KOMENTÁŘ JAKUBA HRUŠKY | Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko bylo jedním z programových slibů současné vlády. Co stojí za jeho neúspěchem? Šlo o souhru několika fatálních chyb: od „prokaučovaného“ začátku a nešťastných ústupků, přes legislativní past, která otevřela dveře desítkám pozměňovacích návrhů, až po finální politické boje, které celý proces pohřbily. Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, přináší detailní pohled v textu původně publikovaném na facebookovém profilu autora, který zde s jeho svolením zveřejňujeme v plném znění.
Národní park Křivoklátsko nebude. Což o to, to bylo jasné už od letošního května/června, kdy se novela zákona o ochraně přírody zasekla před třetím čtením. A kdy začalo být zřejmé, že termíny, kterými by zákon musel projít do Senátu, zpátky do Sněmovny a pak k prezidentovi se prostě nedají stihnout do konce volebního období Sněmovny.
Zcela teoreticky mohla zákon schválit právě skončená poslední schůze Sněmovny tak, že by ho Senát projednal bez vlastních změn a propustil ho rovnou k podpisu prezidentovi. To se samozřejmě nestalo.
Pojďme si ale říct, kde se to pokazilo, a co to do budoucna znamená.
Na počátku byl vládní slib
Vůle zřídit Národní park (NP) Křivoklátsko byla deklarována ve vládním programu této koalice (a já sám jsem to dával, spolu se zástupci ODS a lidovců před minulými volbami, dokud jsem byl v TOP 09, do programu koalice SPOLU).
Strašně se to prokaučovalo už na začátku vlády, kdy ministryně Hubáčková (lidovci) velmi otálela s návrhem novely zákona o ochraně přírody a krajiny (Zákon č. 114 – ZOPK), kterým je dnes nutno nový NP vyhlásit (o tom dále).
Vedla jednání se starosty, která nikam nevedla, pak prohlásila, že se o tom bude jednat až s novými starosty po komunálních volbách (ty byly v říjnu 2022), a pak podivně rezignovala, a pak se dlouho nic nedělo. Pak byl jmenován Petr Hladík (jaro 2023), a pomalu se začala novela připravovat.
Ústupky, které nadělaly víc škody než užitku
Z obavy před nesouhlasem Sněmovny dalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rovnou do novely některé ústupky. Možná si myslelo, že tím otupí hrany nesouhlasu (jak se mýlilo…).
Ty ústupky byla jednak „hasičské“, jednak k fungování Rad parků. Ty „hasičské“ byly velmi devastační, protože se vlastně požární ochrana prolomila do ochrany přírody tím, že všude měly být zřízeny cisternami sjízdné cesty (včetně těžce vybojovaných bezzásahových zón), nové nádrže, udržovány průseky, a vůbec by vznikl v NP takový pěkný hasičský polygon.
Dále měla být vráceno, zkratkovitě řečeno, právo veta starostům při jednáních v Radách NP. To někomu může přijít jako marginalita, ale my (co o tom něco víme) víme, že by to znamenalo možnou blokaci jakýmkoliv schvalování zonace, klidových území, zásad péče o NP.
Proti tomu se už v době přípravy ozvali ředitelé existujících NP, protože jim bylo jasné, že to dost prolomí to, co v NP léta těžce obhajovali a tvořili.
Legislativní past: Problém zvaný „otevření zákona“
Teď je na čase vysvětlit předchozí změny ve „stočtrnáctce“. V roce 2017 (za ministra Richarda Brabce, ANO) byla schválena novela ZOPK, která velmi pomohla ochraně přírody v národních parcích. Tomu i po letech opravdu tleskám.
Jenže jako ústupek byl tenkrát schválen princip, že každý nový NP bude vyhlášen novelou zákona. To předtím nebylo, a třeba NP Šumava a Podyjí byly vyhlášeny nařízením vlády a NP České Švýcarsko samostatným zákonem – tedy nebylo třeba „otevřít zákon“.
A právě toto nutné otevření zákona (kdy se můžou dávat pozměňovací návrhy k jakékoliv části zákona) způsobilo, že Křivoklátsko nebude vyhlášeno. Jen co novela zákona konečně doputovala do Sněmovny (podzim 2024), bylo jasné, že tohle otevření zákona si lobbisté nenechají ujít.
A taky ano: Bylo k němu podáno přes 50 pozměňovacích návrhů, které zcela devastačně útočily na různé části zákona – měla být velmi zjednodušena výstavba v NP, omezena suverenita správ při rozhodování o vlastním území, měl se konat návrat ke kácení lesů kvůli kůrovci i v bezzásahových a cenných územích, a mnoho dalších zvěrstev.
Poslední hřebík do rakve: Zákon jako oběť politického boje
A protože se začaly blížit volby, stal se zákon obětí boje koalice a opozice. Navíc vlastně nebylo jasné, zda pro novelu (a zamítnutí těch všech devastujících pozměňováků) zvednou případně ruce všichni nutní koaliční poslanci.
Třetí čtení bylo odsouváno, protože opozice proti novele využila všechny procedurální možnosti, až je konec...
Poučení? Pokud zůstane vyhlašování nových národních parků v režimu novely zákona, asi už dlouho žádný nový NP nevznikne. To, že tento první pokus dopadl takto, je návodem do budoucna. Stávající NP si mohou oddechnout, že jejich ochrana nebude novelou dramaticky snížena.
Křivoklátsko má smůlu, že se stalo obětí. A pokud vím, žádné z volebních uskupení vyhlášení nového NP ve svých programech neslibuje. Velký regres v ochraně přírody začíná být dokonán...
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
