stranu chtěla podpořit a podpořila jsem ji, s paní Renátou Veseckou jsme byly velmi dobrý tým. Ale srdcem jsem Pražák, žiju v Praze a Praha je můj domov. Krkonoším jsem věnovala nekrátký úsek života, ale jsem v Praze.

Vaše první kandidatura byla za Nezávislou iniciativu, což byla formálně právní nástupkyně Nezávislé erotické iniciativy, kde jste byla i místopředsedkyní. Jak jste se k ní dostala a co bylo motivem jít do politiky?

Dlouho znám pana Richarda Knotta. Byla to docela zajímavá akce, strašně jsme se u toho pobavili. Přišli jsme tenkrát s myšlenkou, že zkusíme trošku rozhýbat to, co bylo v Senátu, protože tam seděly staré struktury. Řekli jsme si, že to tam zkusíme rozhýbat, a to se nám myslím docela podařilo. Chtěli jsme jít do voleb úplně vážně.

V určitém období člověk zvažuje, že má relativně hodně životních zkušeností a chtěl by je nabídnout veřejné službě.

Potom jste kandidovala za ODS. Čím vás tato strana zklamala, že jste od ní odešla k Motoristům?

ODS mi v té době byla blízká, prosazovala méně byrokracie, více svobody a nižší zdanění. Vždycky jsem ODS podporovala, naše rodina patřila k největším sponzorům strany, takže jsme ODS a pravicové myšlenky podporovali dlouhodobě. Jenže ODS začala z těchto pravicových myšlenek úplně uhýbat. Úřady pod nimi začaly trošičku bobtnat a zvedli daně.

Já to té straně vyčítám docela dost a myslím si, že je nás víc takových podporovatelů, kterým už to nevyhovovalo. ODS nám všem zvedla daně, ačkoliv slibovali, že to neudělají. Tvrzení, že daňová kvóta zůstala stejná, nesdílím. Nesplnili sliby, které dávali. Od myšlenky svobody začali maličko uhýbat k myšlence výchovy občana, k zákazům a příkazům. A to se mi nelíbí. Proto dnes hodně voličů ODS zvažuje alternativu a všímá si Motoristů.

Co vás oslovilo na Motoristech?

Motoristé preferují osobní svobodu. Svobodu volby rozhodnout se, jestli pojedete vozem, půjdete pěšky, nebo zvolíte jiný způsob dopravy. Svobodu se prostě rozhodnout.

Ale svobodu volby vám přece nikdo nebere. Nikdo vám nezakazuje přijet autem, jít pěšky nebo přijet na koni.

Domnívám se, že to úplně není pravda. Všimněte si třeba magistrály. Momentálně přes ni povedou koleje na Václavské náměstí, buduje se tam přechod a omezení funguje tak, že stojíte strašně dlouho v kolonách. Omezuje vás to časem. Najednou si řeknete, že to auto radši nevyužijete, protože je to uměle nastavené tak, aby Praha byla neprůjezdná.

V Praze by to tak přitom být nemuselo. Cíleně zde vznikají ideologická opatření, která omezují dopravu. Vezměte si cyklopruhy. Z jedné strany máte oddělenou cyklostezku, kde může cyklista pohodlně jet, ale hned pár metrů vedle je na silnici cyklopruh, který omezuje dopravu, zneprůjezdní ulici a zapříčiní kolony. Stojíte v koloně, když jste místo toho mohl být v kině, s dětmi nebo produkovat HDP. A za vámi stojí autobus městské hromadné dopravy a všichni se dívají na cyklopruh. Nebo nápad s humanizací magistrály – tam ještě přidělají květníky.

Cyklopruhy byste v Praze zrušila úplně?

Jsem fanouškem cyklostezek, ale u cyklopruhů říkám: ředidlo a odmazat. Podle dat, která zveřejňuje sama Praha, využívá dopravu na kole zhruba jedno procento lidí.

Rádi bychom zbavili pražské silnice ideologických věcí. Vedle cyklopruhů máme spoustu jednosměrek, zelených sloupků balisetů a zúžení, která by tam vůbec nemusela být. Domníváme se, že některé z nich byly udělány schválně z ideologických důvodů. Konkrétní příklad: u Žlutých lázní máte zúžený pruh jen kvůli tomu, aby tam byl cyklopruh, a hned vedle vede cyklostezka. V Pelléově ulici je to samé – cyklopruh končí na čtyřproudé křižovatce. To všechno chceme prozkoumat a odstranit jako první věc pro pražské řidiče. Když máte dva pruhy místo jednoho, doprava se prostě zlepší.

Hlavním dopravním problémem Prahy ale nejsou jen cyklopruhy. Kde vidíte klíč k Městskému okruhu? Sama mluvíte o termínu zahájení v roce 2028, což zní velmi odvážně.

Nejdůležitější je dostavba Městského okruhu, to je zásadní věc. Chtěli bychom ho dostat ze šanonů na staveniště do roku 2028. Vázne to momentálně na Ministerstvu životního prostředí kvůli stanoviskům EIA, což jsou posouzení vlivu na životní prostředí zhotovená v roce 2012.

Paradoxně se tady otevírá okno příležitosti, protože pokud Motoristé získají Ministerstvo životního prostředí, jsme strana, která chce Městský okruh dostavět a ukončit ideologický boj proti majitelům automobilů. V přechodných ustanoveních liniového zákona se naštěstí podařilo umožnit prodloužení platnosti těchto stanovisek EIA.

V roce 2019 pánové Scheinherr, Hlaváček a Hřib zastavili žádost o stavební povolení, kde bylo 4,5 kilometru tunelů, a začali projekt přepracovávat na 9,5 kilometru tunelů. Když je doprava pod zemí, je to v pořádku, ale vedlo to ke zdvojnásobení ceny z původních odhadů. Vůbec nechápu, proč se nezačalo stavět těch 4,5 kilometru, které už byly připravené. Komise pro cyklistiku vznesla tolik námitek, že projekční práce prakticky zabrzdila. Mám obrázek z roku 2018, kde je Pražský i Městský okruh, a nejsmutnější je, že platí dodnes – nepřibyla ani jedna nová funkční silnice.

Dokázala byste po volbách spolupracovat na magistrátu s ODS navzdory kritice, kterou vůči ní máte?

Karty rozdají až voliči. Pokud budeme tím jazýčkem na vahách, abychom dělali politiku zdravého rozumu a vnesli méně ideologie do dopravy a stavebního řízení, pak je pro nás partnerem každá strana, která se na tom s námi bude chtít podílet a pomoci Pražanům. Snad s výjimkou Pirátů, ty vylučujeme.

Jak se stavíte k městské hromadné dopravě a ceně kuponu Lítačka? Měla by zdražit?

Podle nás by měla být městská hromadná doprava pro Pražany zdarma. Praha už dnes doplácí na provoz MHD 23 miliard korun ročně. Když si tuto sumu rozpočtete na jednoho obyvatele Prahy, vychází to zhruba na 30 tisíc korun, které už každý z nás na dopravu odvádí. Pokud vezmete pouze ekonomicky aktivní obyvatele, kterých je v Praze zhruba 650 tisíc, doplácí každý z nich skoro 70 tisíc korun.

Na jízdném se ročně vybere zhruba 4 miliardy korun, což tvoří pouhých 18 procent celkových nákladů. Přijde mi, že si Pražané bezplatnou dopravu zaslouží. Navíc by to mohlo přispět k tomu, že lidé nechají auto doma, protože nebudou muset řešit nákup lístků ani žádné překážky.

Z čeho by se ale platil rozvoj sítě, stavba metra D, plánované metro O nebo nové tramvajové tratě, když město přijde o čtyři miliardy z jízdného?

Víte, kolik má Praha uloženo na účtech u soukromé banky? Jenom úroky z těchto peněz by pokryly rozdíl, který se momentálně vybírá na jízdném. A metro D je přece spolufinancováno Evropskou investiční bankou.

Silnice navíc musí sloužit i autobusům, které tvoří kolem 1 500 kilometrů obslužných tras, zatímco tramvaje obsluhují jen zhruba 150 kilometrů. Když uměle zúžíte silnici ze dvou pruhů na jeden, stojí v té koloně i autobus. Pro nás je bezplatná MHD jednoduché a chytré řešení, které lidem umožní více využívat hromadnou dopravu, ale zároveň jim ponechá svobodu volby sednout do auta. V Česku už existuje několik měst, kde MHD zdarma funguje, a Praha může být v celoevropském měřítku v něčem první.

Mluvíte o nutnosti provést hloubkový audit magistrátu. Jak byste k němu přistoupila?

Dělám advokátku pětadvacet let. Když se podívám na smlouvu, skoro přesně vím, kudy běží korupční zajíček. Motoristé provádějí audity všude, kde mají možnost, a vzhledem k tomu, kolikrát už na pražském magistrátu zasahovala policie, audit mapující nakládání s veřejnými prostředky není nikdy na škodu. Já na magistrátu nesedím, nemám informace zevnitř, takže nedokážu říct, jak tam audity probíhají dnes a zda dokážou věci skutečně rozkrýt.

Výraz „kudy běží korupční zajíček“ zní, jako byste korupci na magistrátu brala jako hotovou věc.

Byl to obrat, ale připomínám, že když na magistrátu zasahuje policie, mluví se o korupci prakticky vždy. Vzpomeňte si na nedávný případ, kdy si úředníci vytvořili skupinku a za peníze pomáhali developerům zajistit příjezdy k nemovitostem i proti stanovisku dopravní policie.

Nechci nic předjímat, vážím si práce řadových úředníků a jsem přesvědčená, že se snaží dělat svou práci co nejlépe. Jde o to systém zjednodušit. Když občan přijde řešit stavební řízení, má mít k dispozici úředníka, který se mu může věnovat hned, aniž by byl přetížený.

Motoristé ale často mluví o radikálním osekání byrokracie, Filip Turek dokonce dříve mluvil o úřednících jako o parazitech. Kde stojíte vy mezi ochranou přetížených úředníků a rušením úřadů?

Pan Turek to několikrát vysvětloval – mluvil o té části úředníků, kteří zneužili svou pravomoc. My prosazujeme digitalizaci. Na kandidátce za mnou stojí softwarový odborník Adam Paclt, zakladatel firmy Raynet. Vidíme obrovské úspory ve využití nových technologií. Úředníků nemusí být víc, a přitom mohou méně pracovat.

Konkrétním příkladem jsou pokuty, ačkoliv my z principu odmítáme šikanování řidičů pokutami. Pokud software a umělá inteligence dokážou celou věc předpřipravit a seřadit, úředník už pouze zkontroluje správnost a vydá konečné rozhodnutí s razítkem. Tímto způsobem lze ušetřit ohromné množství pracovní síly a celou agendu zrychlit.

Praha patří podle dostupnosti bydlení k nejdražším metropolím v Evropě, na průměrný byt je potřeba zhruba 15 ročních platů. Má stavět město prostřednictvím Pražské developerské společnosti, nebo soukromníci?

Jednoznačně stojíme na straně soukromé výstavby. Město má připravit podmínky a vybudovat infrastrukturu, ale stavět mají soukromí investoři, kteří to umějí.

Pražská developerská společnost po šesti letech a 400 utracených milionech korun získala povolení na pouhých 22 bytů. Pokud v tom někdo vidí efektivitu, já teda ne. Takhle se výstavba urychlit nedá. Praha potřebuje masivně stavět, aby nabídka převýšila poptávku a ceny začaly stagnovat.

Pomoci by měla novela stavebního zákona, kterou jsme pomohli prosadit na vládní úrovni i po vrácení Senátem. U velkých projektů nad 10 tisíc metrů čtverečních bude rozhodovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, což by mělo zkrátit lhůty pro povolení z dosavadních osmi až deseti let na rok či dva. Druhou podmínkou je Metropolitní plán, který sice považujeme za málo ambiciózní, ale otevírá prostor pro výstavbu až 350 tisíc bytů. Teď je potřeba vůle na stavebních úřadech, aby se projekty nezasekávaly.

Většina mladých rodin ale v Praze na hypotéku vůbec nedosáhne. Jak jim pomůže pouhé zrychlení soukromé výstavby?

Řešením je dostupné nájemní bydlení. Odmítáme ale model, kdy město vezme veřejné peníze všech Pražanů, samo postaví byty a pak je bude někomu dotovaným způsobem přidělovat. Pokud lidé chtějí bydlení, nemohou si ho pořizovat za peníze ostatních.

Město má vytvořit podmínky a nabídnout pozemky pro investory, kteří levnější nájemní bydlení umějí postavit – samozřejmě nikoli v centru města, ale na okrajích a na brownfieldech, kde by se v některých lokalitách mělo stavět i do větší výšky, což zlevňuje výstavbu. Příkladem je projekt České spořitelny, která s využitím levného financování od Evropské investiční banky nabízí dostupné nájemní byty pro potřebné profese, jako jsou hasiči nebo zdravotní sestry, s nájmem zhruba o 20 procent pod tržní hladinou.

Pojďme k aktuální kauze. Společnost Dekonta, ve které držíte majetkový podíl, měla podle ministra životního prostředí Petra Hladíka získat bez výběrového řízení armádní zakázku na likvidaci ekologické zátěže na Šumavě. Kdy jste se o tom dozvěděla?

Když jsem přijala kandidaturu na primátorku Prahy, rezignovala jsem na své místo v dozorčí radě Dekonty. Byla to pouze dozorčí funkce, v Dekontě jsem nikdy žádné rozhodovací pravomoci neměla. Mám tam velmi malý, minoritní akcionářský podíl, který je tak malý, že ani nemusí být uveden v evidenci skutečných majitelů. Mám také akcie ČEZu a taky tam o ničem nerozhoduji. Považuji celou věc za nefér útok vůči společnosti Dekonta, která patří v likvidaci ekologických škod k nejlepším na trhu.

Podle dostupných informací máte v Dekontě podíl zhruba 7,5 procenta. Nerozumíte tomu, že na veřejnost působí podezřele, když stranický ministr plánoval zadat dvousetmilionovou zakázku bez soutěže firmě, v níž má podíl jeho spolustranická kandidátka na primátorku?

Já tomu nerozumím. Na trhu podle dostupných informací nebyla žádná jiná firma, která by měla oprávnění takto specifickou sanaci provést. Pan ministr tedy oslovil firmu, která to jako jediná dokázala realizovat. Nemohu za to, že na trhu nikdo jiný s příslušným oprávněním neexistuje – mezi kým byste chtěl dělat výběrové řízení, když nikdo další není?

Já jsem o této zakázce s panem ministrem nikdy nemluvila, nijak jsem se na tom nepodílela a firmu neřídím. Vláda nakonec rozhodla, že sanaci provede armáda sama, což pokládám za správné – armáda si tam ten nepořádek udělala, ať si ho také vyčistí. Místo toho, aby se řešilo, jaké nebezpečné látky v těch sudech leží a proč tam byly tak dlouho, vytváří se kauza z toho, kdo to měl sanovat.

Kdybyste seděla v městské radě a o zakázku Prahy by se ucházela firma, kde máte majetkový podíl, jak byste se zachovala?

Jako advokátka s pětadvacetiletou praxí bych samozřejmě o takové zakázce vůbec nehlasovala. Právě proto jsem z dozorčí rady Dekonty odešla předem, aniž bych tušila, že se někde najdou staré sudy. Žádný střet zájmů v tom není a odmítám pokusy Motoristy na tomto tématu diskreditovat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc!